Jakožto absolvent staroslavného vysokého učení Karlovy univerzity, vzniklé v roce 1348, s naprosto nepoužitelným doktorátem jakýchsi práv z tehdejší doby hanebného stalinismu jsem se ocitl u zdejších břehů. Přesedlal jsem k political science, takovéto spíš pavědě, a v New York City na Kolumbijské univerzitě, zrodivší se z původní King's College, ročník 1754, čili na americké poměry instituce pradávného data, jsem se proklestil k užitečnějšímu doktorátu s příležitostí převážně pohodlné kariéry kantorské. Tu jsem zahájil na Grinnell College, té nejstarší na západ od Mississippi, v žírné Iowě, oblíbené kukuřičným Nikitou Chruščovem, a kde kdysi komponoval Antonín Dvořák a posléze studoval hollywoodský idol Gary Cooper.

Po jednom semestru jsem dostal nabídku permanentního místa ve státě New Yorku, městě Binghamtonu, nijak zvlášť pozoruhodném, se vzdálenostmi v mílích - Ithaca 50, Syracuse - 70, NYC - 200. Koupil jsem vilku sice nevelkého rozsahu, ale výtečné lokace pouhých 10 minut pěšky do zaměstnání - toť v zemi s mnohonásobně větší průměrnou vzdáleností. Denně jezdit do práce hodinu či i víc je zdejší docela přijatelná norma. V městečku s počtem obyvatel asi tak českého krajského formátu jsem svůj tamější pobyt odhadoval na maximálně dva, tři roky. To bylo v roce 1964, zrovna v měsíci, kdy v Kremlu došlo k vystrnadění již zmíněného Chruščova z nejvyšší státní a stranické funkce.

A já, tuze mizerný prognosticator, tam setrvávám dodnes, ač pravidelně každý rok odpeláším do všelijakých Tramtárií.

První významnou budovou v městě bylo zřejmě New York Inebriate Asylum, neboli celostátní léčebna notorických alkoholiků. Časem vznikly podniky s odlišným zaměřením - například kolos IBM, jehož zakladatel Thomas J. Watson se tam narodil. Binghamton má hodně obyvatel s východomoravskými a západoslovenskými kořeny. Lákala je tam továrna Endicott Johnson, výrobce obuvi a prosazovatel tzv. welfare capitalism, s prioritou postarat se o vykořisťované zaměstnance, zajistit jim bydlení, přijatelné životní podmínky a tím se též vyvarovat proletářských bouří. Právě tam jezdil Tomáš Baťa seznamovat se s moderními americkými metodami výroby a obchodu, které pak úspěšně uplatňoval všude možně po světě. O setrvalosti slovanského živlu se lze přesvědčit zalistováním v místním telefonním seznamu. Tam jsem například zahlédl čtyři Zápotocké. A na univerzitě jsem měl kolegu jménem Stanley Motowidlo. Dvojité W.

Toto učiliště se zrodilo v prvním poválečném roce 1946 za tuze skromných okolností, jak dokumentoval ve své knize ALMA MATER - A Popular History of Harpur College 1946-1964 autor s nepochybně českým jménem Stephen Hambalek. Začínalo se s označením Triple Cities College a pronájmem několika domů v přilehlé končině jménem Endicott, spolu s výstavbou prefabricated chatrčí - takovéto neimpozantní začátky. Původní počet 200 studentů, vesměs demobilizovaných veteránů druhé světové války, se vbrzku zpětinásobil, převládal 7 : 1 v neprospěch žen, a výuka (1947-8, 32 kurzů ) se rozrostla (1949-50, 80 kurzů), učitelských kádrů tehdy 44.

V roce 1961 došlo k přestěhování celičké této začínající instituce. Několik mílí podél řeky s indiánským jménem Susquehanna, od farmáře arménského původu došlo ke koupi téměř 900 akrů terénu a k budování typického amerického campusu. Tak vznikla Harpur College, s jménem Roberta Harpura, učitele, matematika, pionýra a patriota skotského původu, který k americkým břehům dorazil v roce 1761 a posléze se aktivně připojil k revolučnímu úsilí zbavit se britské kolonizace.

V onom roce 1964, době mého příjezdu na campus, tam fungovalo zhruba 240 pedagogů, mezi nimi jeden Čech - Otakar Machotka, sociolog z Karlovy univerzity, poúnorový exulant. Posléze jsme přibyli tři našinci.

Tehdy nás v oddělení political science bylo osm, nyní jich už většina nežije. Byl jsem tam jediný přivandrovalec, s nevymýtitelným cizím přízvukem, který jako by nevadil nejen jim, ba ani studentům. V konferenční prostoře byly vždy k mání káva a kobližky, a každé ráno pod dveřmi čerstvý výtisk New York Times, rovněž zcela gratis.

Škola se rozrůstala a tento zdárný proces nadále pokračuje. Mám tu před sebou údaje z podzimu 2011: Studenti - o přijetí žádalo 28 023, uspělo jich 11 362.

Celkový počet (undergraduate a graduate) 14 746.

Učitelský sbor: celkem 848 ( full-time 580, part-time 268).

Knihovna má víc než 2 miliony svazků a 42 000 časopisů.

Dvě velké tělocvičny, plavecké bazény, značné prostory pro atletická, fotbalová a další utkání.

Skoro polovinu prostoru tvoří tzv. Nature Preserve - přírodní rezervace s kilometry dlouhými stezkami, kde nelze nepotkat všelijaká potulující zviřátka. Už tam předlouhá léta chodím bloumat. Zvyk jsem si vypěstoval v době sepisování všelijakých opusů. Například při zápolení s románem "Špatně časovaný běženec" se mi zadrhla imaginace, což mě přimělo odejít od stolu ve své kanceláři ven do zeleně, tak přijít na užitečné myšlenky. A při té příležitosti jsem se tam potkal s medvědem či spíš s medvídkem. Nic moc obrovitého, v imitaci King Konga do plecí se bušivšího. Jen si mě prohlédl, odfrkl a odcupital. Lichá je pověra, že v Americe houby nerostou. Ovšemže rostou, ale Američané je nesbírají, poněvadž jim nerozumějí, a proto se jich bojí. Když tam občas potkám postavu mykologicky se rozhlížející, stoprocentně je to cizinec, nejspíš něco teutonského, takže bývá na místě ho oslovit nějakým tím Guten Tagem. Nejhezčí doba je ta brzce podzimní - indiánské léto - když příroda excentricky barevně hýří Právě teď je ta správná doba, ale spíš se věnuji chutným maličkým bobulkám, červené miniaturní hrozny jménem autumn olives ve stromoví - "podzimní olivy", manželka je pak používá při tvorbě autentických českých koláčů.

Binghamton University se rozrostla, stala se jedním ze čtyř center kolosu State University of New York.

Já jsem se zpenzionoval k Silvestru roku 1999, čili přesně ke konci tisíciletí. Od té doby mám ještě víc příležitostí šmejdit všemožně po světě.

DOKONČENÍ PŘÍŠTĚ