Bidenova předvolební pozice není určující, Trump ho může v debatách zdemolovat
Před dvaatřiceti lety v červenci 1988 provedl Gallupův ústav průzkum veřejného mínění, koho by Američané volili. Pětapadesát procent voličů řeklo, že demokratického kandidáta na prezidenta, guvernéra státu Massachusetts Michaela Dukakise, zatímco jeho republikánského soupeře viceprezidenta George Bushe staršího by volilo jen osmatřicet procent Američanů. Dukakis vedl nad Bushem rozdílem sedmnácti procentních bodů.
Letošní demokratický kandidát na prezidenta Joe Biden nyní v průzkumech vede nad prezidentem Donaldem Trumpem rozdílem devíti procentních bodů a americké sázkové kanceláře ho favorizují poměrem 60:38.
V listopadu 1988 byl prezidentem USA zvolen George Bush. Vyhrál ve čtyřiceti z padesáti států Unie, získal 53,4 procenta odevzdaných hlasů, zatímco Mike Dukakis vyhrál je v deseti státech Unie a získal 45,6 procenta. Od té doby už žádný americký prezident Bushovo velké vítězství jak na počet vyhraných států, tak i na procenta odevzdaných hlasů nezopakoval.
Chci tím říci, že Trump v listopadu vyhraje? Ne. Nevím, kdo vyhraje. Ale chci říci, že Trump vyhrát může, fakt, že v červenci zaostává za svým protikandidátem o devět procentních bodů není diskvalifikující.
Trumpovy šance
Proč v roce 1988 vyhrál Bush nad Dukakisem? V září začal drsnou, útočnou kampaň. Dukakis udělal jednu chybu: nechal se natočit, jak v helmě jezdí na tanku, aby dokázal, že bude za silnou obranu. Ve volbách 1983, rok po vítězné válce s Argentinou o Falklandy, to udělala Thatcherová a „železná lady“ působila věrohodně. Ne tak Dukakis, kdysi odpůrce vietnamské války. Působil směšně.
Mnohem ničivější byl však vůči němu útok ze strany Bushovy kampaně: televizní reklama o Williem Hortonovi, vrahu odsouzenému na doživotí (v Massachusetts není trest smrti). Guvernér Dukakis kdysi vetoval zákon, který zakazoval vrahům vycházky, jakési dovolené z výkonu trestu. Během jedné z nich Willie Horton unesl manželský pár, muže zavraždil a ženu brutálně znásilnil. Ta reklama naznačovala, že Dukakis je přátelštější vůči zločincům než vůči jejich obětem.
Bushův televizní klip byl ničivý, i když byl označen za rasistický, protože Willie Horton byl černoch. Byl ale účinný, voliči se začali odvracet od Dukakise k Bushovi.
Jaký faktor může způsobit, že letošní listopadové volby vyhraje Biden a prohraje Trump? Především zatím geniální Bidenova kampaň nedělat nic, vystupovat co nejméně a nechat Trumpa, ať se ve své neobratnosti vymáchá sám. A za druhé, Biden má za poslední půlstoletí jednu politickou zásadu: být politicky vždy uprostřed Demokratické strany.
Ta se v čase posouvá stále doleva, Biden tedy bude nejlevicovější kandidát na prezidenta USA v dějinách (levicovější, než byl v roce 2008 Obama), ale v Demokratické straně je vždy uprostřed, nikoli na jejím levém křídle. Např. oznámil, že nezakáže frakování, tj. těžbu břidličného plynu, a ani že nebude podporovat seškrtání financí pro policii. Obě kauzy podporuje levé křídlo strany, on dal veřejně najevo, že s tím nesouhlasí. To je od něj chytré.
Co ale může způsobit, že Biden prohraje a Trump bude opět zvolen? Televizní debaty. Dnes jsou standardem prezidentských kampaní, kdysi nebyly. Dnes žádný kandidát nemůže odmítnout výzvu k debatě, protože by působil jako zbabělec.
Televize a její ničivá síla
První byla v roce 1960 mezi Kennedym a Nixonem, posluchači v rádiu měli dojem, že ji vyhrál Nixon, ti, kdo se dívali na televizi, že Kennedy. Působil uvolněněji, Nixon unaveně. Výsledky voleb byly těsné, Kennedy vyhrál díky televizi. Pak dlouho nic, až televizní debata mezi prezidentem Fordem a vyzyvatelem Carterem v roce 1976.
Ford řekl, že Polsko není v područí Sovětského svazu, moderátor mu dal šanci se opravit, ale Ford tu pitomost zopakoval. Koho pak volili Američané polského původu, silní antikomunisté? Carter vyhrál těsně, ale vyhrál.
A rok 1980, debata prezidenta Cartera s vyzyvatelem Reaganem. Kromě typických reaganovských vtípků jako „Co je hospodářská recese? Když soused přijde o práci. Co je hospodářská krize? Když vy přijdete o práci. A kdy nastane oživení? Když o práci přijde prezident Carter“, měl Reagan na závěr debaty zabijácký argument: „Když jste na tom lépe než před čtyřmi roky, volte prezidenta Cartera. Když ne, dejte šanci mně.“ Carter odpověď neměl. A Američané se domnívali, že na tom lépe nebyli. Reagan vyhrál ve 44 státech z 50.
Joe Biden dosáhne v listopadu po volbách věku osmasedmdesáti let. A je to na něm vidět. Často mluví nekoherentně, nesmyslně či si sám odporuje. Trump ho může v televizních debatách zdemolovat a vzdor současným preferencím volby vyhrát. Nebo taky nemusí. Uvidíme.
LN, 20.7.2020
Autor je ředitel Občanského institutu