Jedno sporné zabití se rozrůstá a mohutní. Krátce k okolnostem, zmíněným v mém předchozím textu: Na Floridě v městě Sanfordu, o jehož bezpečnost pečuje policie s černošskými příslušníky ve svých řadách, došlo k usmrcení sedmnáctiletého černocha Trayvona Martina, jehož zastřelil nečernoch George Zimmerman, věk 28 let, na noční službě jako dobrovolník se zbraní, legálně drženou.

Padesátiprocentní, leč stoprocentně černošsky se prezentující prezident Obama v Rose Garden před Bílým domem působivě promluvil. Televizní stanice opakovaly záběr se slovy "If I had a son he'd look like Trayvon," sdělil otec dvou dcer.

V Chicagu, Obamově původním politickém působišti, dochází k tuctům vražd v řadách zejména černošské mládeže a též dětí. O víkendu svatého Patricka přibyly další mrtvoly včetně šestileté holčičky. Týden co týden v průměru nastane násilná smrt 153 mladých černochů, z 94 procent přičiněním jiných mladých černochů. Není známo, že by se prezident obtěžoval o takových událostech zmiňovat či dokonce svou účastí poctít některý z pohřbů.

Celonárodní publicity, důkladné mediální pozornosti se ale dostalo pouze tomuto zabití - poněvadž ho zavinil běloch. Významné New York Times, jejich komentátor Charles M. Blow: "Břemenem černošských hochů v Americe je strach z rasistických útoků." Ačkoliv Zimmerman je jméno germánsky znějící a dotyčný je poloviční Hispanic, zejména zásluhou medií jím přestal být, předělán ve stoprocentního bělocha, ke zdůrazňování bídáctví bělošské rasy. Naprostá většina medií okolnosti této smrti shrnula do verze typického případu o mírumilovném mladíkovi, jehož bez provokace zavraždil rasistický surovec.

Incidentu byl přítomen pouze jeden svědek, který u policie vypovídal, že

černošský mladík značně mohutnější postavy na zemi povaleného Zimmermana mlátil, ten opakovaně volal o pomoc. S přeraženým nosem, s krví na obličeji a hlavě, s košilí na zádech se stopami trávy, policii řekl, že byl mladíkem přepaden a násilí končilo osudným výstřelem.

- - -

Vynikající příležitost ke zviditelňování oněch "profesionálních černochů", jejichž povoláním je ustavičné zdůrazňování hříchů bělošské rasy jako vlastně jediné

záruky jejich vlastní další užitečnosti. Sice jaksi uvítali zvolení údajně černošského prezidenta jako nepřehlédnutelného důkazu, že rasismus není tím dominujícím faktorem ve státě, ale byl by hrozbou jejich vlastní roli. Správná odpověď nalezena: V interview s Los Angeles Times, Reverend Jesse Jackson ujistil, že zvolení Obamy vůbec není náznakem, natož důkazem chřadnoucího bělošského rasismu, ale jeho úplným opakem - volební vítězství způsobilo tremendous backlash ("prudkou reakci, zpětný náraz"). "Black are under attack," dodal.

Floridské zabití přišlo náramně vhod. Jackson tam odpěchal a z tamější kazatelny hořekoval nad Trayvonem Martinem, že byl murdered and martyred ("zavražděn, mučedníkem se stal.")

Ještě náramněji se rozběsnil velebný pán Al Sharpton, proslulý svými předchozími výkony, zejména v proslulém Tawana Brawley případu obhajobou černošské dívky, údajně mnohonásobně znásilněné a lejnem násilníků pomazané, což bylo Sharptonovi dostatečnou záminkou obvinit významné osobnosti a orgány New York City z rasistického barbarství. Vyšetřování se vleklo mnohé měsíce, až do okamžiku, kdy údajná oběť ubohá se přiznala, že si to všechno vymyslela. Reverend do tohoto dne neshledal potřebným se aspoň omluvit jím osočeným osobám. Nejinak proběhlo a dopadlo obvinění členů týmu lacrosse na univerzitě Duke, kde se k pronásledování a jejich doufejme že trvalé hanbě připojilo vysoké procento profesorů. Tentokrát to nebyla lhářka lejnem pomazaná, ale osoba zdrogovaná, nikterak ctnostná.

(Případů je víc, zpravidla po objevení rasistických nápirů na zdích campusů, bez výjimky, pokud vím, provokace psané fiktivními oběťmi údajné nenávisti.)

