USA: Kladivo na tvrdohlavý tisk
Julian Assange, novinář a zakladatel Wikileaks, je uzavřený v nedobrovolném asylu na ekvádorském velvyslanectví v Londýně. Je odříznut od veškerého styku s vnějším světem. Nemůže přijímat návštěvy, telefonovat, nemá internet.
Britská vláda opětovně odmítla jeho žádosti a prosby, aby mu umožnila základní zdravotní podmínky k životu, čistý vzduch, cvičení, sluneční světlo pro vitamin B a přístup k řádnému lékařskému a zubnímu ošetření. V důsledku toho se jeho zdravotní stav vážně zhoršil. Lékař, který ho vyšetřoval, varoval, že Julianovo zdraví je kriticky ohroženo.
Bezpráví páchané na Julianu Assangovi odsoudila OSN prostřednictvím svého ženevského úřadu pro lidská práva. V prohlášení z 5. února 2016 požaduje, aby jeho „svévolné zadržování bylo ukončeno a pan Assange obdržel náležité odškodnění“ (press release by the UN Office of the High Commissioner for Human Rights).
Zprávy z Washingtonu v posledních dnech jsou velice znepokojivé. Podle nich zvláštní vyšetřovatel Russiagate Robert Mueller obvinil Assange ze špionáže a spiknutí s Ruskem a hodlá vystavit na něho mezinárodní zatykač se žádostí o jeho vydání americkému soudu. Jakmile se tak stane, začne se točit podle předem dohodnutého scénáře. Ekvádor Julianovi zruší asyl, Britové ho odvezou na Heathrow, předají agentům CIA, kteří ho odvedou do zvláštního letadla pro deportaci. Tam ho připoutají k sedadlu, jeden z agentů mu přehodí pytel z černé látky přes hlavu a řekne „welcome to the USA“. To je, co se obvykle dělá.
Ústava spojených států v prvním dodatku zaručuje svobodu projevu a implicitně tisku, žurnalistům stejně jako vydavatelům. Ale když jde o Assange, ústava je cárem papíru.
Bývalý americký místopresident Joe Binden ho označil za teroristu, ministr zahraničí nazval Wikileaks „nevládní nepřátelskou výzvědnou službou“ a nedávno sesazený ministr spravedlnosti Jeff Sessions prohlásil, že obžaloba Asange ze špionáže je „priorita“. Hilarry Clintonová napůl vážně navrhla vyslat na Assange bezpilotní letadlo, které by na něj svrhlo bombu. Jiní měli jiné finální řešení.
Není to nic překvapujícího, když uvážíme, že Wikileaks během deseti let uveřejnil víc utajovaných informací než všechny ostatní media dohromady. Odkryl porušování lidských práv, vládní špionáž, mučení a válečné zločiny v rozsahu, který nemá obdoby. Vytvořil poklad informací z původních utajovaných zdrojů, z něhož budou těžit novináři a vědečtí pracovníci po dlouhá léta.
Assaange byl svého času oslavován všemi největšími sdělovacími prostředky světa včetně New York Times a The Guardian jako hrdina, který má odvahu uveřejnit na Wikileaks informace a dokumenty o amerických válečných zločinech v Iráku a Afghánistánu. Největší pozornost vyvolaly snímky a videozáznamy z věznice v Abú Ghrajb. Myslím, že většině z nás utkvěly v paměti záběry, jak američtí vojenští dozorci krutě a sadisticky zacházejí se spoutanými Iráčany. Objevily se na prvních stranách světového tisku. CNN a BBC je pouštěly po několik dní během prime time, v nejsledovanější dobu.
Ale jakmile se USA podařilo skandál mučírny v Abú Ghrajb jen trochu podusit, všechny zaprodané hlásné trouby otočily jako na obrtlíku. Nejen to. Začaly se podílet na očerňování Juliana v rámci kampaně, kterou CIA proti němu spustila. Obvinily ho, že protizákonně uveřejnil sedmdesát tisíc emailů, které patřily vedoucím pracovníkům Národního demokratického výboru (DNC), řídícího orgánu presidentské kampaně v roce 2016, a dokonce samotné Hillary Clintonové. Podle FBI je ukradli ruští „hackeři“, kteří je předali Assangovi. (Mimochodem, v tomto nařčení spočíval zárodek, z něhož pak tehdejší ředitel John Brennan vypěstoval Russiagate.) Skupina bývalých pracovníků CIA a NSA však tvrdí, že kopie emailů musela být pořízena na místě některým členem DNC. Řada počítačových odborníků s tím souhlasí. Podezření padlo na sedmadvacetiletého informatika Setha Riche. Jenže chybí důkazy a Seth už nepromluví. Byl za stále nevysvětlených okolností zavražděn nedlouho po úniku inkriminovaných emailů.
