28.10.2020 | Den vzniku samostatného československého státu


USA: Missouri

8.10.2020

Abeceda amerických voleb

Rovinatý středozápadní stát více než dvakrát větší než Česká republika s přibližně šesti milióny obyvatel disponuje v prezidentských volbách silou deseti volitelů. Z volební historie státu, ze současného stranického zastoupení v Kongresu a i z průzkumů vyplývá, že lidé z Missouri si téměř jistě zvolí Donalda Trumpa.

V ekonomickém výkonu patří Missouri dvaadvacátá příčka s cca 320 mld. USD, což je přibližně o třetinu vyšší výkon, než současný Babišův hospodářský zázrak, který v Česku navíc vytváří o třetinu více obyvatel. V Missouri žije skoro 83 procent bělochů a bezmála třináct procent černochů. Většina jsou protestanti. Kriminalita v zemi je mírně nad průměrem, výrazně vyšší je v metropolitní oblasti St. Louis.

Zločinnost a …

Když mapujeme jednotlivé státy americké Unie a snažíme se nalézt jisté společné znaky ve snaze vyslovit neochvějné politické tvrzení, které pak nemusíme mírnit zástupem výjimek, zjistíme, že jde o úkol těžký. Z těch tvrzení, se kterými můžeme v rámci americké politiky operovat, je vliv afroamerické populace na míru kriminality. Toto obecné tvrzení, tedy že Afroameričané se na kriminalitě podílejí vyšší měrou, než která odpovídá jejich podílu ve společnosti, sice platí (skoro polovinu ze všech v trestných činů spáchá příslušník rasy, která je zastoupena necelými 17 %), ale nikoliv po celých Spojených státech. Vztah Američanů k černochům je zásadně rozdílný v obrovských městských aglomeracích a zásadně jiný na venkově. A aby toho nebylo málo, je také zásadně rozdílný na Jihu, Středozápadě nebo na Aljašce. A co nám také jakoukoliv paušalizaci rozseká na maděru, je samozřejmě úplně jiný vztah každého jednotlivého Američana.

Američané jsou různí, jak jen lidé různí mohou být, takže různí jsou i Afroameričané. Budete bez nadsázky člověkem z jiného světa, když se s českým pohledem na svět budete Američanovi, kterého černoch právě přepadl a ukradl mu auto, snažit vysvětlovat, že všichni černí stejní nejsou, když si s jeho sousedem, Afroameričanen, navzájem hlídají dům v době, kdy jsou s rodinou mimo město. Nebude vám zkrátka úplně přesně rozumět.

Jiným příběhem, se smutným koncem, je ale demokratický přídavek k rasové problematice v USA, jehož důsledky můžeme vnímat ve skutečném rasismu, který se projevuje např. nedávnými nepokoji ve velkých amerických městech. Udělování nepřeberného počtu výhod a tím i falešných pocitů výjimečnosti, a to jen proto, že je člověk černé barvy pleti, to je právě typ sociálního inženýrství, který pomáhá černým náčelníkům vykopávat rasistickou sekyru den co den. Podle tohoto demokratického klíče je rasistou každý zaměstnavatel, který odmítá přijmout čtyřikrát odsouzeného černocha. Rasistou je každý člověk, který panikaří, když ho v parku osloví černý tazatel o drobné, a také každý - třeba i černý - policista, který zastřelí čtrnáctiletého černocha jen proto, že v ruce držel zbraň. S problémem afroamerické asimilace zacházejí demokraté zkrátka velmi nezodpovědné, zneužívají ho, vyostřují ho, a když mají možnost věc řešit, vymýšlejí výchovné programy, které si beztak vyslouží u svých příjemců jen pohrdavé úšklebky.

Kde jsou kořeny?

Podobně k romskému problému, který nám v Čechách na čas mediálně zapadl v obavách z muslimského exodu, přistupují čeští socialisté, kteří podporují jakási „komunitní centra“, která v lepším případě zejí prázdnotou, v horším se stávají centrem bezcílného nicnedělání, drog a street umění, jež „oceňují“ zejména majitelé nemovitostí. Odtud také pramení sebevědomí extremistické levicové fronty, která, stejně jako v USA, čerpá sílu z neexistujícího nároku uspokojovat si „dluh společnosti“ na majetku jiných či způsobem, který jinak narušuje veřejný pořádek.

