USA: Momentální nepříjemnosti amerických demokratů
Jak všeobecně dobře známo, v prvním týdnu listopadu loňského roku 2016 dychtivá a zejména hamižná Hillary Clintonová prezidentské volby nevyhrála, vzdor neochvějně optimistickým předpovědím expertů, že se tak stane, že se tak musí stát.
Urážlivě nepříjemný výsledek aby se pak nějak podvrátil, přesvědčivě znehodnotil, na metodách záležet nebude. Začalo se s přepočítáváním hlasů, všemožným domáháním se zopakování volebního výsledku. Ten že Trump zfalšoval, zmanipuloval či aspoň nějak jinak ukradl.
Ozvaly se mnohé hlasy s úsilím zdemolovat jeho miliardářskou personu, jeho nijak puritánský způsob života. Ženat snad třikrát, takže už rozveden aspoň dvakrát, tvor s pověstí slastného smilníka. Poněvadž jsme právě absolvovali osmý, čili definitivně poslední rok Obamova prezidentování, během celičké té doby se tento údajný Afro-Američan, syn stoprocentní bělošky, značně věnoval fenoménu rasismu, jeho trvajícímu dopadu na tuto třináctiprocentní černošskou etnickou menšinu, s níž se celý život stoprocentně ztotožňuje.
Dlužno tedy vítězného Trumpa prezentovat jako zatvrzele se provinivšího rasistu, i když nic takového v jeho minulosti se nedalo objevit. Co tedy jeho pověst kruťase, ženské pokolení ponižujícího, tupícího? V tomto bodu cosi se rovněž nepovedlo, poněvadž v čele jeho celého volebního štábu byla a stále zůstává žena. Co tedy jeho antisemitismus, nějaké takové škraloupy by se snad mohly najít. Jenže i v tomhle směru vězí další notná smůla - manžel jeho dcery a navíc blízký spolupracovník je příslušníkem hebrejské víry.
Nutno najít jiné závady. Maxine Waters, černošská kongresmanka z Kalifornie, přispěchala s přesvědčením, že tento jakkoliv neprokázený antisemita či židomil, pervert či něco takového dalšího, je psychologicky nezpůsobilý vykonávat funkci prezidenta země, a proto je tuze zralý pro likvidaci, a to jedinou ústavně dovolenou cestou procesu tzv. impeachment. Ten se ale ani jednou v americké historii dosud nepovedl.
- - -
Leckdo v této souvislosti si připomněl dřívější nejposlednější utkání v roce 2012 mezi neúspěšným usilovatelem republikánským, jímž byl bývalý guvernér Mitt Romney, tehdy ve snaze vystrnadit z Bílého domu poločernošského Obamu. V třetí a poslední debatě soupeřů Romney označil tehdy již rozklížený Sovětský svaz jako potenciálně největší ohrožení globálního míru. Názor tak nehorázně scestný vyvolal bouři smíchu a přispěl k debaklu, jistěže zcela zaslouženému ve volbách, jak pak dopadly. Teprve poté došlo k Putinově schlamstnutí krymské oblasti, k podpoře ruských živlů ve východní části Ukrajiny. Rovněž v kavkazských končinách - Arménii, Ázerbanžánu, oblastech jako Abcházie nedocházelo k přílišnému nadšení z všeijakých Putinových iniciativ.
Nyní, po zcela nepředpokládaném volebním listopadovém 2016 debaklu kandidátky Hillary, proslulé, že lže i když nemusí, se muselo najít vysvětlení takové reality. Nehodilo se připomínat, že Hillary v roli ministryně zahraničních věcí se velice zasloužila o prodej 20 procent amerických nukleárních zásob, též za cenu hojných příspěvků do nadace Clintonoých a rovněž se zdvojnásobením finanční odměny (zpravidla půl milionu dolarů za každý projev Billa Clintona na ruské půdě).