Zákonodárkyně Maxine Waters v Kongresu floridské zabití definovala jako "hate crime" čili něco genocidálního, na úrovni někdejšího Ku-Klux-Klanu.

Její kongresový kolega Hank Johnson tuto smrt definoval jako execution neboli popravu.

New Black Panther Party vyhlásila odměnu 10 000 dolarů za únos a likvidaci Zimmermana. Mikhail Muhammad, mluvčí tohoto mordýřského společenství, prohlásil, že ten ať se právem bojí o svůj život, pak už nebude mít další možnost vraždit černošské děti. Pokrokově smýšlející hollywoodské hvězdy přispěli(y) značnými obnosy a celebrita Spike Lee přispěl i informací o Zimmermanově adrese, která ale nebyla nesprávná a způsobila značné útrapy tamějším rezidentům.

- - -

Začátkem studené války, koncem čtyřicátých let minulého století, vznikl tzv. hollywoodský černý seznam - blacklist. Doba onoho mccarthismu. Teď už víc než půl století máme mccarthismus opačný, hodně levicově orientovaný. Zbudován je na protivných pilířích Political Correctness. Vyrojily se předpisy o správném počínání a vyjadřování (speech codes), se soustředěním na hříchy rasismu, sexismu, homofobie, islamofobie a dalších novodobých nectností. Aniž by se ovšem měřilo stejným metrem. V prezidentských volbách 2008 media trhala kandidáta McCaina na kusy, aniž si troufla zeptat se kandidáta Obamy na samozřejmosti, například na dvacet let trvající důvěrné přátelství s jeho mentorem, černošským rasistickým maniakem, kazatelem Jeremiášem Wrightem. Ani Obamův rival McCain nedovolil svému štábu se o takové ošidnosti zmínit, z důvodů, aby nepopudil politicky korektní establishment, neprobudil latentní, dřímající rasismus. Nebýt takové, až sebevražedné ohleduplnosti, Obama by přece nemohl být zvolen. Důkazem poslouží precedent fiaska kandidáta Dukakise, tehdy guvernéra státu Massachusetts, který vrahu Hortonovi dal propustku z vězení na pár dní, během nichž Horton znovu znásilnil a vraždil. Což pohřbilo Dukakisovy prezidentské naděje.

Media si znamenitě politicky korektně počínají. Nejenže pokračuje dosud úspěšné mlčení o Obamově tuze problematické minulosti, jež hrozí skandálem, ústavní krizí obrovského dopadu, media naopak informují o Obamovi jako bývalém profesoru na slovutné univerzitě v Chicagu, o constitutional scholar, vědci v oboru ústavního práva. Jímž ovšem nebyl, nikdy nic takového nepublikoval. Stejně tak i v případě Trayvona Martina už téměř vůbec neexistuje snaha o objetivní zpravodajství. Portrét útlého dvanáctiletého chlapečka denně vidíme na televizních obrazovkách. Naopak Zimmerman se vždy objeví v oranžovém tričku, barvě takto oděných kriminálníků.

Prostořeká publicistka Ann Coulter v textu s názvem "A Post-Racial Lynch Mob" (Townhall.com, 29.3.2012), se například zmiňuje o mediálním předělávání Zimmermana na "bělošského hispánce"(White Hispanic) s komentářem, že kdyby místo jména svého otce si byl zvolil jméno své hispánské matky, nebyl by měl problém být přijat na studia práv na univerzitě v Ann Arboru, státu Michiganu, spolu se stipendiem zbavivším ho finančních starostí.

Někdo by takové tvrzení mohl pokládat za přílišnou, až nehoráznou hyperbolu.

Jenže její pravdivost potvrzuji vlastní zkušeností, o níž jsem už kdysi dávno psal ve své "Příručce pro zájemce o amerických svět" (1992). Tehdy mě kontaktoval Čech jménem Martinek z New Yorku, měl zájem jít studovat k nám na univerzitu (Binghamton, N.Y.) a ptal se na podmínky a pravděpodobnost přijetí a získání stipendia. Odpověděl jsem nadějně ve věci přijetí, nikoliv však finančního zabezpečení. Dodal jsem ale, že úspěšnou by mohla být změna jednoho písmena v jeho příjmení. ¨

V kurzu mezinárodního práva jsem měl výtečného studenta, bělocha s nepatrným cizím přízvukem, přistěhovalce z uruguayského Montevidea, syna z nikoliv chudobné rodiny. Ale to jméno! Příjmení MARTINEZ. A jsme u toho, krajane Martínku.