Komunitní společnost jako symbol rezignace socialistů na snahu o řešení skutečných sociálních problémů společnosti (jako je třeba vysoká rozvodovost, vlna svobodomateřství nebo drogová závislost) je očividně neúspěšným projektem, neboť má nahradit nenahraditelné, totiž plnohodnotně fungující rodinný život. Socialisté si po celém světě nechtějí přiznat, že se zejména v „rovnoprávnosti žen“ vydali na tenký led, že jen stěží umí rozpoznat příčinu a následek a, co je horší, pokračují ve svých snahách dál a dál. Tím směrují další a stále se zvětšující sociální skupiny do náruče státu, který se nepřestává tvářit, že jejich životní trable vyřeší za ně.

V tomto ohledu můžeme politické cíle Demokratické strany USA a vládnoucí socialistické elity EU (včetně většiny českých zástupců) považovat v hrubých obrysech za identické. A také jde vlastně o pravý důvod jejich „nepochopení“ Trumpovy politiky a také za jednu z mocných příčin odchodu Velké Británie z EU.

Průzkumy, průzkumy…

Stát Missouri zastupují v horní komoře Kongresu dva republikáni, senátoři Roy Blunt a Josh Hawley. V dolní komoře je poměr zástupců Missouri v poměru 6:2 ve prospěch republikánů. Státní zákonodárný sbor ovládají též republikáni, v Senátu 23:8 a ve Sněmovně 114:48. Guvernérem je republikán Mike Parson.

Demokratické stranické volby ovládl Biden se ziskem 60,4 %, druhý se neumístil nikdo jiný, než Sanders s 34,7 %. Ostatní kandidáti získali důvěru pod dvě procenta.

Republikáni volili o řád jasněji, do čela si postavili úspěšného prezidenta Trumpa, když tomuto konstatování uvěřilo 98,7 % členů Republikánské strany v Missouri. Druhý skončil Bill Weld, bývalý guvernér státu Massachusetts, ten získal 2165 hlasů, což představovalo 0,7 % ze všech hlasujících.

Co se týče obecných trendů v průzkumech, Trump v Missouri posiluje. Zatímco v květnu měl okolo 48 %, tak v srpnu to bylo už 52 a 20. září se deklaruje 53 % průměrně. V těch samých průzkumech je Biden v houpavém cyklu, 44:41:47 %, obecný trend má však také stoupají. Tento stav, kdy posilují oba kandidáti, je dán zmenšující se skupinou nerozhodnutých. Zajímavá je na tom jen rychlost, s jakou kandidát nerozhodnuté voliče získává. V tomto ohledu je úspěšnější Trump, získal 5 % v době od května do září, zatímco Biden jen jedno procento. Jak jsme si řekli už v úvodu, Trump v Missouri vyhraje, i kdyby se šíleným smíchem pozvracel tu nejhezčí reportérku CNN.

Co se týče volebních průzkumů na federální úrovni, tam je stav fakticky nezměněn, Biden podle průzkumů drží zatím 242 volitelů, do vítězných 270 mu tedy chybí 28.

Trump je na tom o poznání hůř, jistě drží jen 119 volitelů, do vítězství mu chybí 151.

Volební průměr k 25. září preferuje Bidena v poměru 49:42 % (s devítiprocentním podílem nerozhodnutých voličů). Oči komentátorů významně vzhlížejí (také) k Floridě, kde Biden k 23. září vede o 0,8 %. Největší náskok má Biden v Massachusetts, ve státě Igora Lukeše, kde vede o 38 %, Trump má ty nejvěrnější v Západní Virginii, kde má také nepřekonatelný náskok 35 %.

„Barbarský“ zákon

Mike Parson

Na obrázku vidíme republikána Mika Parsona (65), guvernéra státu Missouri. Ve funkci je od června 2018. Vloni v květnu předložil návrh zákona „Missouri Stand for the Unborn Act“ (HB 126), který kriminalizuje provedení potratu po osmém týdnu těhotenství pod trestem odnětí svobody na 5 až 15 roků. Demokraté v Missouri tento zákon označili za barbarský.

Zákon stále platí neboť soudy jsou paralyzovány čínskou chřipkou. Ta byla zjištěna 23. září i u guvernéra a jeho ženy. Vzkazují z karantény, že jim nic není a že dál podporují kandidaturu Donalda Trumpa do funkce prezidenta Spojených států.

Převzato z webu Konzervativní noviny se souhlasem redakce.








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.