USA: O zkratkách, eufemismech, sociálním inženýrství - 3
Ke zrušení otroctví v Americe došlo před jedním a půl stoletím. Segregace skončila po druhé světové válce, v roce 1954 Nejvyšší soud zavrhl princip "separate but equal" ve školství jako protiústavní a v roce 1964 prezident Lyndon B. Johnson inicioval hrůzně nákladný program tzv. Great Society, jehož dobrý úmysl například tuze přispěl k rozkladu černošské rodiny. Však proč by se zploditel měl ženit a o výsledek starat, když odpovědnost přejímá stát? Místo ženicha stát se stane partnerem a živitelem nevěsty matičky. Takže v současné době obrovská většina (víc než 70 procent) černošských dětí se rodí mimo manželství, mimo dopad otcovské autority – a následky jsou značně zřetelné.
Součástí novinek byla preferenční iniciativa Affirmative Action – "Kladná akce", takovýto eufemismus. Pozitivní diskriminace, akce nápravná, pomoci těm pozdrženým na startu, handicapovaným předchozím životním údělem, a poskytnout jim remediální, kompenzující výhodu. Je to ovšem reverse discrimination čili diskriminace na ruby, ve vlastních řadách.
Kladná akce se začala prosazovat přednostním zacházením při přijímání do škol i zaměstnání, ve veřejném i privátním sektoru. Kritériem se stala výlučně rasová rasistická záležitost: Piplané dítě z černošské milionářské rodiny kvalifikuje pro privilegia AA, na rozdíl od nuzného bělošského odchovance ze siročince. Pilní, pracovití studenti asijského původu ale nekvalifikují, na rozdíl od oněch Latinos či Hispanics z rodin latinskoamerického původu
Mezi některými černošskými intelektuály lze už dlouhou řadu let slyšet jinačí názory. Například ekonom Walter E. Williams se o AA vyjádřil takto: "Je to systém, v němž se má pomoci osobě A (současnému černochovi) potrestáním osoby B (současného bělocha) za to, co osoba C (běloch v minulosti) udělala osobě D (černochovi v minulosti). To tedy je hodně podivné pojetí sociální spravedlnosti, zejména když se budeme chtít držet principu individuální odpovědnosti." (New York Time, 10.3. 1985) Thomas Sowell, významný černošský ekonom na Hooverově Institutu v Kalifornii, odmítá Affirmative Action jako totální fiasko se slovy "Všechny ostatní etnické skupiny se o sebe dovedly postarat, proč právě ne černošská skupina?"(NYT, 22.6.1984)
Kladná akce škodí i těm, k jejichž prospěchu byla vymyšlena. Poskytnutými výhodami se tak postarala o nevýhodu, aby mohlo dojít k soutěži jako rovní s rovnými. Obtížně pak lze potlačit pocit, že politicky korektní reformátoři vycházejí z premisy jakési přece jen podřadnosti těch privilegovaných, s nimiž nutno vycházet šetrněji, shovívavěji, že na ně nelze uplatňovat stejný metr jako na většinu společnosti.
Tato AA praxe v očích veřejnosti rovněž deklasuje jakkoliv schopného černošského graduanta předpokladem použitých preferenčních kritérií. Z podrobného, důkladně dokumentovaného textu s příhodným názvem Affirmative Disaster ("Kladné neštěstí"),
autorky Heather Mac Donald (The Weekly Standard, 20.2.2012) jsme seznámeni s typickým fiaskem na prestižní univerzitě Duke v Severní Karolině, její dlouholeté praxe preferenčního hodnocení kandidátů na přijetí ke studiu: černoch uspěje při dosažení 1275 bodů (zkouška SAT), kdežto u bělocha to je 1416 a u žadatele asijského původu ještě víc náročných 1457 bodů. ¨
Nikterak tedy nepřekvapilo, že po prvním semestru dosažené studijní výsledky černochů byly podstatně nižší (significantly lower). Ve čtvrtém ročníku došlo k téměř padesátiprocentnímu zlepšení - ale z důvodů, jež nemohou být příčinou k pochvalnému jásotu. Tito studenti vylepšili svůj známkový průměr (GPA - Grade Point Average) nikoliv talentem, pílí, ale změnou svého studijního programu: přesun, de facto úprk od obtížných předmětů matematiky, fyziky a ostatních přírodních věd k méně náročným oborům humanitním, k vědám (nezřídka pavědám) v oblasti sociologie, politologie a nenáročným, oprávněně populárním Afro-American Studies. K promoci v oboru přírodních věd či ekonomie dospěje pouze 35 procent černošských studentů.
Tato důkladná studie tří autorů, s watertight metodologií, rozběsnila řadu nejen černošských studentů, politicky velmi korektních učitelů a akademických funkcionářů, došlo k zatracení studie ne co do obsahu a nevyvratitelných faktů, ale s osočením, že je hurting and alienating ("ubližující a odcizující"), že znovu otvírá staré rasové rány, posiluje negativní stereotypy, je to tažení se záměrem zbavovat se černošských studentů.
