Kamala Harrisová, zástupce Josepha Bidena, má nejhorší hodnocení vlády od roku 1993. Není to pro nás asi moc podstatná nebo nečekaná informace, přesto nám něco vypovídá.

Od minulé neděle je Harrisová opět na cestách, po nepodařené tour po Guatemale a Mexiku, si udělala výlet tentokrát do Singapuru, odkud se v úterý přemístila do Vietnamské socialistické republiky. Přijela tam ubezpečit vietnamské soudruhy o podpoře Spojených států vůči rozpínavosti komunistické Číny.

Odvážný krok…?

Vietnam je důležitý stát v jihovýchodní Asii, má cca 98 milionů obyvatel a sousedí s Čínou. Ač by si měli být Vietnam s Čínou ideově blízcí, zastávají vůči sobě víceméně nepřátelské postoje, a to proto, že se Vietnam cítí celkem oprávněně vojensky ohrožen aktivitami Číny v Jihočínském moři.

Tragikomicky však komentátorům vyšel úterní projev Harrisové v Singapuru, když obhajovala odchod USA z Afganistánu slovy „stojíme za našimi spojenci a za našimi partnery … a odejít (z Afganistánu) je krokem odvážným a správným“.

Američané odcházejí z Afganistánu, přičemž předávají vládu těm, kvůli kterým původně do země přišli. To samé se jim ale přihodilo ve Vietnamu v sedmdesátých letech.

Pro komunistický Vietnam je tedy ujišťování ze strany Harrisové minimálně nevěrohodné – nemohou v žádném případě na pomoc Spojených států spoléhat. Americká podpora obrany Vietnamu proti rozpínavosti Číny je pro ně prakticky bezcenná a zavání možná i úmyslným živením vzájemné nevraživosti.

USA a postradatelní partneři

To, co se děje a ještě bude dít v Kábulu, a to, co se stalo v dubnu 1975 v Saigonu, nebylo náhodné, protože jediným skutečným závazkem USA je vlastní hegemonie, a tak, když dojde na nože, je každý partner postradatelný. Spolehlivost Spojených států není to, oč by se měl Vietnam opírat. Jistě ne o tu Ameriku, které vládne Spící Joe a hysterická progresivistka Harrisová.