25.10.2020 | Svátek má Beáta


USA: Lousiana

23.9.2020

Abeceda amerických prezidentských voleb

Lousiana je stát republikánů. Donald Trump zde vyhraje, ať se děje, co se děje. Předvolební průzkumy hovoří jasnou řečí, kterou chápe i poslední demokrat v socialistické Kalifornii. Od roku 1972 tu navíc zvítězili demokraté pouze dva, a to Jimmy Carter v roce 1976 a Bill Clinton v letech 1992 a 1996. Lousiana je státem jazzu (pocházel odtud třeba Louis Armstrong) a kosmopolitního New Orleansu stejně jako silně konzervativních venkovských oblastí v bažinách, kde žijí potomci francouzských kolonistů.

Osm volitelů Louisiany se musí řídit většinovým výsledkem voleb. Trable s neposlušností volitelů v jižanských státech jsou ojedinělé. Rozsudkem Nejvyššího soudu USA z roku 1952 bylo stanoveno, že státy mohou zákonem určit povinnost volitele volit jen na základě výsledků voleb a nikoliv na základě úvahy volitele. Tuto legislativní možnost dodnes nevyužilo na dvacet států Unie, ve kterých stále neexistuje předpis, který by volitelům ukládal povinnost řídit se rozhodnutím voličů státu. Nejvyšší soud USA letošního července také umožnil udělit těmto hlasatelům vlastního svědomí sankci. Stalo se tak již několikrát, ale sankce, jako např. pro volitele státu Washington v roce 2016 ve výši 1000 USD, je jistě myšlena spíše jako symbolický politický políček než trest, který má skutečně zabolet.

Celý americký volební systém je protkán na naše poměry nedomyšlenostmi i protichůdnostmi, přesto otázka závazků v rozhodování volitelů nikdy nezměnila výsledek voleb. Když si uvědomíme i rozličnou legislativní tvůrčí činnost na úrovni jednotlivých států, jde v případě volebního systému o tak nesourodý konglomerát norem a jejich absencí, že my jako odchovanci německé pozitivistické (formální) školy žasneme nad tím, že to vůbec funguje.

Nejlepší koupě všech dob

Louisianu koupila Unie od Francouzské republiky v roce 1803 (Louisiana Purchase). Zaplatila za ni 15 milionů dolarů (Aljašku pořídily Spojené státy v roce 1867 od Ruska za půlku). Prezident Thomas Jefferson nabídl Napoleonu Bonapartemu čtyři centy na akr, když Unii prodá přístav New Orleans. Bonaparte však potřeboval víc peněz na válku s Británii, tak k prodeji nabídl rovnou celou Louisianu. Pod názvem Lousiana se tehdy ovšem skrývalo obrovské, Evropany většinou netknuté území od Mexického zálivu po kanadské hranice. Dnes se na něm rozkládá patnáct států USA.

Jeffersonovi vyjednavači v Paříži v čele s velvyslancem Robertem Livingstonem, aniž by čekali na pokyny svého prezidenta, dohodu přijali a 30. dubna 1803 podepsali kupní smlouvu o Louisianě. Součástí smlouvy byl dodatek č.1 o splátkovém kalendáři části kupní ceny ve výši 11,25 mil. USD. Ujednány byly čtyři roční splátky s úrokem 6 %. Druhý dodatek ke kupní smlouvě hovořil o vyrovnání s Američany, kterým francouzské námořnictvo zabavilo na moři majetek a zboží a kteří se na Francii domáhali náhrad. Náhradu ve výši 3,75 mil. USD jim měla zaplatit přímo Unie jako část kupní ceny (jakási forma převzetí dluhu). Ratifikace smlouvy Kongresem a placení kupní ceny nebylo vůbec jednoduché – trvala skoro dva následující roky. Vedle ústavněprávních potíží, kdy oponenti namítali nedostatek pravomocí prezidenta pořizovat nová území Unie, šlo také o placení, protože Francie byla ve válce s Británií, a tak musel být celý obchod Britům zatajen (Američané tím vlastně pomáhali jejich nepříteli ve financování války).

