V rodné české zemi k oslavám satátního svátku dojde až na podzim 28. října, kdežto již zítra čtvrtého července se tak stane za atlantickým oceánem. Tam se národ většinou bude veselit, po setmění rachejtle ozáří horizont. Značnou výjimkou budou vzdělanci, myslitelé, všelijací mudrcové.

Však nedávno jsem se o tomto moudrém společenství zmínil: Už v roce 1970 Paul Ehrlich, biolog na Stanfordově univerzitě v Kalifornii, autor superbestselleru „The Population Bomb“, jehož výtisků se prodalo aspoň milion, ujistil i nečtenáře, že do deseti roků vymřou všichni mořští tvorové, nezbyde jediný žralok, ba ani sardinka, a koncem tisíciletí v roce 2000 lidstvo neméně špatně dopadne. Jeho pozoruhodné předpovědi mu vynesly šestnáct znamenitých ocenění včetně od švédské královské akademie.

Znační vědci předpovídají nejen hrůzné oteplování naší planety, ale rovněž její pořádné zmrznutí. Tak například v International Wildlife (1975) varoval Nigel Calder a v Science News (rovněž 1975) C.C. Wallen z World Meteorological Organization o neodvratnosti blížícího se velemrazu. V roce 1970 ekolog Kenneth Watt ujistil, že globální teplota do roku 2000 poklesne o 11 stupňů, což postačí k návratu do doby ledové.

V roce 2000 výzkumník David Viner v britském The Independent naopak poděsil budoucí mládež, že už se nedočká, jak vypadá sníh.

Vědec Harrison Brown publikoval v Scientific American svůj odhad, že lidstvo po roce 2000 už nebude mít žádnou měď. Taktéž tomu bude s olovem, zinkem, cínem, též zlatem a stříbrem, to vše už před rokem 1990 zmizí.

Již v roce 1939 washingtonské ministersto (U.S. Department of the Interior) ujistilo, že zásoby pohonných hmot vydrží na pouhých 13 roků.

V roce 1974 the U.S. Geological Survey ujistil, že USA má toliko zásobu plynu (natural gas) na pouhých deset let.

Momentálně naprostá většina velice pokrokově načasovaných myslitelů zdůrazňuje katastrofální oteplování naší planety jako největší nebezpečí pro lidstvo, naděje na jakési přežití. Nikoliv mohamedánské ambice zavést povinný světový kalifát, třeba i s použitím nukleárních zbraní vynalezených nevěřícími psy.

- - -

Ledacos, včetně druhé světové války, jsme přežili. Dostavila se leta čtyřicátá, padesátá, ve Washingtonu řádění mccarthismu, výslechy v Kongresu, zda ta či ona hollywoodská celebrita byla či konce stále je členem Komunistické strany USA. Tehdy se vyžadovala přísaha věrnosti k přijetí do zaměstnání a tuto podmínku Nejvyšší soud zrušil až v roce 1964 (což byl rok mého zahájení akademické kariéy a tuto podmínku nebýt uchvácen komunismem jsem milerád s čistým svědomím splnil).

V nynější době se něco podobného vrací na mnohých univerzitách v podobě tzv. DIVERSITY STATEMENTS, se značným vlivem na profesorské kariéry, povyšování nebo zničení. Například kalifornská univerzita v San Diegu vyžaduje předložení s názvem „Contribution to Diversity Statement“ s popisem vlastní minulosti, prosazováním diversity, což je ovšem povinné politické hodnoceni jedince k nynějšímu, už tři generace existujícímu systému Affirmative Action s preferencí pro hodnocení studentů velmi podobným způsobem, jak tomu v době našeho budování socialismu různě se vážily zásluhy podle třídního původu, zda proletářský či buržoazní.

Anglicko-český slovník překládá diversity jako „rozmanitost, různost“. Potřebné je ale zpřesnění, které například poskytne Walter E. Williams, černošský profesor ekonomie, odvážný autor, jak například dokazuje ve své stati „Metastasizing Academic Cancer“ (Townhall, 12.4.2017), z níž teď cituji: „College diversity agendas are little more than a call for ideological conformity. Diversity only means racial, sex and sexual quotas.“

Ano, v tom to je: velký důraz na rasu, pohlavni preference, ale bez sebemenšího náznaku na podporu diversity of ideas. Podle toho také vypadá politické složení na nynějších univerzitách a jejich politická orientace, ať už autentická či jen předstíraná. Williamsův odhad: the ratio of Democrats to Republicans might be 20 - 1. Nearly 100 percent of political campaign contributions from liberal arts faculty go to Democrats. At Cornell University, for example, 97 percent of contritution from faculty went to Democrats. (Potvrzuji z vlastní zkušenosti. Cornell, jedna ze sedmi tuze prestižních tzv. Ivy League univerzit, v městečku Ithaca v mém nedalekém sousedství. Václav Klaus je rovněž dobře obeznámen, zeptejte se ho.) At Georgetown University, it was 97 percent.

