Příkopy dělící americkou veřejnost na dva nesmiřitelné tábory jsou čím dál hlubší. Ta její část, která se odmítá smířit s povolební realitou, nehodlá příkopy zasypávat nebo překlenovat – vychází z předpokladu, že mocenské poměry se dají zvrátit sílou, když se do nich většina pořádně opře.
Tisk hlavního proudu nedává Trumpovi mnoho šancí na vládnutí po celé funkční období – Kartágo musí být zbořeno, lhostejno jak, ber kde ber. Historik Ronald Feinman dokonce předpovídá, že toto prezidentování bude nejkratší v dějinách Spojených států a nemá tudíž valného smyslu dávat Trumpovi obvyklých sto dnů hájení – stejně zůstane v úřadě maximálně 1 měsíc až 199 dnů.
A jelikož jeden měsíc už uplynul, Trumpův pád může přijít každým dnem počínaje zítřkem. Trochu to připomíná mayský kalendář, s nímž byl spojován konec světa v roce 2002. A protože v tom roce skončil, teď už konec světa může nastat každým dnem.
Méně zaujatý tisk zdůrazňuje, že navzdory mediálnímu obrazu, podle něhož Trumpovi padá střecha na hlavu, poměr sil mezi oběma tábory se příliš nezměnil. Z průzkumů podpory si každý může vybrat, co chce. Podle nejčerstvějších údajů Gallupovy agentury odpůrci prezidenta mají navrch 15 procent, den předtím Rassmusen uváděl 10 procent převahu zastánců.
Byla lekce pochopena?
Průměr všech průzkumů mu dává zhruba 45 procent podpory, což nachlup odpovídá podílu voličů, s nímž zvítězil v loňském listopadu. Se skutečností se rozchází i představa liberálních komentátorů, že Trumpův protiimigrační dekret pozastavený soudem narazil na nesouhlas veřejnosti – poslední dotazovací akce svědčí o tom, že 57 procent Američanů ho podporuje.
Jak ukazuje článek Michaela Baroneho na portálu Realclearpolitic, vyhrocené, ale nezměněné poměry panují tak v Kongresu. Všichni Trumpovi kandidáti na ministerské posty byli schváleni republikánskou většinou, přičemž všichni demokratičtí kongresmani svorně hlasovali proti všem nominantům bez rozdílu, což je v americké politice jev nevídaný.
Ve výsledku Republikánská strana, od jejichž špiček se očekávala mohutná vzpoura proti populistovi Trumpovi, se kolem něj překvapivě stmelila. Totéž se přihodilo i voličské základně Republikánů, jejich veřejná podpora je vysoká, jako již dlouho nebyla. Není vyloučeno, že problém se sebeztotožněním budou mít místní kandidáti Demokratů tím, že opustili tradiční výhodu fungování v opozici.
Tato výhoda vždy opoziční straně zajišťovala úspěch v místní lokální politice, zatímco tu celostátní přenechávala straně prezidentské odkázané na úspěch či neúspěch svých počinů.
Jedním ze silných ponaučení minulých prezidentských voleb byla zpráva o totální omylnosti a nespolehlivosti průzkumů veřejného mínění. Chvíli se zdálo, že ta lekce byla pochopena, ale nyní je jasné, že nikoli.
Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus