Všechno, co americký prezident Donald Trump prohlásil ve své první řeči v OSN, sdělovací prostředky propraly; po tom, co neřekl, ani pes neštěkl. Pochopitelně… ale aspoň jedno nepovšimnutí bylo pozoruhodné a jeho možné důvody rovněž.

Trump ani nešpitl o Rusku! Neboť cokoli by řekl, i kdyby ukázal na Putina prstem a pohrozil mu ty-ty-ty, obrátilo by se každé slovíčko proti němu. ‚Presstituti‘, jak zní novořeč pro poplatné novináře, by jistě napsali, že kalí vodu a chce v ní ukrýt svoje techtle mechtle s Vladimírem Vladimirovičem. A zvláštní vyšetřovatel jeho spojení s Ruskem Robert Mueller by musel vyhnat svých šestnáct draze placených právníků a dva tucty inspektorů zkoumat novou stopu. Muellerova smečka má teď halali na bývalého ředitele Trumpovy presidentské kampaně Paula Manforta. Vyrabovala mu všechny počítače a obchodní dokumenty, které měl doma, a hledá v nich důkazy jeho styků s ruskými špiony přes Viktora Janukovyče, byvšího ukrajinského prezidenta, kterému kdysi za obolus radil, jak se zalíbit voličům. Ta oklika připomíná putování Švejka do Putimi, ale když se to lidem řádně vyloží, tak to pochopí. Zvláště v dnešní mccartyovské Americe.

Ostatně se zdá, že Systém po víc jak ročním pátrání - a kde nic tu nic - se rozhodl udržovat kotel s nápisem „impeachment“ na stálém, mírném ohni, aby nevyhasl, ale moc nepřikládat. Nač také… nebo zatím. Protože Systém* vyhrál a má prezidenta pod kontrolou.

Kdo tahá za nitky…

Všechna vojenská rozhodnutí připravují prezidentovi k podpisu generálové James Mattis, ministr obrany, a H.R. McMaster, poradce pro národní bezpečnost. První řídil Central Command, ústřední armádní štáb, který vede války na Blízkém východě a ve střední Asii. Druhý velel vojákům v Iráku a Afghánistánu prakticky nepřetržitě od války v roce 1991 a vydobyl si přezdívku ‚Vzteklý pes‘. Oba zastupují zájmy vojensko-bezpečnostních koncernů. Mají též hlavní slovo v zahraniční politice spolu s Rexem Tillersonem, který je v Bílém domě za Big Oil a průmyslový komplex. Prezidenta obklopuje řada další osobností spojených armádou, businessem a Wall Streetem. Mezi ně patří Mike Pompeo, ředitel CIA, Jeff Sessions, hlavní státní návladní, Rick Perry, ministr pro energii, Ryan Zinke, ministr vnitra, a ministr financí Steven Mnuchin.

Kerberem v Bílém domě, Chief of Staff, je vysloužilý generál US Marines John Kelly, který byl předtím ministrem pro vnitřní bezpečnost. Na něm záleží, kdo kdy vstoupí do Oválné kanceláře a co co přijde na prezidentův stůl. Velí všem pracovníkům v Západním křídle, jejichž sklon k osnování piklů známe z televizních seriálů. Hned po nástupu silně omezil počet asistentů, kteří májí právo mluvit s Trumpem. Zosnoval rozvod starých přátel Donalda Trumpa a jeho rádce a politického mentora Steva Bannona, který mu spolu s Manfortem pomohl porazit Hillary Clintonovu. Zavedl také nový systém práce v Bílém domě, aby se k prezidentovi nedostal žádný dokument, vnitřní tajná memoranda a hlášení výzvědných služeb bez ověření, zda neobsahují názory nebo návrhy, které se příčí zájmům Systému. Prověřovacím sítem procházejí také novinové články, jež mu tisková služba dává k přečtení.

…a jak?

Způsob, jakým Systém manipuluje Trumpa, dobře osvětluje informační schůzka, kterou pro něho uspořádali Mattis a Tillerson 20. července. Tématem byly americké cíle a výdaje na vojenské operace a výzvědnou a diplomatickou činnost v zahraničí. K výkladu mu promítali grafy, statistické údaje a fotografie dokumentární i ilustrační, jako když vedení nadnárodní firmy předkládá roční bilanci akcionářům. Tímto prezidentovi známým stylem chtěli upoutat jeho pozornost a zároveň převést politické, strategické a geopolitické záměry imperiální mocnosti na prvočinitele. V komentáři zdůraznili, že hlavní úloha amerických vojáků, zvědů a diplomatů ve světě spočívá v tom, aby americké koncerny, jako je Trump Organization, mohly bezpečně podnikat a obchodovat v cizích zemích.

Výsledek školení předčil veškerá očekávání. Pět dní po něm New York Times přinesl zprávu, že prezident Trump redakci objasnil důvod, proč prodlužuje šestnáctiletou válku proti Talibánu: „Afghánistán má obrovské nerostné bohatství.“

*****

Můj přítel Jim Knight, washingtonský redaktor americké vydání globálního časopisu ILO Information, který jsem řídil, mi k tomu poslal stručný komentář. „Když se v Bílém domě usídlil Obama, zanedlouho jsme začali postrádat Bushe mladšího,“ napsal. „Teď už se nám stýská po Obamovi. Ovšem Hillary by byla ještě horší.“

---------------------------------------------

*Označení Systém je francouzské obohacení politického žargonu. Američané říkají Deep state, my nejčastěji stát ve státě. Francouzi asi nejlépe vystihují, oč jde. O spolčení elit, které udržují stávající politický a hospodářský systém v chodu, z něho tyjí a hájí ho zuby nehty.

Autor je publicista žijící v Ženevě