V současné době vypuká opět boj o toto mocné „křeslo“ a propočty nákladů na volební kampaň jako takovou a na kampaně jednotlivých kandidátů podle mě překonávají historická maxima. Letošní částka investovaná kandidáty do kampaní je odhadována na jednu miliardu USD, přičemž tento odhad nemusí být konečný, jelikož vítěz prý utratí kolem 500 milionů USD. K doplnění těchto informací nutno podotknou, že Spojené státy bedlivě legislativně hlídají zdroje financování voleb, toky peněžních prostředků jsou kontrolovány. Přesto odborníci poukazují na mnohé nedostatky, žádný zákon totiž nemůže upravit vše. Otevřeně se před čtyřmi roky psalo o zdrojích a sponzorských darech, které získal G.W. Bush od společností zabývajících se těžbou ropy, od zbrojařských koncernů, které jsou historicky blízké jeho rodině atd.

Demokracie, mediální demokracie – výrazy zmiňované v těchto souvislostech tak často. Prostor v médiích stojí obrovské množství peněz a kdo není vidět, nevyhrává.

Proč se však mnohým společnostem, jejichž jediným a zákonným cílem je produkce zisku, vyplácí „investovat“ miliony USD do kandidatury některého svého „vyvoleného“? Na tuto otázku si netroufám odpovědět, ale je každopádně k zamyšlení, především poukážeme-li na souvislosti mezi sponzory Bushovými a mezinárodní angažovaností USA především v Iráku.

Kde končí demokracie a začíná velký byznys, zdá se být nerozpoznatelné.

www.hajan.estranky.cz