Jeho jméno se stále častěji objevuje americkém tisku v souvislosti s prezidentskými volbami v roce 2008. Narozen v roce 1961 na Havaji, z poloviny Keňan, napůl Kansasan, člen Demokratické strany, Barack Obama je jedním z mladých a na žebříčku popularity stoupajících senátorů federálního Kongresu.

Nepatří k žádné stranické skupině a jeho veřejná vystoupení jsou dobře připravená, nekonformní a přitažlivá pro mladou generaci otrávenou negativními politickými kampaněmi a monotonním hašteřením usedlých politiků. Obama sebou netáhne žádnou z úliteb lobbistům a "starším" stranickým autoritám.

Barack Obama vystudoval právnickou fakultu Harvardu a stal se prvním nebělosškým prezidentem tamní právnické organizace. V nedávno publikované knize "The Audacity of Hope" (Smělost naděje) propaguje politiku nadstranické spolupráce opírající se o víru a morálku. Zatím se zdá, že se i těmito principy řídí. Jako senátor za stát Illinois od počátku vystupoval proti válce v Iráku bez politického lavírování tak charakteristického pro Johna Kerryho a Hillary Clintonovu. Přitom však reprezentuje konzervativnější směry v Demokratické straně a zdá se přitažlivý jak pro kritiky zprofanovaného kennedyovského klanu, tak i oportunistické Hillary.

Obama se snaží prezentovat jako nástupce odcházející poválečné generace - tzv. "babyboomers" - přicházející s novými myšlenkami a energií, který by měl přitáhnout do Demokratické strany mladou generaci znechucenou politickými intrikami, rozhazovačným Kongresem a jí nic něříkajícími spory. "Když jsem před deseti lety sledoval slovní souboje prezidenta Clintona a mluvčího senátu Newt Ginriche, připadal jsem si že se dívám na dva staré generály stále svádějící bitvy minulé války. Jako bych se díval na psychodrama květinové generace, na drama starých šarvátek a pomstychtivých zápletek upatlaných někde na koleji prestižní univerzity, předváděné na celonárodní scéně,¨ nebere si Obama servítky při vystoupeních testujících, jak velkou podporu by mohl získat, pokud by ohlásil prezidentskou kandidaturu.

Na nejčastější kritiku, že nemá žádné zkušenosti nezbytné k řízení státu, odpovídá - “co je to zkušenost, copak nás do katastrofální situace v Iráku nedostali právě ti zkušení s dlouhou politickou praxí?” Dokud však bude obava z terorismu dominovat výsledkům průzkumů veřejného mínění, bude se Obama těžko prosazovat vůči protikandidátům Johnu Edwardsovi a hlavně - pokud do kandidátské arény vstoupí - Joe Bidenovi.

Jedno je jisté, Obama nemá zažitá a nerespektuje nepsaná pravidla kongresového chování. Když ve snaze ukázat, že je tím jedním spravedlivým, Obama neočekávaně vycouval z nadstranické komise navrhující reformu politického lobbingu vedené senátorem McCainem, nejvážnějším republikánským prezidentským kandidátem, McCain ho v široce citovaném dopise vypeskoval a označil za neupřímného stranického pokrytce. Obama útok vrátil s tím, že McCain má po dvaceti letech v Kongresu nárok na popudlivost.

S takovou slovní přestřelkou může Obama zaskórovat u nejmladší generace. Ta ale poslouchá rap a nikoliv nedělní politické debaty. Body na úkor Hillary Clintonové mu to nezíská.

Prezidentská kampaň se ještě nerozběhla a Barack Obama má dost času učesat styl a uhladit manýry. Pokud se rozhodne kandidovat, bude vážným soupeřem jak Johnu Edwardsovi, tak Hillary Clintonové a dalším možným adeptům na prezidentské funkce. Zatím Hillary podle průzkumů pohodlně vede, má za sebou zkušený mediální štáb a stovky milionů dolarů. Jenže přízeň voličů není úměrná vynaloženým financím. Někdy zkrátka ty miliony vydané na politickou kampaň k vítězství nestačí.

Oficiální stránky senátora Obamy zde.