Dostat se na práva na některou z prestižních Ivy League škol je výkon, k němuž se sluší pogratulovat. V případě tohoto latinsko-amerického Karla Martínka ale Mohamed nemusel s prosíkem k hoře, hora se sama ozvala. Telefonovali nám na oddělení z děkanátů, které žadonili, abychom Carlose přesvědčili, že má jít právě k nim. Z harvardské univerzity, té nejprestižnější v Americe, Carlos obdržel dopis: nikoliv produkt word-processoru, bylo to psáno rukou děkanova náměstka - něco nevídaného nejen formou, ale i obsahem..

Martínek - Martinez mi dal kopii, tady je její text:

March 3, 1983

Law School of Harvard University, Assistant Dean, Admission Office:

Dear Carlos, I surely hope you'll come to Harvard, you have a lot to teach us.

Že oni, škola nejproslulejší, se mohou hodně učit od něho. To vše způsobilo jedno písmeno. Takže jsem se posléze vůbec nedivil, že si tam do tuze prestižní funkce editora Harvard Law Review vybrali Obamu nijak nepublikujícího.

- - -

Včera jsem si dlouze povídal se Zdenou Škvoreckou. Vzpomínali jsme na staré časy a při té příležitosti se zmínila o zážitku z torontské restaurace, kterou vedl našinec. Tehdy, když tam s Josefem přišli, nějaký Čech je rozpoznal a hodně hlasitě zareagoval slovy "všichni spisovatelé jsou lumpové". Vzpomněl jsem si na učitele, jemuž upláchla manželka Boženka, což ho utvrdilo v přesvědčení, že všechny Boženky jsou zrádné potvory.

Čili značně jalová generalizace, na rozdíl od racial profiling jako důkazu údajné diskriminace - jakkoliv to statisticky měřitelná, ověřitelná opatrnost. Černoši ve věkové hranici od 16 do 36 roků, zhruba pouhá dvě až tři procenta veškeré populace, spáchají třetinu všech zločinů. V některých městech je 40 procent všech černochů ve vězení, v podmínečném propuštění, s hodně pošramoceným trestním rejstříkem. Ze zprávy (Uniform Crime Report for 2009), v kategorii mládeže ve věku pod 18 roků, černoši spáchali 58 % vražd (z nichž 90 % ve vlastních řadách), 67 % loupeží, 43 % krádeží automobilů.

Již zmíněný velebníček Jesse Jackson, jeden z nejvíc viditelných a slyšitelných horlitelů proti racial profiling, přiznal, že "Není nic víc painful ("bolestivého") než jít po ulicí, uslyšet za sebou kroky a okamžitě pomyslet na loupežné přepadení - a pak se otočit a s úlevou zahlédnout bělocha." Takto ho cituje Walter E. Williams, univerzitní profesor ekonomie, rovněž černoch, s otázkou, zda taková reakce z něj rovněž činí rasistu.

V textu s názvem "Profiling" (Townhall, 28.3.2012) uvádí další příklady:

Policejní komisař ve Washingtonu, černoch, varoval taxikáře, většinou rovněž černochy, aby nebrali dangerous-looking zájemce o svezení, a tyto nebezpečné typy popsal jako mladé černochy, v baggy ("pytlovité") kalhoty, s košilí delší než kabát, v nezašněrovaných teniskách..

Velitel policie v Charlestonu, stát Jižní Karolina, černoch se spíš židovsky znějícím jménem Reuben Greenberg, prohlásil, že problémem černochů není racial profiling, ale jejich tolerance vůči okolnímu kriminálnímu počínání.

Taktéž se vyjádřil Bernard Parks, černoch, dřívější velitel policie v Los Angeles.

"Činí to snad z nich rasisty?" ptá se moudrý profesor Williams.

"Mít bledou pokožku, zatracení, že rasisty jsou, by určitě neunikli," lze spolehlivě tvrdit.

KONEC

Upozornění:
Nová kniha Oty Ulče "Velikáni a malikáni" - český exil, autorovy zkušenosti, profily osobností jako Josef Škvorecký, Egon Hostovský, Ferdinand Peroutka a přemnozí další. Vyšla 26. března v pražském nakladatelství Šulc-Švarc.