Na rozkývané mezinárodní scéně stojí proti ochablé garnituře západoevropských politiků draví vládci Číny a Ruska. Svět nutně potřebuje aktivní Ameriku, ale pro Baracka Obamu je prvořadá konzolidace amerického hospodářství. Bezzubou zahraniční politiku Obama maskuje kazatelskou rétorikou. Nikdo mu nemůže vytknout, že se nevyslovil proti rozšiřování atomových zbraní. Každý však ví, že v minulosti jejich proliferaci nezbránila ani mnohem silnější a energičtější Amerika.

Írán, Severní Korea či rakety v rukou teroristů představují reálná ohrožení, ale z našeho hlediska jde především o vytyčení sfér vlivu v Evropě. Dělení světa však prý patří minulosti, říkají významní čeští politici. Ty má svatá prostoto. Co takhle vykouknout z okna. Ze sutin studené války se pomalu vynořuje tradiční evropská mocenská architektura. Rusko v ní opět zaujímá roli protektora požadujícího poslušnost. Jako zaostalá země je ohrožováno všemi svobodnějšími státy ve své blízkosti. Proti těm silnějším se musí ohradit, ty slabší musí ovlivnit. Samozřejmě, že americkou základnu nepotřebujeme jako ochranu proti íránským nebo severokorejským raketám, nýbrž jako protiváhu ruského politickému tlaku.

Amerika je jediná mocnost, která je schopná globálních vojenských operací a která má základny po celém globusu. Rusko pouze draho prodává a politicky využívá své suroviny. To mu poskytuje dočasnou prosperitu a podmíněnou moc. Obama však musí vyjít s každým a dát především do pořádku americkou ekonomiku. Moskvě proto nabízí reprízu ohraného kusu o spoluvládě. Nešť. Když odvolání projektu základna podpoří konzolidaci americké moci, tak se ta oběť vyplatí. Navíc by nám v nouzi Amerika, která změní strategii již kvůli 13 miliardám dolarů - tolik prý na základnách ušetří - a kvůli vyhružnému mručení z Kremlu, stejně moc platná nebyla.

Jako známý optimista tvrdím, že Obamův appeasement je pouze taktická finta. Amerika jedná dočasně s pozice slabosti a hraje na čas. V banku je záchrana americké hegemonie. V příští letech se rozhodne, zda-li se americký sestup odvrátí nebo alespoň odročí. Pevně věřím, že se to podaří. Ale když se někdy zapomenu ovládat, tak mi Obama připomíná Gorbačeva. Také velký sympaťák a hlavu plnou krásných představ. Jeho vzdušný zámek se jmenoval „společný evropský dům“. Obama ho trumfnul „světem bez atomových zbraní“. Gorbačov pohřbil velmocenskou pozici Ruska. A Obama? Ani pomyslet.

Psáno pro E15

Autor je ředitel Mezinárodního institut pro politiku a hospodářství, Hamburk