George Mason University ve Virginii, kde působí tento výtečný Williams, zdůrazňuje tuto samozřejmost, o níž se většinou mlčí: „Akademické společenské vědy jsou do značné míry záležitostí jedné politické strany.“ Rozdílnost názorů mezi demokratickými profesory je vesměs nespatřitelná.

Williams cituje rektora Benno Schmidta z univerzity Yale, jeho varování z roku 1991: „The most serious problems of freedom of expression in our society today exist on our campuses. The assumption seems to be that the purpose of education is to induce correct opinion rather than to search for wisdom and to liberate the mind.“

Takže tyhle podepsané údajné závazky o tzv. diversity - rozmanitosti jsou jen jednomyslným přikyvováním jako kdysi za našich někdejších totalitních časů.

Truth neboli Pravda přece bývala zásadním předpokladem klasického vzdělávání, jenže nyni dochází k jeho zatracování, že to je mýtus bělošské nadřazenosti.

Nezřídka již dochází k násilným protestům notné nevole z řad hodně intolerantních radikálů protestujících proti pozvaným nevhodným řečníkům, následují bitky a násilí,. univerzitní vedení dá přednost nezasáhnout. Tak se třeba nedávno stalo v Berkeley, že policie se sice dostavila a dala přednost nezasáhnout. Jakmile se ale umožní, aby údajně antifašisté si mohli počínat značně fašisticky, univerzitní prostředí se může proměnit v bitevní zonu.

- - -

Media, sdělovací prostředky dávají přednost prezentovat realitu divně, prapodivně. Zatímco za osm roků Obamova prezidentování si žádný mediální zdroj netroufl řízně kriticky se vyjádřit k nezřídka nehoráznému počínání tehdejší hlavy státu, sdělovací prostředky vycházely z premisy, že tento zvolený černoch bělošské matky je čestný schopný poctivec (“wonderfully honest and competent“), že vyslovená kritika by automaticky čpěla rasismem a každopádně taková kritika by byla nepatriotická.

Na jeho nástupce se za každý den se vychrlí víc zatracující kritiky, potupy než za oněch osm let jeho předchůdce. Donald Trump - napřed kandidát, poté vítěz - v obou podobách se z devadesáti procent stal a nadále zůstává terčem nemilosrdné kritiky pro všechno své počínání.

Mnohé síly usilují zvoleného a v obtížných podmínkách si zdatně počínajícího prezidenta, že je nutno ho odstranit. Hvězda Madonna k velkým davům při ceremoinálu, který uvedl zvoleného Trumpa do prezidentského křesla, při té příležitosti zdůraznila své dychtění tento Bílý dům vyhodit do povětří. Nijak specificky se nevyjádřila o eventualitě ho připravit o život, ale o takový úděl již projevili zájem jiné hollywoodské osobnosti.

Z Los Angeles se přesunu do severnějšího San Francisca. Tam před několika měsíci mnohonásobný zločinec, pětkrát deportovaný ilegál, zavraždil mladou ženu na procházce se svým otcem. Vrahem byl středoamerický Latino, zavražděná byla běloška - ač tedy žena, přece jen už stran rasy v nevýhodě. Potřebný zákon se kvůli opozici pokrokových Demokratických živlů nepodařilo v Kongresu prosadit.

O absurditě tzv. sanctuary útulků jsem již dřív psal. Ilegál vetřelec do těchto dosud Spojených států amerických přece mezi sebou má plno míst či dokonce i celé státy, které odmítají respektovat na ně se též vztahujcí federální zákony. Jako kdyby třeba Postoloprty se rozhodly ignorovat nějaký v Praze odhlasovaný zákon, ale přitom se domáhaly nadále inkasovat fondy ze státní pokladny.

Nyní uvedu příklad ilegálního vetřelce, který sice dosud nevraždil, na rozdíl od mnoha jeho spolupatriotů, ale nyní se domáhá a už za své ilegální počínání si na rozdíl od své zasloužílé deportace finančně náramně polepšil.:

Pedro Figueroa-Zarceno, věk 33, občan Salvadoru, ilegálně žil v San Franciscu, pracoval jako dělník na stavbě. Měl automobil a někdo ho mu ukradl. Zašel na policii krádež oznámit, policie zalistovala ve svých papírech, objevila identitu tohoto ilegálního běžence. Strčila ho do šatlavy a vyrozuměla federální orgány, aby deportovatelného deportovali.

Ten se ale obrátil na advokáta, ten obvinil policii, že vydání místního předpisu o městském útulku jako by mělo mít větší váhu než zákon federální (čili Postoprty vítězící nad Prahou ) a San Franciskem rozhodnuto bylo v posledním týdnu měsíce června letošního roku 2017, že město ilegálnímu vetřelci Pedro Figuerovi vyplatí odškodné ve výši 190.000 dolarů, což podle současného kurzu 1 dolaru za 25,17 korun se rovná 4 milionům a 750 tisícům korun českých.

Předpokládám, že nějaký našinec se pokusí o podobně příjemné obohacení. Jistěže se najdou intelektuálové zdůrazňující princip, že každý zájemce má právo se v Americe usadit, že stát má povinnost a nikoliv právo si vybírat.

KONEC

3.7.2017

Neoficiální stránky Oty Ulče