Americký prezident Barack Obama pohrozil leteckými údery proti islamistům v Sýrii. Moskva a Damašek by to bez posvěcení OSN považovaly za akt agrese.

Před necelými šesti lety Baracku Obamovi téma amerického vojenského tažení na Blízkém východě pomohlo do Bílého domu. Teď ho ničí.

Zatímco tehdy Američanům, unaveným vleklými válkami v Iráku a Afghánistánu, sliboval, že vojáky nasazené v těchto zámořských oblastech pošle co nejdříve domů, v noci na včerejšek pohrozil leteckými údery nad Sýrií. Tedy nad zemí, kde Američané dosud nebojovali a v níž se Obama intervenci dlouho bránil. Podle rostoucího počtu kritiků až příliš dlouho.

Obama ve svém jistě nelehkém projevu, který pronesl v předvečer 13. výročí útoků na Světové obchodní centrum v New Yorku, uvedl, že USA budou pronásledovat teroristy ohrožující jeho zemi, „ať jsou kdekoli“. „To znamená, že nebudu váhat zasáhnout proti ISIL v Sýrii stejně jako v Iráku. To je klíčem mého rozhodování v úřadě prezidenta: jestliže ohrožujete Ameriku, nenajdete útočiště nikde,“ řekl Obama, jenž použil původní název uskupení radikálních extremistů, kteří opanovali rozlehlé území mezi Irákem a Sýrií. Radikálové z Islámského státu v Iráku a Levantě (ISIL) si nyní vystačí se stručnějším označením Islámský stát (IS).

IS se také přihlásil k nedávnému zabití dvou amerických novinářů. A právě brutální vraždy, jež radikálové nafilmovali takřka v hollywoodském stylu, vyvolaly v USA takový tlak veřejnosti, že Obama chtě nechtě musel začít jednat. Zároveň ale zdůraznil, že USA se v Sýrii nezúčastní žádných pozemních operací. Američané chtějí pomoci výcvikem místních sil, dodáváním zbraní a humanitární pomocí. A vehementně hledají spojence jak na Západě, tak v blízkovýchodním regionu. Ostatně z rozpínavého IS mají strach například v Saúdské Arábii nebo Jordánsku. Jenže například Britové včera oznámili, že s leteckými údery nad Sýrií nepočítají. Obama se ocitl ve schizofrenní situaci. S islamistickými radikály bojuje i syrský prezident Baššár Asad. Když USA oslabí islamisty, paradoxně tak posílí Asadovu moc, nepřítele Washingtonu. Moskva, která naopak při Damašku pevně stojí od začátku syrské krize před více než třemi lety, Obamovy výroky včera zkritizovala. Pokud USA zaútočí bez souhlasu legitimní vlády či Rady bezpečnosti OSN, půjde podle Kremlu o otevřený akt agrese. A Rusko také uvedlo, že Washington podpořil vzepjetí radikálů v regionu.

„USA dlouho zavíraly oči nad počínáním radikálních živlů v Sýrii, protože předpokládaly, že je využijí ke svržení legitimní vlády vDamašku,“ řekl mluvčí ruské diplomacie Alexandr Lukaševič.

Nikoli takto příkře, přesto v jistém smyslu podobně znějí hlasy i některých kritiků ze Spojených států. Obama podle nich příliš dlouho odmítal návrhy svých poradců – a byla mezi nimi i bývalá ministryně zahraničí Hillary Clintonová či někdejší šéf CIA David Petraeus, aby USA podporovaly umírněné radikály v Iráku. Panovaly obavy, že by „vakua“ mohli zneužít extremisté. Zatímco předchozí administrativa chybovala tím, že při rozhodování o intervenci jednala ukvapeně, Obama činí pravý opak, zhodnotil magazín Foreign Policy. Obama podle některých zásadně zaváhal už loni, když vyšlo najevo, že Asad použil chemické zbraně proti svému lidu a překročil tak samotným Obamou charakterizovanou „červenou linii“. Podpora Obamovy zahraniční politiky je podle týdeníku Economist na rekordně nízké úrovni. Na druhou stranu ale roste počet příznivců boje proti IS, nyní mu fandí 61 % Američanů.

LN, 12.9.2014