9.8.2022 | Svátek má Roman


USA: Neodolatelný nebo neodstranitelný?

13.8.2016

Pro politology, kteří se specializují na americké volební cykly, v tomto století platily jako axiom závěry odborného díla vydaného v roce 2008 pod názvem Strana rozhoduje. Kniha sepsaná čtyřmi slovutnými sociology vysvětluje, proč již mnoho desetiletí ve volbách vítězí kandidát vytipovaný aparáty hlavních politických stran složenými z nevolených kariérních úředníků.

Kdo projde neviditelnými primárkami uvnitř aparátu, bývá později podpořen prominentními politiky a zástupci zájmových skupin. Voličům zbývá už jen schválit svými hlasy volbu stranických aparátčíků. Tento faktor v americké politice je, jak tvrdí dílo, neodstranitelný.

Neodolatelná síla proti neodstranitelnému faktoru

Nyní však, jak shledávají experti, oproti neodstranitelnému faktoru stojí neodolatelná síla. Tou je převažující nespokojenost Američanů se směrem vývoje jejich země. Zatímco až doteď ve všech prezidentských, parlamentních a komunálních volbách měl navrch neodstranitelný faktor stranického rozdělení – ten způsobuje, že rozdíly mezi vítězem a poraženým se stávají stále nepatrnějšími –, nyní je situace jiná, faktor totální nespokojenosti začíná převažovat.

S čím jsou Američané nespokojeni, je vcelku jasné: po vítězství ve studené válce a slušném ekonomickém růstu 80. a 90. let v tomto století zažívají hubená léta v ekonomice a sérii zahraničněpolitických nezdarů způsobených mimořádně nedůslednou politikou vlády. Zákonodárné počiny prezidenta Obamy, jako byla třeba reforma zdravotního pojištění zvaná Obamacare, se ukázaly být mnohem méně populární, než jejich strůjci očekávali.

Zatímco za vlády Billa Clintona a v prvním funkčním období George Bushe byla většina zákonů přijímána konsensuálně, nyní prezident odmítá o čemkoli vyjednávat a Kongres odmítá jít takovému prezidentovi na ruku.

Obyvatelé několika států znejistěli

Přestože i nyní se aparáty stran pokusily jako obvykle rozhodnout o svých kandidátech – národní výbory demokratů a republikánů usilovně házely klacky pod nohy těm, kdo překáželi jimi vybraným kandidátům, tedy republikáni Trumpovi a demokraté Sandersovi – výsledek je málo uspokojivý. Aparátní intriky spíše vyvolaly znechucení mnoha voličů a jejich důsledkem nejspíše bude nízká účast ve volbách.

Ta beztak dlouhodobě klesá a paradoxně už za Obamy byla nižší než za Bushe. Podle názorů znalců ztratí Clintonová přinejmenším část mladých a afroamerických voličů, které kdysi získal na svou stranu Obama. Trump nejspíš přijde o některé státy, jako například o Utah, kde mormonské obyvatelstvo minule nadšeně volilo Mitta Romneyho.

Za normálních okolností existuje zhruba stálý počet nevyhraněných států, kde výsledek bývá proměnlivý, zbytek je fakticky dán předem. Tentokrát je to jiné: jak Clintonová, tak Trump dokázali znejistit obyvatele několika států, které byly pokládány za bašty jejich stran. Bude zajímavé sledovat souboj mezi neodolatelnou silou a neodstranitelným faktorem. Nynější volební cyklus již přinesl řadu senzačních zvratů, které vážně nepředvídal vůbec nikdo. Není vyloučeno, že dny pevného stranického rozdělení jsou sečteny a o výsledku voleb nebudou rozhodovat aparáty. Není však jisté, co vlastně bude rozhodovat.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus