Poté, co guvernérka Jižní Karolíny Nikki Haley, sama dcera indických přistěhovalců, nařídila odstranit vlajku Jižní konfederace ze stožáru před budovou místního zákonodárného sboru, osud bojové korouhve jižanů se zdá být zpečetěn.

Dnes s jižanskou symbolikou neobchodují ani supermarkety ani internetová zasilatelství. Náhlá nemilost vůči vlajce souvisí s tragickou událostí ve městě Charleston, kde jedenadvacetiletý Dylann Roof z rasistických pohnutek zastřelil v kostele devět černošských farníků. A že na sociálních sítích vyvěšoval vrah své fotky vždy na pozadí jižanských symbolů, prohlásil prezident Obama tuto vlajku za nejvlastnější symbol otrokářství.

Po celé Americe se rozpoutala vášnivá diskuze o ideálech země, o politické symbolice a mezích snášenlivosti. Nabízí se otázka, proč vůbec armádní symbolika jižních států, které rozpoutaly a prohrály bratrovražednou řež, zůstávala po dalších 150 let uctívána větší částí americké společnosti?

Jih sice prohrál občanskou válku, leč vyhrál mír. Severní státy se nikdy neodhodlaly použít drakonická opatření, jimiž by byl zlomen jižanský duch odporu. Příliš velká byla snaha federálních vlád domluvit se s poraženými po dobrém.

Ve výsledku mezi obyvateli amerického jihu se vyvinula nová mytologie, jež oslavovala jejich hrdinství v obraně ústavou zaručených práv jednotlivých států před rozpínavostí ústřední moci. Svým způsobem tomu napomáhaly vrcholné umělecké vzory, jako byly filmy Zrození národa či Odváté větrem. Ty utvrzovaly diváky v myšlence, že občanská válka nebyla soubojem mezi Dobrem a Zlem, nýbrž mezi různými ideály Dobra, kde oba dva tábory měly vlastní pravdu.

Celé generace zákona poslušných jižanů mohly existovat, aniž by si všimly rozporu mezi vlajkami federálů a konfederátů. První vlajka byla pro ně symbolem celostátního vlastenectví, zatímco druhá byla emblémem lásky k „rodné hroudě“.

Zhruba od poloviny 60. let, poté co v Americe byly schváleny zákony o občanských právech, vlajka Konfederace přestala být vnímána jako symbol rasismu, jenž byl v té době údělem marginálů – spíše jako symbol oddanosti jižních států zásadám federalismu, právu na vlastní volbu sociálně-ekonomické cesty nezávislé na módních pokrokářských představách o silné ústřední moci vnucující všem, v co mají věřit a čemu se klanět.

V dnešní době jižní státy jsou baštou republikánů, kteří vyznávají individualismus a podnikatelské svobody. Ve vědomí mnoha jižanů se oddanost federalismu paradoxně prolnula s úctou k bojové korouhvi konfederátů, jež skutečně vzdorovali zrušení otrokářství.

Většina politologů má však za to, že oficiální zákaz konfederační symboliky se nedá očekávat. Nebudou-li zdobit oficiální budovy, zmizí z veřejného prostoru samovolně, asi tak jako zmizely kdysi pravidelné pochody Ku-klux-klanu.