K nynějším nejvýznamnějším masově sdělovacím prostředkům s někdejší reputací pilířů odjektivity se v této politicky tolik korektní době skoro přibližuji s důvěrou, s níž jsem se v padesátých letech dotýkal Rudého práva. Například ve vydání The New York Times 17. prosince 2012 publicista Ethan Epstein profiloval nejdůležitější politické osobnosti v Koreji takto: Park Geun-hye, ve svobodných volbách jako prezident či prezidentka Jižní Koreje zvitězivší, početné čtenářské obci ji představil jako "dceru proslulého jihokorejského diktátora z doby studené války". Porovnejme se způsobem, jemuž NYT daly přednost v charakterizaci obtloustného mladíka Kim long-una, vnuka zakladatele státu s pravděpodobně nejkrutějším režimem na světě, a syna pokračovatele těchže hororů: označen toliko jako "Nový vůdce Severu."

- - -

Neubývá příležitostí ověřovat zkušenost, že Osud, pokud něco takového autonomně existuje, má podivný, až perverzní smysl pro absurdno. Což by běženec mého typu mohl kdy předpokládat víc sympatie, víc pochopení pro názory prezidenta ruského, kágébáckého, než toho amerického?

Na bostonský masakr zareagoval Barack Hussein Obama jím čteným prohlášením, v němž se vyhnul použití slova "terorismus". Tuto novodobou třeskutou realitu rovněž nezpřesňuje epiteton "muslimský, mohamedánský, islámský", nemenším tabu použitím je slovo "džihád".

Však na takovou opatrnost máme nejeden precedent. Například událost na vojenské bázi Fort Hood v Texasu, kde mohamedánský fanatik se slovy "Allahu Akbar!" způsobil smrt víc než tuctu obětí, Obamova administrativa hodnotila jako "nehodu v pracovním prostředí", která přece nemohla mít nic společného s islámem, náboženstvím míru, jak velmi dobře, politicky korektně známo.

K takovému uvažování si nynější nájemník Bílého domu vybírá správné poradce, spolupracovníky:

Arif Alikhan - Assistant Secretary for Policy Development for the U.S. Department of Homeland Security.

Mohammed Elibiary - Homeland Security Adviser

Rashad Hussain - Special Envoy to the (OIC) Organization of the Islamic

Conference

Salam al-Marayati - Obama Adviser, founder of the Muslim Public Affairs Council and its current Executive Director

Imam Mohamed Magid - Obama's "Sharia Czar", Islamic Society of North America.

Rovněž jsem se dočetl, že okruh svých poradců obohatil expertem s unikátní specializací - schopností memorovat Korán, naučit se svatou knihu slovo od slova.

Putin si takovými kádry Kreml neobohacuje. Obamovu nyní tolik proslulou řeč v Káhiře, když při své první zámořské cestě po převzetí prezidentského úřadu velebil obrovské, jakkoliv neexistující zásluhy islámu na rozvoji Ameriky, porovnejme s Putinovým projevem 4. února 2013 v Dumě, ruském parlamentu: "V Rusku žijí Rusové. Jakékoliv menšiny, pokud chtějí v Rusku žít, nechť mluví rusky a respektují ruské zákony. Jestliže dávají přednost zákonům šária, jim radíme, aby odešli tam, kde jsou takové zákony. Rusko menšiny nepotřebuje. Menšiny potřebují Rusko a my jim nebudeme poskytovat zvláštní privilegia, nebudeme měnit naše zákony, které by vyhovovaly jejich očekávání, bez ohledu na to, jak hlasitě budou křičet o "diskriminaci". Bude dobré, když se poučíme z případů sebevražd v Americe, Anglii, Holandsku a Francii, abychom mohli přežít jako národ. Ruské zvyklosti a tradice nejsou slučitelné s nedostatkem kultury nebo primitivismem většiny menšin. Když toto vážené zákonodárné shromáždění uvažuje o tvorbě nových zákonů, nechť má na mysli především národní zájem, se zřetelem, že menšiny nejsou Rusové."

Tato informace ke mně připutovala e-mailem,, neověřoval jsem si její přesnost, v Dumě jsem neseděl, Puškinův jazyk jen chabě ovládám, ale tolik jistý si jsem tvrzením, že taková, jakkoliv apokryfická slova si nikdo netroufne vyřknout v americkém kongresu či kterémkoliv parlamentu nyní již tolik ustrašené západoevropské civilizace. (Pozn. red. - Údajná Putinova řeč v Dumě je skutečně hoax, viz)

- - -

Pokroková intelektuální elita, přesvědčená o své morální převaze, s masochistickou vervou odmítá připustit jakékoliv pozitivum svého státního uspořádání, jimi tolik zatracovaného a z něj ovšem neméně tyjícího. S takovými kritérii vnímat a hodnotit svět, jak opakovaně prokazováno. Například vlivný pokrokový publicista, běloch Chris Matthews, který předpověděl, že v pozadí bostonského zločinu je reakční pravicový běloch jako McVeigh, který v Oklahoma City vyhodil do povětří federální budovu, s mnoha desítkami nevinných obětí. Touž tužbu vyjádřil například pokrokově publikující běloch jménem David Sirota.

Michiganská univerzita uspořádala propalestinskou konferenci, jejíž účastníci se neodvážili kritizovat populární palestinský obyčej explozivních sebevražd s co největším počtem zabití náhodně nezúčastněného okolí. Michael Widlanski, profesor s polsky znějícím jménem na izraelské univerzitě, ve své právě vyšlé knize (2013) s názvem Battle for Minds zdůrazňuje převládající progresivní snahu muslimy tolik přece citlivé nepopuzovat, přizpůsobovat se potřebám teroristů, aby se necítili uraženi. Jenže prioritou by mělo být úsilí porozumět jejich mentalitě, proniknout do hlav teroristů. Výsledek je však opačný: teroristé proniknou do hlav svých nepřátel, snáze se pak vypořádat s defenzivou tak chaboučké křesťanské civilizace.

