Epicentrem kulturní války se v posledním roce stal Texas. K němu jsou nyní upřeny oči mnoha Američanů i ze vzdálených států, kteří se snaží odhadnout, co tamní vývoj bude znamenat pro konflikt mezi progresivci a konzervativci v ostatních státech americké unie. Nejviditelnějším projevem politického a ideologického boje v Texasu je zákon, který omezuje možnost podstoupit umělé přerušení těhotenství na období prvních šesti týdnů po početí.

Zákon dostal přezdívku „zákon srdečního tepu“, protože podle jeho zastánců po tomto období už bije srdce nenarozeného plodu.

Nejde tedy o úplný zákaz umělého přerušení těhotenství, ale o jeho značné zpřísnění, výjimky mohou být uděleny v případě ohrožení života matky, nikoli v případě nenarozených dětí zplozených při znásilnění nebo incestu. Pro případné zájemkyně o interrupci po šestém týdnu to znamená cestovat do jiného státu americké unie, tedy několik set kilometrů, což může být pro někoho příliš finančně náročné.

V USA je interrupce obvykle povolována až do 22. až 24. týdne těhotenství, a odvolává se na okamžik, kdy je dítě schopno žít mimo tělo matky. Texaská verze se od jiných podobných zákonů liší v tom, že umožňuje takřka kterémukoli Američanovi podat trestní oznámení pro porušení zákona, přesouvá tedy důraz z jednání institucí na veřejnost.

Texas je se svými téměř 30 miliony obyvateli státem, který má vliv na dění jinde v USA, i když i tento tradičně republikánský stát podstupuje postupnou demografickou proměnu ve prospěch etnických menšin, které častěji volí demokraty.

Otázka interrupcí je v Americe symbolicky významnou položkou boje konzervativců a progresivců. Důležitým zlomem byl slavný případ Roeová versus Wade, který nikoli náhodou začal právě v Texasu ve věci práva na potrat. Kauza se dostala až k nejvyššímu soudu, který svým rozhodnutím toto právo roku 1973 ústavně zakotvil.

Podle zastánců práva na interrupci nebylo za téměř půl století tehdejší rozhodnutí nikdy natolik zpochybněno jako v posledním roce. Zákony omezující možnost uměle přerušit těhotenství projednávalo hned několik dalších států, vesměs těch, kde mají převahu republikáni. Vše se také děje s vědomím, že v nejvyšším soudu mají soudci považovaní za konzervativce převahu, jakou před tím mnoho let neměli a možná do budoucna znova mít nebudou.

V Texasu se ale na nedávno skončeném zasedání tamního státního parlamentu řešily i další otázky. Podle texaského zákona nebudou smět od prosince firmy provozující sociální média s více než 50 miliony uživateli odstřihnout uživatele za to, jaké názory hlásají. Tento zákon tedy spolehlivě zasahuje Facebook i Twitter.

Podle texaských republikánů platformy jako Facebook, Twitter nebo YouTube cenzurují názory jejich příznivců, čímž znemožňují zdravou debatu a porušují princip svobody projevu.

Také na Floridě se pokusili legislativně zabránit takzvané „deplatformizaci politiků“. Podle odpůrců zákona mají zmíněné firmy povinnost bránit výzvám k násilí a znemožnit koordinované šíření dezinformací.

Texaští politici také usilují o zrušení jakékoli regulace pro držení zbraní a další položky, které jsou v současné republikánské straně považovány za konzervativní agendu.

Kritici tohoto vývoje poukazují na to, že ve straně v nynější atmosféře převládli republikáni trumpovského střihu, zatímco umírněnější konzervativci bushovského ražení se dostali do defenzivy. S blížícími se primárkami politici více hledí na radikálnější křídlo ve straně.

Vývoj také zřejmě souvisí s tím, že texaskému guvernéru Gregu Abbottovi se nedaří řešit praktické problémy svého státu, a odvádí pozornost ke kulturním otázkám. Intenzitu všeho zesiluje skutečnost, že Texas je také hraničním státem, přes který proudí migranti z Mexika a dalších států.

Současně ale je dění v Texasu odrazem i jinde v Americe zuřící kulturní války, která se jen v tomto jižním státu projevuje ostřeji než jinde. Lze to ilustrovat na otázce interrupcí. Pro zachování stávajících pravidel je téměř 60 procent Američanů, tedy jasná, byť nikoli zdrcující většina. Toto číslo je dlouhodobě stabilní.

Jenže jinak to vypadá, pokud dotazované rozdělíme podle politických názorů. Pro zachování práva na potrat je 80 procent demokratů, ale jen 35 procent republikánů. A rozdíl se v posledních letech dále zvětšuje.

Sami texaští republikáni chápou svou pozici tak, že jen oplácejí demokratům to, co jejich progresivní křídlo dělá tam, kde zase demokratická strana má možnost protlačit svou agendu.

Podstatou problému tedy není v první řadě velmi odlišný pohled na různé kulturně-společenské otázky, ale skutečnost, že americká společnost je stále více rozštěpená a méně nakloněná kompromisu.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus