Donald Trump dal Rusku ultimátum, podle kterého musí Rusko do padesáti dnů souhlasit s příměřím na Ukrajině.

Americký prezident Donald Trump je velmi nespokojen s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Americký prezident Donald Trump pohrozil Rusku uvalením velmi vysokých cel, pokud nebude do 50 dní dohoda o ukončení války s Ukrajinou. Dodal, že je velmi nespokojen s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. USA prodají nejmodernější zbraně zemím NATO, které zbraněmi podporují Ukrajinu ve válce s Ruskem…. Trump znovu uvedl, že konflikt na Ukrajině je „Bidenova válka, válka demokratů“ s odkazem na jeho předchůdce v úřadu Joe Bidena. „Toto není Trumpova válka. Jsme tu proto, abychom ji ukončili a zastavili.“

V zásadě to má vypadat tak, že USA pošlou zbraně zemím NATO, ty za ně zaplatí a mohou je pak poslat na Ukrajinu. Tato obchodní strategie má za cíl zřejmě vyloučit USA z další možné eskalace konfliktu. Trump může říkat, že on prodává zbraně spojencům a když ti se rozhodnou poslat zbraně na Ukrajinu, co s tím může dělat,že ano. Je to opět taktika „chytré Horákyně“, být napůl ve válce a napůl nebýt a dál nabízet Rusku obchodní příležitosti.

Podle dalších zpráv z bojů na Ukrajině chce Rusko dobýt všechna území, které anektovalo v minulosti s tím, že pošle do války další vojáky, které mají v Rusku nahradit vojáci ze severní Koreje. Vůdce Kremlu Vladimir Putin během telefonátu s prezidentem USA Donaldem Trumpem 3. července uvedl, že chce v příštích měsících zintenzivnit operace na východě Ukrajiny. Uvádí to agentura Axios s odvoláním na zdroje obeznámené s hovorem. Informace o rozhovoru lídrů přicházejí v době, kdy americký prezident plánuje poslat Ukrajině střely systémů protivzdušné obrany Patriot.

Z výše uvedeného vyplývá, že Rusko se pokusí dobýt všechna území z oblastí, které anektovalo, ale dosud je nekontroluje. Navíc se údajně připravuje invaze na největší ukrajinský přístav v Černém moři, a to na Oděsu.

Nedávno se uskutečnila konference zemí podporujících Ukrajinu v Itálii. Mezinárodní partneři by měli Ukrajině při její rekonstrukci pomoci prostřednictvím nového „Marshallova plánu“. Prohlásil to Keith Kellogg, zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu a Rusko před zahájením mezinárodní konference o obnově Ukrajiny, která se koná od čtvrtka v Římě. Na této konferenci přislíbily zúčastněné země 10 miliard EUR na pomoc rekonstrukci Ukrajiny. Není to ale poprvé, co se o pomoci Ukrajině pomocí nového „Marshallova plánu“ hovoří. První verze nového Marshallova plánu pro Ukrajinu už byla diskutována v roce 2023- Marshallův plán pro Ukrajinu? Nejen obrovské příležitosti, ale také vážná rizika – Analýzy ÚMV | Ústav mezinárodních vztahů - Expertise to impact. Mimochodem, Ukrajina utrpěla ztráty, které byly a jsou odhadovány na stovky miliard EURO. 10 miliard je tak řádově pouze několik procent , které bude nutné do Ukrajiny v rámci rekonstrukce investovat.

Realita je ovšem taková, že obnova ukrajinského hospodářství prostřednictvím soukromého kapitálu tak, jak o tom na oné konferenci hovořil i náš prezident Petr Pavel vyžaduje, aby na Ukrajině zavládl trvalý klid zbraní. Rusko ale o příměří na současné linii dotyku ruské a ukrajinské armády nestojí. Chce dosáhnout „cílů speciální vojenské operace“ a obsadit všechny čtyři regiony v administrativních hranicích.

Na nový Marshallův plán tedy v době války není ani pomyšlení. Nicméně, Trump přesto nesložil zbraně a vytáhl na spojence v NATO z EU nová cla. Že je to politika cukru a biče sice víme, a do zavedení cel ještě zbývá něco přes čtrnáct dní. Nevěřím, že je EU schopná nabídnout Trumpovi něco tak zásadního, že od zavedení vysokých cel upustí. Prodej zbraní evropským spojencům, kteří je pak pošlou na Ukrajinu, je maximálně výhodný zejména pro USA, ale ani to nepovažuje Trump za dostatečné.

Pokud bude válka na Ukrajině pokračovat v současné podobě, tj. ruská armáda bude postupovat rychlostí řádově 100 až 300 čtverečních kilometrů dobytého území týdně, bude jí kompletní obsazení všech čtyřech anektovaných regionů trvat rozhodně déle než 50 dní Trumpova ultimáta. Sankce sice Rusko bolí, ale rozhodně nejsou takové, aby Rusko donutily ke změně politiky. A potrestat odběratele ruských surovin „dodatečným clem“ na vývoz do USA asi také příliš nehrozí, protože obchodní válku s Čínou si USA už krátkodobě vyzkoušely a upustily od ní.

Místo nového „Marshallova plánu“ tak Ukrajinu bohužel nečeká nic dobrého. Je to plán na její vyzbrojení za peníze evropských států NATO, který ale neřeší to, co Ukrajina postrádá nejvíce – vojáky. Nasazení vojáků NATO na Ukrajině je stále nepravděpodobné, a to i jako tak zvané mírové síly v případě dosažení dohody o příměří. Trumpovo úsilí o dosažení míru ve všech současných konfliktech narazilo na své hranice. A jak při jednáních mezi EU a Čínou zaznělo, Čína si nepřeje porážku Ruska, protože má své cíle s Tchaj-wanem, které se nápadně podobají cílům speciální vojenské operace Ruska na Ukrajině.