Politicky výhodná praxe preferenčního hodnocení v prostředí, na něž ve své většině svými schopnostmi nestačí, ovšem vede k jejich self-segregation a univerzita poskytuje fondy, akademičtí funkcionáři vymýšlejí akce k prosazování oné diversity - kýženého druhu "rozmanitosti". Zřizování "černošských center", akce černošských náborů, vytváření byrokratických výnosných sinekur jako třeba "proděkan pro profesorskou rozmanitost (faculty diversity)", academic associate vice provost for academic diversity, Black Faculty Strategic Initiative a tak ještě dost dlouze dále. Nikdo však ze vší hierarchie této významné instituce se slovem, natož písmem netroufne zmínit o skutečné příčině, jímž ovšem je výlučně rasové preferenční hodnocení - nyní v údajně kýžené éře post-racial society. Za nynějšího stavu černoši na Duke mají desetiprocentní zastoupení. V případě odstranění AA podíl by se zmenšil o polovinu.
Dřívější studie (1999) o dopadu AA v celonárodním měřítku, autorů Williama Bowena a Dereka Boka má titul The Shape of the River.
Jeff Jacoby v pojednání "The Affirmative-Action Myth" (Towhall.com, 24.12.2011) dokumentuje, že affirmative action, jak je praktikována v univerzitním prostředí, úspěchu menšin neprospívá, ale naopak mu překáží. Odvolává se na zprávu vládního úřadu (US Commission on Civil Rights) zabývající se černošskými a hispánskými studenty, kteří šli studovat se záměrem věnovat se tzv. STEM oborům (science, technology, engineering, mathematics), jenže jen jejich menšina uspěla - 35% zájemců na získání titulu bakaláře a pouhých 15% dosáhnuvších doktorátu. Na univerzitě UCLA (University of California at Los Angeles) Richard Sander, profesor ekonomie a práva, se věnoval výzkumu výsledků studentů práv. Víc než dvojnásobný počet jich studia nedokončí a neuspěje u zkoušek na přijetí do oboru oboru, který zdárně vystudovali.
Kromě kritérií oprávněnosti k privilegovanému zacházení, významným by též měl být jejich časový limit. Affirmative Action, opatření údajně dočasné, ač již trvající víc než dvě generace, jako by potvrzovalo moudrost francouzského politického pořekadla, že co je dočasné, se stává nejpermanentnějším. Časem získává punc trvanlivosti, legitimity, o níž lze nahlas pochybovat pouze s rizikem získání notného kádrového šrámu. Výhod, privilegií se domáhající jedinci se rovněž rádi prezentují jako "oběti" – status tzv. victimhood. Jakékoliv osobní nedostatky, ať sklony lenošivé, kriminální, se zracionalizují s obviněním odpovědnosti státu, společnosti, historie.
- - -
V jednom z větších prodejních středisek (shopping mall) v Americe došlo k politicky háklivé episodě, ne-li poprasku , o němž si troufl referovat jen konzervativně laděný televizní kolos Fox ((9. listopadu 2010): záběr s oznámením nabídky tzv. cup cakes – jakési pseudokobližky, minibábovky - a u toho tento ceník: Asiaté - $ 1.50, Běloši - $1.00, Černoši/ Latinos – $0.50.
Nápad se zrodil na soukromém učení jménem Bucknell University v pennsylvánském městečku Lewisburg. V letošním roce z celkového počtu 7100 žadatelů, přijato jich bylo 925. Tam se pár kurážných studentů pustilo do iniciativy dotknout se neústavních, ale platných, dodržovaných norem AA, podívat se na ně z jiného – v tomto případě kulinárního konce. Jestliže kantor neznámkuje objektivně, barvoslepě, proč by si tak nesměl počínat prodavač zákusků? Přece logický druh uvažování.
A politicky korektní akademický establishment se tuze popudil. Jeho jménem funkcionář z děkanátu (Associate Dean) plánovaný prodej zakázal, s vÿnikajícím orwelliánským zdůvodněním: že něco takového by bylo rasistické, diskriminační – jakož ovšem vůbec není, být nemůže celá ta šaráda AA, stále v platnosti.
Nabídka vyprovokovala značné projevy nevole v řadách popuzených příslušníků s tmavší pigmentací, protestujících proti drzosti upozorňovat na samozřejmost současné americké reality. Něco tak ponižujícího, urážlivého! Slyšen byl i varovný hlas Afro-Američana s obviněním, že rasisty nabízené zboží obsahuje jed.
DOKONČENÍ PŘÍŠTĚ
Upozornění:
Nová kniha Oty Ulče "Velikáni a malikáni" - český exil, autorovy zkušenosti, profily osobností jako Josef Škvorecký, Egon Hostovský, Ferdinand Peroutka a přemnozí další. Vyjde 26. března v pražském nakladatelství Šulc-Švarc.
Neoficiální stránky Oty Ulče