Na co Obama v zahraniční politice sáhl, to zkazil. Dílo zkázy završila protiizraelská rezoluce

To je takový folklor, chápete: v Maďarsku tančí čardáš, v Japonsku zápasí sumo a v OSN odsuzují Izrael. Ať se děje, co se děje, OSN odsuzuje Izrael. V Etiopii hladomor? OSN odsuzuje Izrael. Ve Rwandě genocida? OSN odsuzuje Izrael. Na Haiti zemětřesení? OSN odsuzuje Izrael.

Prostě stará „dobrá“ tradice. Jenže zároveň s ní existoval ještě i další starý dobrý zvyk: USA coby jeden z pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN protiizraelskou rezoluci vždy vetoval. Až nedávno, den před začátkem chanuky a zároveň den před Štědrým večerem, tak v případě rezoluce č. 2334 neučinil.

Izrael se dokonce domnívá, že celou rezoluci v zákulisí upekla Obamova vláda. Považuje to za zradu; stejně jako za zradu spojence to považují i příští prezident Trump a většina republikánů i demokratů v Kongresu.

Obama tak jednoznačně vstupuje do dějin jako ten nejvíce protiizraelský americký prezident.

Směšná rezoluce

Podle rezoluce jsou všechna izraelská osídlení na Západním břehu i ve východním Jeruzalémě ilegální. Tato území do roku 1967 spravovalo Jordánsko, jež tehdy spolu s Egyptem a Sýrií Izrael napadlo, válku prohrálo a od té doby je spravuje Izrael. V reakci na válku byla přijata rezoluce č. 242, která uznávala právo Izraele na bezpečnost a zároveň předjímala, že na tomto území (v nějakých hranicích) vznikne palestinský stát (to se týkalo i Pásma Gazy, které Izrael už Palestincům předal, aby se následně v něm chopilo moci teroristické hnutí Hamás, jež nadále na Izrael útočí...). Tento princip „výměny území za mír“ (Izrael dá Palestincům území a ti už na něj přestanou útočit) je však rezolucí 2334 hozen přes palubu, neboť palestinské povinnosti pomíjí.

Rezoluce kromě jiného říká, že Izraelci, kteří žijí v židovské čtvrti jeruzalémského Starého Města, tak činí nelegálně. Podle některých právních interpretací tak činí i ti, kdo se modlí u Zdi nářků, jež zbyla ze starověkého židovského chrámu. Představte si tu absurditu: židé, kteří se modlí u Zdi nářků, porušují mezinárodní právo! (Pak ale asi i Ježíš, kdyby se vrátil – jak věří křesťané, že se stane na konci věků – a chtěl se pomodlit v Getsemanské zahradě, byl by zřejmě mezinárodním zločincem, neboť po matce byl Žid...)

Ta rezoluce je směšná a Izrael ohrozit nemůže (krom toho, že zřejmě povzbudí palestinský terorismus), ale může uškodit izraelským občanům v zahraničí. Otevírá totiž možnost, že kdejaký bláznivý západoevropský „pokrokový“ soudce na ně uvalí zatykač, pokud žijí na Západním břehu či v jeruzalémském Starém Městě.

V zahraniční politice se Obama projevil jako zkázonosný meteorit: na co sáhl, to zkazil. Když se na mezinárodní konferenci o změnách klimatu letos v listopadu v Maroku západní novináři ptali diplomatů arabských zemí, zda preferují Trumpa, nebo Clintonovou, ke svému překvapení – vzhledem k tomu, že Trump byl v kampani ostře protiislámský – zjistili, že zdrcující většina (pod příslibem anonymity) Trumpa. Proč? Protože Obama uzavřel dohodu s Íránem, jež jeho režim posiluje. A pro arabské sunnitské země největším nepřítelem není Izrael, nýbrž perský šíitský Írán – a Trump slíbil, že danou dohodu zruší.

Pokud tak učiní, stane se miláčkem arabského sunnitského světa, který se smíří i s tím, že přesune ambasádu USA do Jeruzaléma, který je hlavním městem Izraele. Tím v podstatě jen uzná status quo. Arabští vládcové jsou realisté: vědí, že Izrael pro ně problém není; Írán ano.

Nejvyšší čas, aby děti, které nyní ve Washingtonu vládnou, 20. ledna nahradili dospělí.

Hlasování v OSN vyvolá odplatu

Obama nahrál na smeč Trumpovi a ještě více poškodil už i tak zdecimovanou Demokratickou stranu. Toto je pro republikány jako dar z nebes: podpora Izraele je totiž u většiny Američanů velice populární.

A hlasování v OSN vyvolá odplatu; je jen otázkou, jak silnou. V Kongresu se připravuje seškrtání amerického příspěvku OSN (jenž činí 22 procent jejích příjmů). Ty nejradikálnější hlasy požadují, aby její sídlo bylo z New Yorku vyhoštěno. Až tak daleko to nedojde, ale OSN za svou rezoluci zaplatí. Poslední obětí Obamovy zahraniční politiky tak bude jeho milovaná OSN.

A tak je to správně; tato hlásná trouba nepřátelství třetího světa vůči Západu působí více škody než užitku. Zajisté některé její složky – například Světová zdravotnická organizace – jsou užitečné, ale OSN coby politický instrument je zdiskreditovaná a zprofanovaná. Nejhorším věcem ve světě nezabránila; mnoha dobrým však ano.

Stejně by to bylo krásné, kdyby si musela hledat nové sídlo. A vzhledem k její politické orientaci mě napadá: co takhle Harare, Zimbabwe?

LN, 3.1.2017

Autor je ředitel Občanského institutu