V Senátu USA leží zákon, který by pro registraci k hlasování ve federálních volbách vyžadoval důkaz o občanství USA a pro samotné hlasování průkaz totožnosti s fotografií. Cílem zákona je zajistit, aby ve federálních volbách mohli hlasovat pouze občané USA.

Předkladatelům zákona, republikánům Chipu Royovi z Texasu za Sněmovnu reprezentantů a Miku Leeovi z Utahu za Senát, jde o to zabránit možnému hlasování nelegálních imigrantů / neobčanů, posílit důvěru ve volby a zajistit, aby federální volby rozhodovali výhradně američtí občané.

Zákon byl představen 29. ledna 2026 jako vylepšená verze původního SAVE Act (přidává povinné photo voter ID při hlasování).

Ačkoliv mají republikáni většinu v obou komorách Kongresu, nebude to stačit, neboť v Senátu jim prostá většina nestačí – potřebují nejméně 60 hlasů pro překonání filibusteru, když ve stočlenné horní komoře mají 53 (demokraté + 2 nezávislí, s nimi efektivně 47). I když se podaří Sněmovnou zákon protáhnout, zůstane zkrátka ležet v Senátu.

Tato pojistka uplatňovaná oběma stranami, tzv. filibuster, vyžaduje větší třípětinovou většinu pro ukončení debaty.

Filibuster je obstrukční pravidlo z jednacího řádu Senátu USA zavedené v roce 1917, které umožňuje menšině senátorů blokovat nebo oddalovat hlasování o zákonech a i o některých jiných záležitostech.

Filibuster umožňuje senátorům mluvit tak dlouho, jak chtějí a o čemkoliv chtějí. Tím je dáno, že k hlasování o zákonu nedojde. Prakticky stačí, když senátor oznámí, že bude filibustrovat – a zákon se automaticky považuje za blokovaný, pokud se nesejde 60 hlasů pro ukončení debaty.

V roce 2013 došlo k úpravě filibusteru pro některé nominace (pro nižší soudce a exekutivní nominace). V roce 2017 se toto rozšířilo i na nominace soudců k Nejvyššímu soudu.

Filibuster tak aktuálně není možné aplikovat na všechny nominace prezidenta na federální soudce (včetně Nejvyššího soudu), ministry, velvyslance, vysoké úředníky exekutivy atd. Filibuster také není možné aplikovat na zákony, které upravují daně, výdaje nebo dluhový limit (budget reconciliation), na schvalování prodeje zbraní do zahraničí, schvalování mezinárodních obchodních dohod, zavírání vojenských základen nebo při impeachmentu – ten má vlastní pravidla hlasování.

Zhruba 80 % schvalování v Senátu ale probíhá prostou většinou 51 hlasů.

Z toho vyplývá, že republikáni mohou celkem snadno prosazovat daňové škrty, ale zákon, který by vyžadoval po voličích při hlasování průkaz totožnosti s fotografií, je v podstatě za současného rozložení sil nehlasovatelný. Žádný z demokratů totiž ruku pro jakékoliv „ztížení účasti při hlasování ve volbách“ nezvedne – je to neamerické, říkají.

Pokud se republikánům nepodaří sehnat 7 demokratů, volit v nadcházejících podzimních kongresových volbách bude zase nejen každý kdo přijde, ale každý kdo jako volič vypadá.

Podstata obhajoby demokratů spočívá v jejich přesvědčení, že účast ve volbách je základním principem americké demokracie, a je tak trochu jedno, zda člověk má, či nemá průkaz, který jinak mít nemusí. Jde tedy pro ně o principiální záležitost.

Původně ale demokraté tvrdili, že strpí účast při volbách člověka, který není americkým občanem, pokud má k hlasování podporu lidí, kteří ho znají. Jinak řečeno, to, že neAmeričan pracuje a platí daně, mu také dává morální právo si volit svého zástupce.

