Válka nabírá před volbami do Kongresu obrátky

Soustředěný útok amerických médií proti Donaldu Trumpovi se hraje volným stylem a chyť, jak můžeš. Média hrají vabank o vliv na americkou společnost. Nechtějí prohrát jako před dvěma roky.

Údajně vysoce postavený člen administrativy je autorem článku, který uveřejnil deník The New York Times. Podle tohoto zdroje, jehož jméno prý redakce novin zná, existuje v administrativě Donalda Trumpa skupina, která záměrně maří Trumpovu politiku proto, aby „ochránila demokratické instituce“ (více zde).

Prezident Trump zpochybnil, zda vůbec někdo takový existuje, nicméně prohlásil, že pokud existuje, je to zbabělec a zrádce. Již bezmála třicet vysoce postavených členů Trumpovy administrativy prohlásilo, že oni tímto „vysoce postaveným“ členem vlády nejsou. Trump podle médií „zuří“ a snaží se vypátrat dotyčného. Údajně již bylo vytipováno několik osob, které pracují v úseku národní bezpečnosti.

Válka amerických listů The New York Times a The Washington Post, které se považují za ochránce americké demokracie proti „idiotu Trumpovi“, jak o něm údajně hovoří zaměstnanci Bílého domu, se tak před blížícími se volbami do Kongresu dostává do fáze nejtěžšího ostřelování. Jde totiž o hodně. Již několik týdnů nejsou v amerických liberálních médiích publikovány průzkumy popularity prezidenta Trumpa. Ještě v polovině letošního roku se periodicky objevovaly informace o tom, že Trumpova popularita dosáhla dalšího dna. Poslední průzkum, který jsem zaregistroval na msn.com, byl postoj Američanů k otázce odvolání Trumpa formou impeachmentu. Ten dopadl tak, že nevýrazná většina dotázaných byla pro odvolání Trumpa, zatímco mezi zapsanými voliči se pro odvolání vyslovila nevýrazná menšina. To nejsou pro média, která pořádají hon na čarodějnice, jak o tom mluví prezident, příznivá čísla.

Již po setkání Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem se začalo v amerických médiích mluvit o „zradě“ či dokonce „vlastizradě“. Poté vyšla kniha bývalé zaměstnankyně Bílého domu Omarosy Manigault Newmanové , která se rok pohybovala v Trumpově blízkosti. Ta ho mimo jiné označila za „duševně postiženého“, jehož duševní zdraví by mělo být posouzeno psychology a měl by být „odstraněn z Oválné pracovny“. (Mimochodem, nepřipomíná vám to něco z českých reálií?).

Když rozruch kolem této knihy utichl, byla oznámena další „bomba“, tentokrát z pera novináře Boba Woodwarda. Ten líčí Bílý dům jako místo „nervového zhroucení Trumpova prezidentství“. Opět je v hlavní roli Trumpův duševní stav. Woodward se proslavil díky aféře Watergate, tj. aféře, která stála prezidentský úřad Richarda Nixona. A americká média válčící s Trumpem věří, že jeho nová kniha způsobí to samé, tj. vypudí ho z Bílého domu.

Aby se tak ale stalo, potřebují změnit poměr sil v Kongresu Spojených států. O novém Kongresu se bude hlasovat již za dva měsíce. V tom stávajícím mají v Senátu těsnou většinu 51 křesel republikáni, demokraté drží 47 křesel, nezávislí 2 křesla. Ve Sněmovně reprezentantů mají převahu republikáni s 237 reprezentanty, demokraté mají 193 reprezentantů. Aby mohl být případný impeachment proti Trumpovi úspěšný, potřebují v nadcházejících volbách demokraté ovládnout Kongres. Média, která demokraty podporují, potřebují jejich vítězství jako sůl, protože případná další porážka demokratů by jen prohloubila jejich mediální porážku z prezidentských voleb z listopadu 2016. Média svou prohru z roku 2016 zabalila do údajného ruského ovlivňování voleb a ruské podpory Trumpa. Chtějí proto vyhrát nad Trumpem i proto, aby svým majitelům dokázala, že ještě stále umějí politickou propagandu a dokážou těm, které podporují, vyhrát volby.

Proto následující dva měsíce do voleb Kongresu budou z USA přicházet pouze negativní zprávy (evropská média, česká nevyjímaje, totiž papouškují jenom média protitrumpovská). V kongresových volbách jde Trumpovi doslova a do písmene o přežití a musí udržet Kongres republikánský. Relativně brzy bude tedy jasné, zda voliči v USA budou v rozhodující míře hlasovat podle peněženky pro republikány (ekonomice se daří), nebo pro zradikalizovanou stranu demokratů, za niž v primárkách vítězí mladí levicoví kandidáti.

Převzato se svolením autora z JanBarton.blog.idnes.cz