Americký marihuanový trh nabírá na obrátkách. Do roku 2018 by mohl být větší než trh s pivem, kávou a čajem dohromady

Koupit si v Denveru marihuanu je jednodušší než v Česku Modafen. Přijdete do útulně vybavené čekárny jednoho z obchodů, jimž se říká dispenzáře. Útulné jsou, protože v nich udržuje pořádek neviditelná ruka trhu: konkurenční boj je ostrý, vždyť marihuanových dispenzářů je v hlavním městě amerického státu Colorado více než prodejen oblíbeného kávového řetězce Starbucks.

Po chvíli přijde asistentka a vyvolá vaše pořadové číslo. Zavede vás do předsálí, kde si můžete opatřit cokoli, co má k marihuanové subkultuře nějaký vztah. A pak už vás čeká jen návštěva samotné výdejny, kde je na výběr z již ubalených jointů, celých rostlin, nápojů i cukrátek napuštěných konopím. Za 50 dolarů dostanete osminu unce, tedy 3,5 gramu čistého materiálu, obvykle velmi slušné kvality. Zaplatíte, dostanete stvrzenku, odejdete hlavním vchodem, v klidu nasednete do auta a doma báníte, co hrdlo ráčí. Žádné kupčení v temných koutech zapadlých ulic, žádné podezřívavé pohledy policistů, žádné věznice plné občasných kuřáků trávy. Namísto toho mají v Coloradu civilizovaný, legální a daněný trh. A podle všeho se to všem velmi vyplatí.

Zelený Nový rok

Ještě před pár lety by toto vyprávění, jak je loni v prosinci otiskl časopis Business Insider, mohlo vyjít leda jako science fiction. Dnes mají fanoušci marihuany před sebou podobně vítězné tažení jako zastánci práv homosexuálů. Jeden člen americké Unie za druhým uvolňuje pravidla pro užívání marihuany; 16 států již povoluje omezený prodej pro lékařské účely a dalších 11 v tom smyslu zahájilo příslušné legislativní kroky. A letos na Nový rok dostoupily státy Colorado a Washington (a s nimi trochu absurdně také Uruguay) až na vrchol konopné legalizace. Respektujíce výsledky listopadových referend, přestaly hrát na slepou bábu v podobě "zdravotního využití" a prostě obchod s marihuanou povolily úplně.

Tedy – skoro naplno, což není totéž. A právě v onom "skoro" je háček, který dělá z marihuany jedno z nejdramatičtějších podnikatelských odvětví americké současnosti.

Ještě loni, kdy coloradské dispenzáře směly prodávat pouze "léčivou" marihuanu, si tamní státní kasa přišla na pět milionů dolarů.

Za letošek, po uvolnění trhu, očekávají v Denveru daňový výnos 130 milionů. Faktický retailový rozdíl je přitom zdánlivě minimální: dosud měly dispenzáře status specializované lékárny a byly omezeny limitem šesti vypěstovaných rostlin na "pacienta". Tento limit však s Novým rokem padl, z pacientů se stali normální zákazníci a miliony dolarů začaly doslova létat vzduchem.

Celkem by těch milionů mělo letos být kolem 400. Ve srovnání s kalifornským trhem odhadovaným na 14 miliard dolarů ročně je to na první pohled legrační – ale právě jen na první pohled. Coloradskou konopnou idylu totiž kalí a zároveň rozdmýchává jedna nikoli nepodstatná okolnost: z federálního hlediska je nezákonná. V tom se ovšem s 1. lednem nic nezměnilo: pro federální úřady je marihuana zakázaná látka a basta, ať už je určena pro léčebné účely, nebo ne.

Tady právě začíná ona dramatičnost: na jedné straně je tu obrovský potenciální trh, na straně druhé vládne nejistota, zda si federální úřady na tento zlatý důl posvítí. Již dnes se legální marihuany prodá za 1,5 miliardy dolarů ročně, což je jen zlomek celkového trhu odhadovaného nejčastěji na 36 až 40 miliard. Kdyby došlo k jeho naprostému uvolnění, šlo by podle optimistů až o 120 miliard dolarů. Pro srovnání, trh s pivem čítá v USA 96 miliard a trh s kávou a čajem 11 miliard dolarů (za rok 2012).

Dobrá investice

Taková šance by byla lákadlem pro investory i v dobách tučnějších, natož dnes, kdy se americká ekonomika jen pomalu otřepává z důsledků finanční krize. Nepřekvapí proto, že již vznikly nejméně tři investiční fondy specializované na marihuanový průmysl. Příznačně nazvaný Emerald Ocean, Smaragdový oceán, ArcView a HT Growth Fund (posledně jmenovaný založili vydavatelé listu High Times) si počínají jako tradiční investiční instituce.

Zatím však fondy spravují majetek v hodnotě pouhých jednotek milionů dolarů. Důvod je jednoduchý. Protože marihuanový byznys funguje v podstatě na základě benevolence federálních úřadů, fondy se chtějí vyhnout případným pozdějším nákladným soudním sporům, či přímo kriminalizaci. Investují proto pouze do subjektů podnikajících v přidružených odvětvích, jako jsou výrobci speciálních svítidel urychlujících zrání marihuany, firmy zajišťující bezpečnost nebo online platby.

Jedním z důsledků nejistoty a měnící se regulace je cenová volatilita. V roce 2011, kdy už řada států povolila prodej "léčebné" marihuany, stála libra v maloobchodě čtyři tisíce dolarů. Například v Coloradu však platilo nařízení, že dispenzáře musely samy pěstovat 70 procent svého zboží, a zároveň vstoupil v platnost již zmíněný limit šesti rostlin na pacienta.

Tím pádem vznikl převis nabídky. Pěstitelé, aby se uživili, začali prodávat pod cenou do jiných států s přísnější regulací. Cena tak zničehonic klesla na polovinu, což mnoho "legálnějších" pěstitelů z trhu zase vyhnalo.

"Potřebujeme plošnou legalizaci, bez ní se trh nepohne," cituje v tom smyslu časopis Forbes Justina Hartfielda, jednoho ze dvou zakladatelů fondu Emerald Ocean. Pokud bude marihuanový byznys skutečně následovat úspěšné tažení jiných liberálních ideálů, jako jsou práva menšin, je to jen otázka času. Našlápnuto k tomu má více než dobře.