Jistou logiku to jistě mělo v minulosti, kdy šlo o přistěhovalce především z Evropy, kteří přišli do Nového světa budovat svůj nový život a byli připraveni začlenit se, pracovat a přijmout místní kulturu za svou.

V dnešní době, kdy do země přichází nelegálně milióny lidí z celého světa a všech kultur bez primárního cíle se stát Američanem a sdílet tamní normálnosti, je historický sentiment demokratů zcela mimo realitu.

Republikánům jistě primárně nejde o ztížení přístupu k volbám, ale o znemožnění systematických podvodů s volebními hlasy „voličů“, kteří ačkoliv neumí anglicky tak za 150 dolarů zvolí kohokoliv, kdo jim zaplatí z nichž mnozí ani nevědí, že se přijetím této odměny vlastně účastní voleb.

V rámci volebních seznamů, které obsahují miliony dávno zemřelých voličů nebo voličů, kteří se odstěhovali, spolu s hlasováním nelegálních imigrantů činí z každých voleb v podstatě nepřezkoumatelný proces. Ani zřetelné statistické anomálie, jako je např. prosté porovnání počtu obyvatel s počtem voličů, nepřesvědčí demokraty o nutnosti rozsáhlé reformy v oblasti volební byrokracie.

Proto mohl neoblíbený Joe Biden získat o 11 milionů hlasů více ve volbách 2020, než jeho daleko oblíbenější stranický kolega Barack Obama ve volbách roku 2008. Každému volebnímu expertovi se orosilo čelo, když se výsledky voleb 2020 dozvěděl zvláště když si uvědomil, že Barack Obama získal o čtyři roky později ve volbách 2012, dokonce o 15 milionů hlasů méně, než Biden v roce 2020.

Tvrzením Donalda Trumpa, že mu byli volby 2020 ukradeny, tak věří větší polovina Američanů

Republikáni dlouhodobě prosazují přísnější údržbu a pravidelné čištění volebních seznamů, včetně častějšího ověřování neaktivních nebo neoprávněných voličů (např. zemřelých, přestěhovaných nebo neobčanů), s požadavkem na důkaz občanství a průkaz s fotografií při nové registraci či aktualizaci (např. po změně adresy nebo jména). To by v praxi znamenalo, že mnoho voličů by muselo periodicky navštívit úřad s dokumenty.

Demokraté to všechno odmítají jako šikanózní a zbytečně omezující přístup k volbám.

Nicméně, většina států (36 z 50) vyžaduje nějakou formu identifikace při hlasování na místě.

Z nich jsou státy, které jsou naprosto striktní, požadují průkaz totožnosti s fotografií a nenabízejí žádnou náhradu. Jde o tyto státy: Arkansas, Georgia, Indiana, Kansas, Mississippi, New Hampshire, Severní Karolina, Ohio, Tennessee a Wisconsin.

Další skupina států také vyžaduje průkaz totožnosti, ale nemusí být s fotografií nebo ho lze nahradit např. čestným prohlášením nebo průkaz přinést dodatečně do určitého dne po volbách. Jde o tyto státy: Alabama, Aljaška, Arizona, Colorado, Connecticut, Delaware, Florida, Idaho, Iowa, Kentucky, Louisiana, Michigan, Missouri, Montana, Nebraska, Oklahoma, Rhode Island, Jižní Karolína, Jižní Dakota, Texas, Utah, Virginie, Washington, Západní Virginie a Wyoming

A pak je skupina států, které nevyžadují žádný průkaz totožnosti. Jde o tyto státy: Kalifornie, Havaj, Illinois, Maine, Maryland, Massachusetts, Minnesota, Nevada, New Jersey, Nové Mexiko, New York, Oregon, Pensylvánie, Vermont (+ Washington D.C., ale to není stát).

Odkaz

Kongresové volby letos na podzim se tak bez průkazu totožnosti pro celou federaci budou muset opět obejít.