Dnešní Louisiana je skoro dvakrát větší než Česká republika (135 382 km2 včetně vodstva) a žije v ní bezmála pět milionů obyvatel. Převládají běloši s cca 60% podílem, 32 % tvoří Afroameričané, Latinos 4 %, Asiatů je tu asi 1,5 % a zbytek jsou indiáni a míchanice. Obyvatelé Louisiany se z 60 % hlásí k protestantským církvím, zejména k baptistům, ale žije zde také silná enkláva římských katolíků o síle více než jeden a čtvrt milionu mužů a žen.

A největší zločinnost v USA…

Louisiana se potýká s obrovskou kriminalitou, největší v USA. Za tou stojí různě intenzivní vlivy, ale co si budeme – jak se říká – politicky korektně nalhávat, svůj důležitý díl v tomto neblahém stavu hraje i rasové složení obyvatelstva. Druhým důvodem jsou extrémně vysoké tresty. Po přečtení několika pojednání o luisianském trestním soudnictví mám dojem, že své tu hraje také aplikace evropského kontinentálního práva jako pozůstatku francouzské a španělské správy území (zejména pokud jde o prvky formalismu a složité soudní soustavy). Ostatní státy americké Unie mají legislativní základ v anglickém právu.

Zajímavostí Louisiany je, vzhledem k vysoké zločinnosti, také nejvyšší počet policistů a členů justice v USA (405 na 100.000 obyvatel v Louisianě – unijní průměr je cca 250).

Největší počet vražd v přepočtu na počet obyvatel v rámci USA a také nejvyšší počet vězněných ve stejném přepočtu – i to je Louisiana. Polovina odsouzenců si odpykává trest za drogový delikt, což mnozí přičítají skutečně zbytečně přísnému systému. To si zjevně nemyslel Donald Trump, když v roce 2018 navrhoval trest smrti i pro dealery drog s tím, že „tvrdost je věc, které se bojí nejvíc“.

V USA je ale trest smrti vykonáván výhradně za vraždu, takže drogový dealeři mohou být v klidu. Hrozí jim maximálně při recidivě doživotí. Některé státy mají trest smrti zaveden a vykonávají ho, jiné státy ho nevykonávají a jiné státy ho vykonat přímo zakazují. Na federální úrovni je to v čase takříkajíc jako na houpačce, momentálně, od července, může federální soud takový trest uložit.

Louisianě patří v žebříčku ekonomického výkonu amerických států 24. pozice s cca 250 mld. USD, což přibližně odpovídá výkonu České republiky (s důležitým dovětkem, že Louisiana má poloviční počet obyvatel). Jedná se tedy o středně bohatý stát USA.

John Bel Edwards

Louisiana je nejen největším producentem langust na světě (jak víme z filmu Forrest Gump), je ale především bohatá na ropu a zemní plyn. Důležitým dílem ekonomiky státu je také cestovní ruch, především díky New Orleans. Obrovskou část transitu zajišťuje řeka Mississippi.

V demokratických primárkách zvítězil jasně Biden s 79,5 %, Sanders získal jen něco přes sedm procent. Republikáni v Louisianě dali Donaldu Trumpovi 95,9 %.

Nejdřív katolík, potom demokrat…

Na obrázku vidíme guvernéra státu, Johna Bela Edwardse – demokrata, absolventa West Pointu a kapitána od výsadkářů. Guvernérem je od roku 2016. V roce 2018 podepsal zákon zakazující potraty po patnáctém týdnu těhotenství pod trestem vězení až na dvě léta (o rok později byla úprava ještě zpřísněna). Oba zákony byly federálním soudem zrušeny (pozastavena účinnost). K otázce zásadní názorové disproporce guvernéra Edwardse s jeho Demokratickou stranou odpověděl, že je katolík a až potom člen Demokratické strany USA.

Převzato z webu Konzervativní noviny se souhlasem redakce.








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.