Ale i kdyby Assange skutečně dostal emaily od Rusů, jak tvrdí CIA a FBI, bylo v zájmu nejen americké, ale světové veřejnosti, aby se dostaly na světlo boží. Dozvěděli se z nich, že DNC zmanipuloval demokratické primárky ve prospěch Clintonové a odstavil jejího soupeře Berniho Sanderse. Dozvěděli jsme se, že vedoucí členové DNC si přáli, aby republikáni jmenovali presidentským kandidátem Donalda Trumpa a potají je v tom podporovali, neboť byli přesvědčeni, že je politická muší váha. Dozvěděli jsme se, že Clintonova nadace dostala miliony dolarů od Saúdské Arábie, hlavního finančníka islámských teroristů. Hillary se Saúdské Arábii odvděčila, když jako ministryně zahraničí jí přihrála americké zbraně v ceně osmdesáti miliard dolarů. Ty, co nyní zabíjejí v Jemenu, kde již usmrtily šedesát tisíc civilistů, zejména žen a dětí Dozvěděli jsme se, že Hillary byla hlavní strůjkyní pádu Muammara Kaddáfiho a že jednala z chladné politické kalkulace. Počítala, že válku s Libyí použije v prezidentské kampani jako důkaz své schopnosti zvládnout mezinárodní krize a navíc zaboduje u vojensko-bezpečnostního komplexu. Výsledkem je zničená země, zbídačené obyvatelstvo, 40.000 mrtvých a masivní příliv afrických migrantů do Evropy.
Z téměř devíti tisíc dokumentů o amerických tajných službách, které Assange zveřejnil, jsme se dozvěděli, že CIA ovládá zadní dvířka, backdoors, nebo trojské koně, malwarms, jimiž se může dostat do počítačů, iPhonů Apple a operačních systémů Android a Google. Teoreticky by mohla číst tento článek s vámi, neboť dokáže otevřít backdoor ke každému PC, které používá Microsoft Windows. Vyvinula také program, který každý rozhovor na Skypu a chytrém telefonu umí přepsat a uložit do paměti pro možné budoucí použití. Kancléřce Angele Merkelové spadly růžové brýle, když se dozvěděla, že špiclové z amerického konsulátu ve Frankfurtu poslouchali a zaznamenávali její telefonické rozhovory. Malwarm, nazvaný „Plačící Anděl“ podle jedné epizody britského televizního seriálu Dr. Who, může oživit špičkový model značky Samsung, i když jej vypneme, naslouchat všemu, co si povídáme, skrytě nás sledovat kamerou a zaznamenat zvuk i obraz.
Špiclování lidí je morálně a mravně odpuzující. Ohrožuje naše základní právo na soukromí a urychluje skluz společnosti k totalitě.
Pomineme-li Assangovy názory a politické sklony, jeho případ není o tom, zda ho máme rádi nebo ne, či zda ho považujeme za hrdinu nebo za zločince, ale o něčem zcela jiném. Člověk může Wikileaks opovrhovat a nesouhlasit se vším, co představuje. Může si myslet, že Assange je loutka, jejímž vodičem je sám Putin. Ale nemůže, anebo by se v obecném i vlastní zájmu neměl stavět za jeho odsouzení, které ve svých společenských důsledcích povede k okleštění práv, na nichž závisí každé noviny, každý sdělovací prostředek.
Když Assange zatknou a vydají do USA, kde bude postaven před soud, dostane příkladně těžký trest vězení se zostřenými podmínkami jako v zlopověstném Guantánamu. Jeho potrestání bude nezákonné a protiústavní. Navíc vytvoří právní a soudní precedens ke kriminálnímu stíhání žurnalistů a informačních zdrojů za styky s nepřátelskou mocností a ze špionáže.
Výklad těchto obvinění státem je široký a nedohledný jako oceán, představivosti žalobců se meze nekladou a soudcům je jasné, na které straně je chléb namazaný. Dovoláváte se Spravedlnosti? Té se možná dočkáte na onom světě, na tom zdejším se musíte spokojit s naší pozemskou. Lidé s dlouhou pamětí a ti, kteří znají naši historii, tohle dobře vědí.
Nesmírné nebezpečí spočívá v napodobitelích. Matka všech demokracií má takové šikovné kladivo na tvrdohlavý tisk, řeknou si mocipáni, nepořiďte si ho, když je náš příklad a vzor!