Taktéž došlo k nutkání Trumpovo volební vítězství vysvětlit nezákonnými pletichami, ruským pronikáním do amerického demokratického počínání. Z Trumpa tak učiněn partner, spolutvůrce přispívající ke zničení americké demokracie. Podrobnosti takové realizace by ovšem nebylo snadné si představit: jak kremelský ex-kágébák Putin ovlivnil, mohl zařídit, že americký volič poslušně k volbám přicupital a hlasoval tak, jak mu přikázáno bylo.
Další tak pádný důvod k jeho impeachment. Trump že se s ruským velvyslancem ve Washingtonu třikrát potkal. Totéž jeho předchůdce Obama učinil aspoň třicetkrát.
Činitelům kalibru černošské kongresmanky Maxine Waltersové tady je k dispozici jiný druh vysvětlování.. Když dotazována na důkazy, jak že Moskva prosadila Trumpovo vítězství, kongresmanka odpovídá svým přesvědčením, že takto ona věří. a proto taková je realita.
Pověřené vyšetřující výbory Kongresu nadále po důkazech pátrají a nenalézají.
- - -
Tento měsíc červen 2017 se ale vyskytla příležitost, o níž pramálo kdo - zejména v politicky značně pokrokových kruzích - pochyboval, že bude v dosažení. Jednalo se o proces zvaný Special House Election. Volby zvláštní a pozornost se věnovala dvěma takovým utkáním: jedno v Jižní Karolině, tamější 5. district (volební oblast), kde ze své funkce kongresmana rezignoval Rick Mulvaney. Dostalo se mu totiž vládního povýšení - role s celonárodním dopadem, oficiálně The Director of the Office of Budget and Management.
Toto místo v Kongresu se oprávněně předpokládalo, že republikáni si nadále udrží, jak se věru stalo. Zcela jiným případem ale byl sousední stát Georgia - district 6, oblast severně od metropole Atlanta, s obyvatelstvem vesměs materiálně prosperujícím, se vzděláním víc než průměrným, s tradicí republikánskou. Jejich kongresmanem mnohá léta byl Newt Gingrich (ročník 1947), bývalý předseda (Speaker) horní sněmovny Kongresu (United States House of Representatives), historik, autor řady knih, z nichž ta nejnovější, aktuální, tuze politická, se v těchto dnech dostává ke čtenářům. Autor s mimořádným talentem dal přednost nedat se zašněrovat do některé z ministerských rolí.
Mediální zdroje s celonárodním dopadem se soustředily na toto Georgia-6 utkání s přesvědčením, že se jím stane Waterloo, na němž dodýchá Trump, americkou politickou levicí, rovněž naprostou většinou intelektuálů nenáviděný. Media se netajila svým přesvědčením, že tohle bude umíráček jeho zaslouženě krátkodobého prezidentování.
Tato bitva Georgia-6 měla nabýt potenciál s celonárodním dopadem. Dotyčné kongresové křeslo republikáni drželi 40 roků. Jeho nynější držitelkou a obhájkyní je žena Karen Handel, věk 55. Jejím demokratickým konkurentem se stal Jon Ossoff, muž, třicetiletý mladík.
A toto jejich utkání se stalo finančně tím úplně nejdražším v historii země. Mladičký nováček Ossoff se dostavil s 25 miliony dolarů, údajně posbíranými od drobných dárců. Takové měšce se ale důkladně ztučnily šlechetností z mnohých hollywoodských pokrokových adres. Každý získaný hlas měl odhadovanou hodnotu 150 dolarů.
Tento usilovatel o zákonodárnou reprezentaci obyvatelstva v této oblasti nesídlil, vzdálen byl tisíce kilometrů, a ve svých značně sebevědomých projevech zdůrazňoval, že oteplování naší planety je nejzávažnějším problémem. lidstva.
Pak tedy došlo k hlasování a junák Ossoff značně prohrál. Nezaznamenal jsem žádné tvrzení o Putinově nezákonné intervenci. Značné ale bylo vysvětlování, že ten důležitý den hodně pršelo. Končím otázkou, zda pršelo jen na jeho voliče.
KONEC
Neoficiální stránky Oty Ulče