Notné je Obamovo úsilí zabránit onomu racial profiling, například na letištích se víc zajímat o vousaté mladíky tmavé pleti než o vetché eskymácké babičky.

Tento specifický zákaz přece přispěl ke katastrofě 11. září 2001 a to právě v Bostonu (Logan Airport). Při vstupu do letadla povolena tam byla norma kontroly pouze dvou Arabů, dvou bělochů, dvou černochů. Na palubu se tak dostal celý sebevražedný tým, který pak úspěšně zlikvidoval jeden ze dvou manhattanských mrakodrapů.

- - -

Teď tedy zjištěny máme pachatele čečenské, částečně dagestánské a vůbec ne české. Rozhodně je nelze prezentovat jako ideální typy reakčních bigotních bělochů.

Ten starší z teroristů, s historicky vhodným jménem Tamerlan, by obtížně naplňoval představu pokračovatele, prosazovatele hodnot Thomase Jeffersona. Apokalyptické tužby al-Kajdy rovněž nelze svádět na zloducha George W. Bushe.

Americký soudní proces je pověstný svou procedurální délkou ad infinitivum.

V tomto případě záhodno počítat s extra komplikacemi jurisdikční příslušnosti, zda má rozhodovat soud státu Massachusetts (kde trest smrti neexistuje) nebo soud federální (kde takový trest existuje, ale skoro nikdy neuplatňuje). A máme to ještě komplikovanější případnou eventualitou, že příslušnost by mohla být přiznána vojenskému tribunálu.

Další zašmodrchanost: Miranda rule, zaručující ústavou zaručené právo proti involuntary self-incrimination, a tudíž vyžadující povinnost státu upozornit sebevětšího vrahouna o jeho právu nic nepřiznávat, na otázky neodpovídat. Jedinou dovolenou výjimkou z použití takového pravidla je z důvodů veřejné bezpečnosti v souvislosti se zjišťováním jiných výbušnin a dosud nezjištěných spolupachatelů. Obránci lidských práv vehementně protestují proti použití této výjimky za všech okolností.

Ex offo advokáti naturalizovaného amerického občana čečenského púvodu budou zdůrazňoval aspoň tři polehčující okolnosti: věk blízký věku mladistvých, dopad vlivu jeho staršího zkázonosného bratra a jeho předchozí život - slušný školní prospěch, zájem o sport, též přátelství se spolužáky (vzdor tvrzení obou bratrů, že jedním z důvodů nenávisti vůči Americe byla neexistence právě takových přátelství).

The New York Times v podrobném článku (Ethan Bronner et al., "Legal Questions Riddle Boston Marathon Case", 20.4.2013) citují prominentního juristu Thomase Anthony Durklina (a defense lawyer and former assistant United States attorney in Chicago) o jeho pochybách, zda tento zločinec, vzhledem k předpokládané předpojatosti poroty kdekoliv v Americe může být vůbec právoplatně souzen. Podle přísných kriterií ultrahumanistické American Civil Liberties Union je de facto neodsouditelný.

Jiný důsledek s případně ještě mohutnějším a dosud pramálo předpokládaným dopadem: ono racial profiling, tolik zakázané profilování, aby mohamedáni, přece tolik citliví, se neurazili. Proto se stejně obezřetnou pozorností pídit po arabských mladících stejně jako po eskymáckých babičkách. Požadavek tak pokrokového principu, povyšujícího anonymitu pachatele ve velikánské plus, s důkladným globálním dopadem.

Zákazem zvýšené pozornosti k arabským vousatým junákům s tmavou pokožkou a zarputilým vzhledem se prospívá významným činitelům al-Kajdy v pozadí. Teď budou mít k dispozici daleko početnější rezervoár pečlivě oholených, divoce nevypadajících dobrovolníků, schopných k poctě Allaha působit neštěstí kdekoliv ve světě. Takto se výtečně explozivně zglobalizovat.

Též to ovšem může mít nedobrý vliv na projednávání nového imigračního zákona, k němuž se americký Kongres právě chystá. Takové obavy před pár dny vyslovil významný senátor (most senior GOP on Judiciary Committee) Charles E. Grasley z žírného kukuřičného státu Iowa. Senátor Patrick Leahy, předseda příslušného výboru varoval své členy, aby bostonský masakr neovlivnil jejich legislavní iniciativu.

To tedy i znamená ignorovat podiv veřejnosti nad dosavadní štědrostí, které se dostává nejen čečenským uprchlíkům, údajným politickým azylanům a jejich velmi početnému příbuzenstvu. Žijí ze sociální podpory, inkasují od amerického, mnohdy tolik nenáviděného státu nijak zasloužený plat. Potomstvo navíc pobírá různá stipendia. Mnozí obdarovávaní se ze země poskytnutého azylu pak vracejí - dočasně či natrvalo - do země původního ůdajného útlaku, z něhož rovněž údajně uprchli. Lze ovšem zcela logicky předpokládat, že i teď z velkých dálav jim přicházejí peníze od amerických daňových poplatníků. Takto navrátivší je i matka dvou čečenskych džihádistů, která z Bostonu upláchla poté, co v obchodě Lord & Taylor ji přistihli pří lupu zboží - luxusního oblečení. Nikoliv tedy krádež nepůvabné cudné burky, jak by se u lidí takového světonázoru dalo, ba i mělo předpokládat.

Allahu Akbar!

KONEC