Spojené státy rozšířily seznam právnických a fyzických osob, na něž se vztahují sankce uvalené v souvislosti se záborem Krymu a ruskou agresí proti Ukrajině. V novém seznamu je 11 fyzických osob a 15 společností. Všichni jsou tak nebo onak spojeni blízkostí k prezidentu Putinovi.

Skutečnost, že mezi sankcionovanými jsou syn bývalého prezidenta Ukrajiny Viktora Janukovyče Alexandr a syn podnikatele Borise Rotenberga Roman zavdala ruskému tisku důvod k tvrzení, že jsou sankce namířené proti rodinným příslušníkům putinského okolí.

Je to holý nesmysl: Janukovyč a Rotenberg junioři podnikali na vlastní pěst a zakládali dceřiné společnosti, jejichž prostřednictvím umožňovali svým rodičům obcházet sankce a vyvádět aktiva. Ze stejných důvodů se na seznam dostala skupina podnikatelů spojených se společností Gunvor Gennadije Timčenka, která, dle názoru expertů, spravuje v cizině majetky samotného Putina.

Připomenu, že jak Rotenberg, tak Timčenko patří k nejužšímu okruhu Putinových přátel, kterým ruský stát přiděluje bez jakéhokoli výběrového řízení miliardové zakázky, jako je výstavba objektů olympiády v Soči nebo plynovodu Síla Sibiře.

V oficiálních prohlášeních americká strana zdůrazňuje, že rozšíření sankcí má za cíl demonstrovat odhodlání Spojených států zvyšovat tlak na Rusko, dokud nepřestane porušovat mezinárodní právo a bude podněcovat konflikt na východě Ukrajiny. Washington chce účinně bránit pokusům obcházet sankce a chce proto koordinovat své kroky s podobnými opatřeními spojenců. Úřad Federicy Mogheriniové, která řídí zahraniční politiku EU, již prohlásil v této souvislosti, že všichni nově zařazení na sankční seznam Spojených států již byli podrobeni obdobným sankcím Evropské unie, což svědčí o dobré koordinaci postupů.

Už v červnu Evropská unie prodloužila působnost protiputinských sankcí do 31. ledna příštího roku. V posledních dnech se k těmto krokům připojila skupina zemí, které nejsou členy EU – takových jako Albánie, Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Černá Hora. Další skupina převážně východoevropských států žádá prodloužení restrikcí proti Rusku i po tomto termínu. Zástupci podniků, které se dostaly na rozšířený seznam, jako jsou Vněšekonombank nebo Ižmaš (Ižerský strojírenský kombinát), okamžitě prohlásili, že jejich činnost sankce nepostihnou, neboť s americkým trhem stejně nechtějí mít nic společného.

Putinův tiskový tajemník Dmitrij Peskov pohrozil Washingtonu odvetnými opatřeními, která, jak řekl, mohou být případně asymetrická a zároveň obvinil americkou stranu z pošlapávání norem mezinárodního práva. Z úst kremelského oficiála je takové obvinění vskutku kuriózní, vždyť zcela nedávno ruský Ústavní soud označil ruské právní normy za nadřazené vůči jakýmkoli mezinárodním aktům, pokud si to vyžádají zájmy Moskvy.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus