Neděle 3. listopadu 2024, svátek má Hubert
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

USA: Nebezpečný potenciál dobré vůle

diskuse (42)

Jak velmi dobře známo a přemnohými důkazy historické zkušenosti potvrzováno, dobré skutky nezřídka trestány jsou. To nám například potvrzuje hlasování v Organizaci spojených národů: mezi nejvíc antiamericky hlasujícími členy této prapodivné OSN jsou státy inkasující nejvíc americké zahraniční pomoci.

Nebo třeba americká praxe s udělováním azylu: je-li přiznán jednomu příslušníkovi rodiny, téhož dobrodiní se automaticky dostane dalšímu příbuzenstvu. Tak jsem pochopil z včerejšího tvrzení v televizních zprávách v souvislosti s informací, jak se do USA dostali Čečenci Dzhokhar Tsarnaev (takto americky psáno), nyní devatenáctiletý, a jeho starší bratr Tamerlan, 26 roků, nyní definitivní nebožtík. Čečenci, které si nějaký mediální chytrák popletl s Čechy, podle vzoru " obřezat - vyřezat, vsjo rovno". Každý důkaz o pitomosti těch jiných je ovšem vítán. Ale pozor! Většina středoevropských vzdělanců sice rozliší Pennsylvánii od Transylvánie, ale kolik jich ví, že hlavním městem Severní Dakoty, státu o víc než dvojnásobné rozloze České republiky, je Bismarck, a Helena je hlavním městem čtyřikrát tak velkého státu Montana? Kolik jich ví o existenci Medanu, několikamilionové metropole na indonéském ostrově Sumatra, což já věděl jen proto, že tam žije některé mé vyženěné příbuzenstvo?

Leč zpět k tomu azylu: Žadatel musí předložit důkaz o oprávněných obavách (well-founded fear) z pronásledování z důvodů politických, etnických, rasových či náboženských. USA, země přistěhovalců, nadále přijímá a absorbuje největší počet imigrantů. Porovnejme třeba s Japonskem , kde v ještě nepříliš dávné minulosti škrtili trosečníky, jimž se podařilo dosáhnout k břehům země vycházejícího slunce. Na přemnohokrát slyšenou otázku, jak že jsem trpěl pod bolševickou knutou, jsem tazatele, bez zkušenosti s režimem vlastnícím všechny své ovečky, mátl odpovědí, že jako soudce čili slouha hanebného státu jsem byl de facto součástí násilné mašinerie. Patřil jsem k pronásledovatelům, a proto jsem prchl, v obavách být nucen ke spáchání nějakého takového svinstva. Rovněž jsem mohl být převálcován kvůli malichernosti a strach byl mým permanentním dvojníkem. Jiným druhem strachu byla představa povinnosti udělat něco nemravného a přitom nemít dost kuráže se tomu vzepřít. Tedy od takového dilematu pryč, což se mi za dost neobvyklých okolností povedlo.

- - -

V New Yorku znám pohlednou dívčinu, která se tam přistěhovala z rodné, občanskou válkou zdevastované Bosny. Vystudovala, zdárně se uchytila a absorbovala politicky korektní přesvědčení, že jsme nation of victims - národ obětí, vše nepříznivé zavinil stát, ten je odpovědný! Jestliže ktradu, nejsem zloděj, poněvadž jsem obětí kleptománie. Jestliže jsem propadl alkoholu či drogám, jsem obětí, jsem invalidní (disabled ) s nárokem na penzi, jíž se mi věru dostane. Dentista, obviněný z necudného osahávání pacientek , se domáhá od státu milionu dolarů jako náhradu, neboť se stal obětí fondling disease - choroby pudící osahávat ženské plemeno .

Každý z nás se může vytasit s nějkým rozhořčením (grievance). Tito dva bostonští vražední Čečenci - nikoliv tedy Češi - si postěžovali, že Američanům nerozumějí a mezi nimi nemají ani jednoho kamaráda. Po přistání v New Yorku jsem si zpočátku rovněž připadal tuze sám, což bych chápal uvíznutím na opuštěném atolu v šírém oceánu , ale nikoliv na Manhattanu, onom obrovitém mraveništi. Tedy je na jedinci, aby se s takovou tísní vypořádal, však příležitostí je habaděj.

Nikdy se netrpí nedostatkem výmluv. Nedávno jsem četl vysvětlování počínů jednoho z teroristů jeho potížemi platit požadovanou činži.

Čečenci mají na východním pobřeží řadu svého příbuzenstva. Pár jsme jich zhlédli v televizních záběrech. Sympaticky vyzněl strýc, notně rozhořčen počínáním takových synovců. Zcela jinak zareagovala příbuzná žena - sestra, teta, něco takového, údajně úřadům známa pro svou dřívější zlodějskou aktivitu - krádež oblečení v luxusním obchodě. Uraženě, popuzeně odmítla jakékoliv podezření jako hanebnou konspiraci proti neviňátkům.

Očekávám a zcela určitě se dočkám protestních iniciativ k jejich obhajobě z řad

odporných zdrojů typu ultrahumanistické ACLU - American Civil Liberties Union. Stát si troufl prchajícího střílejícího teroritu Dzhokbara lapit, aniž ho okamžitě poučil o jeho právu nic nepřiznávat, na otázky neodpovídat - ono proslulé tzv. Miranda rule.

Mluvčí fererálního úřadu zdůvodnil použití výjimky z pravidla z důvodu veřejné bezpečnosti (v souvislosti se zjišťováním jiných výbušnin a dosud nezjištěných spolupachatelů).

Americký soudní proces zvaný adversarial (adversary = protivník) charakterizuje nikoliv "hledání pravdy", viny či neviny, ale konflikt právníků, uplatňujících všemožné - a tedy i nemožné - procedurální finesy ve prospěch klienta, jakož i vylepšení vlastní reputace. "Právníci obhajují své právo mást" (to mislead čili lhát - titul dlouhého pojednání v New York Times, 21.3.1995). "Nikdy se klienta neptám, zda je vinen, to mě nezajímá. Snažím se vymyslet takovou obhajobu , které by porota uvěřila," s pýchou prohlásil a tiskem se rovněž projevil známý newyorský advokát Ronald J. Kuby.

"Není jejich povinností, aby zprošťující rozsudek byl správný," souhlasí Stephen Gillers, profesor právní etiky. Autor Dan Moldea v knize The Killing of Robert Kennedy cituje vraha Sirhana Sirhana o snaze jeho advokátů vymyslet obhajobu, že mafie ho obloudila, aby jednal, jak jednal. Před pár roky jsem s jedním ze Sirhanových obhájců obědval v nóbl hollywoodské restauraci. Tvor snad nikoliv nemorální, ale určitě amorální mi tehdy řekl: "Mou povinností je udělat pro klienta cokoliv, jen abych ho z toho vysekal, i když vím, že třeba bude zas vraždit." Taktéž se vyjadřuje ve své knize The Best Defense (Nejlepší obhajoba) Alan Dershowitz, přeslavný profesor práva na nejprestižnější Harvardově univerzitě, tam v intimním sousedství Bostonu.

V mém blízkém sousedství státu New Yorku je město Syracuse, kde mechanik obviněný z vraždy se svému advokátovi Francisi R. Belgemu přiznal k ještě dvěma dalším vraždám. Advokát mrtvoly vyhledal, ofotografoval a zašel za prokurátorem s návrhem: "Když na mého klienta půjdete v rukavičkách, budu se vám revanžovat informací. Když neslíbíte, nic vám neukážu." Vzešla tedy otázka o oprávněnosti takového zatajování. Případem se zabývala etická komise advokátní komory a došla k závěru, že její člen Belge se zachoval naprosto správně. I tento druh etiky pak přispívá k reputaci této profese na úrovni či pod úrovní čističů odpadových stok.

V kontrastu k leninskému principu, že lepší je odsoudit sto nevinných, než aby jeden viník unikl, americká právní filozofie a praxe se odebírá opačným extrémním směrem. Příčínu prý hledat v tradici individualismu, nedůvěře vůči státu, údajně příliš mocného. Ovšem přehnaným důrazem na ochraně práv jedince trpí pramálo ochraňovaná společnost. Starost o péči o zločince vždy převažuje nad zájmem o oběť zločinu.

Příkladů lze uvézt veletucty. Ukázka:

Dallas, Texas: Arley Thomas postaven před soud kvůli drogám - kokain. Písařka se překlepla a do stroje místo coca naťukala cocoa. Osvobozující rozsudek následoval. "Přece ho nemohu odsoudit za vlastnictví čokolády," zdůvodnil soudce Jack Hampton.

New York City: Rovněž jakýsi kancelářský překlep a Guy Gregg, trojnásobný vrah, byl poslán domů po zaplacení pokuty 75 dolarů.

Americké juristy velkou pýchou naplňuje tzv. exclusionary rule, pravidlo nařizující, že sebemenší závada, nepřesnost, nedokonalost v důkazním řízení znemožňuje odsouzení sebevětšího provinilce. V New Yorku prchající zloděj nesl tolik ukradených kabelek, že jich několik upustil. Jakýsi občan je zvedl a předal policii. Soud tuto iniciativu - t.j. předání bez zlodějova souhlasu - shledal nezákonnou a zloděje osvobodil. Veze-li kdo v kufru automobilu vyloupený obsah banky či tucet uškrcených novorozeňat, soud vynese osvobozující rozsudek, jestliže by policie do kufru nahlédla , aniž si předem opatřila soudní povolení tak učinit. Toto exclusionary rule neexistuje v žádné jiné zemi. O jeho zavedení uvažovali ve Velké Británii, Kanadě a Izraeli, ale včas si to rozmysleli.

Do České republiky bych rovněž nedovážel onu již zmíněnou Miranda rule o právu k ničemu se nepřiznávat (self-incrimination). Typický dopad: James W. Killough ve Washingtonu, D.C., zavraždil svou manželku a tělo nacpal do popelnice. K činu se třikrát dobrovolně bez přinucení příznal. Policie mu ale nedostatečně rozmlouvala jeho přiznání. Soud vynesl osvobozující rozsudek. V New Yorku teenager Angel Claudio spáchal vraždu střelnou zbraní, přiznal se svému právníku Marku Hellerovi a ten mu doporučil, aby se přiznal úřadům. Soudce Kenneth Browne ale něco takového nepřipustil a ve svém 47 stran dlouhém zdůvodnění zatratil advokáta Hellera pro jeho hrubé zanedbání povinnosti (serious incompetence).

- - -

Nebude bez zajímavosti sledovat soudní počínání v případě tohoto čečenského, nikoliv českého explozivního provinilce. Zejména až dojde na onu ošidnost jeho mohamedánské motivace. Jak přece všude dobře známo, islám je tím nejvzornějším náboženstvím míru .

KONEC

Neoficiální stránky Oty Ulče

Aston Ondřej Neff
2. 11. 2024

Vláda Petra Fialy pracuje na sebezničení s pozoruhodným úsilím.

Hyena Neff
2. 11. 2024

Včera jsem tu hlásil, že je třeba mobilizovat čelovku, baterku co se připne páskou na hlavu.

Milan Smutný
2. 11. 2024

Sousední Německo je zmítáno jako loni i letos potvrzenou hospodářskou recesí.

Kateřina Lhotská
2. 11. 2024

Ekonomiku už zkrátka opět ovládá ideologie. Jenom se za těch 35 let změnila její barva z rudé na...

Ivo Fencl
2. 11. 2024

Chcete-li vraždy, pusťte se televizi a určitě tam bude český seriál jich plný.

Aston Ondřej Neff
31. 10. 2024

Vláda schválila tendr na Dukovany v půli července a máme konec října a šup, je po legraci.

Aston Ondřej Neff
1. 11. 2024

Na epizodu si vzpomeneme i týden po amerických volbách, a to je co říct, většinou se zapomíná hned...

Aston Ondřej Neff
2. 11. 2024

Vláda Petra Fialy pracuje na sebezničení s pozoruhodným úsilím.

přečetl Panikář
1. 11. 2024

Pohádky je konec. Ani nacisti, ani komunisti, ba ani Luftjarda to milé děti nebyl.

pari Anna Pařízková
2. 11. 2024

Řidič vozidla odtahové služby strhl v sobotu v centru Prahy na Prašné bráně lešení. Policie nehodu...

gor Monika Gordíková, ČTK
2. 11. 2024

Hasiči lokalizovali krátce před 21:00 požár na skládce odpadu u Litvínova na Mostecku. Hořet tam...

zar Rastislav Zárodňanský
2. 11. 2024

Třetím párem, který opustil letošní řadu StarDance, byli kuchařka Chili Ta a tanečník Jakub Mazůch....

Lidovky.cz, ČTK
2. 11. 2024

Přestože ztratily první sadu a v super tiebreaku čelily mečbolu, nakonec se radovaly. Kateřina...

Lidovky.cz, ČTK
2. 11. 2024

Slovenský horolezec Ondrej Húserka při sestupu z himálajské sedmitisícovky Langtang Lirung zahynul...

Vyhledávání

TIRÁŽ NEVIDITELNÉHO PSA

Toto je DENÍK. Do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston). Příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce.

ondrejneff@gmail.com

Rubriku Zvířetník vede Lika.

zviretnik.lika@gmail.com

HYENA

Tradiční verze Neviditelného psa. Sestává ze sekce Stručně a z článků Ondřeje Neffa - Politický cirkus a Jak život jde. Vychází od pondělka do pátku.

https://www.hyena.cz