Minulý týden ve Spojených státech byl bohatý na skandální odhalení. Ve středu vyšlo najevo, že federální soud povolil odposlech telefonních hovorů klientů největší telekomunikační společnosti Verizon.

Ve čtvrtek přišla zpráva o tom, že tajné služby monitorují také veškerou korespondenci na internetu. Američané tušili, že Národní bezpečnostní agentura prostřednictvím telefonního odposlechu zjišťuje kontakty osob podezřívaných z terorismu a že taková praxe je uzákoněna jakožto jedno z protiteroristických opatření přijatých po 11. září roku 2001. Avšak plošný a neselektivní výklad zákona byl pro ně nepříjemným překvapením.

Po rozpačité odmlce se senátorka za kalifornské demokraty Dianne Feinsteinová, která má rozvědku v gesci, pokusila situaci uklidnit prohlášením, že taková praxe trvá již sedm let a pomohla odvrátit řadu teroristických útoků. Použila přitom tradiční argument stoupenců rozšíření pravomocí tajných služeb: když neporušujete zákon a neudržujete styky s teroristy, nemáte se čeho bát.

Tentokrát argument nezabral, neboť ani nezávislí experti neuměli přesvědčivě vysvětlit, k čemu Národní bezpečnostní agentura potřebuje telefonní čísla a délku volání bez výjimky všech abonentů společnosti Verizon. V soudní sankci totiž se vůbec nemluví o tom, že by sbírané údaje měly mít cokoli společného s protiteroristickým vyšetřováním anebo kontrarozvědnými operacemi. Slovutní právníci se vyjádřili v tom smyslu, že paušální a časově neomezený soudní příkaz nelze hodnotit jinak než jako porušení ústavnosti.

Jeden z autorů Vlasteneckého zákona, na něhož se soudní příkaz odvolává, republikánský kongresman Jim Sensenbrenner napsal ministrovi spravedlnost pobouřený dopis, v němž mu vytýká, že taková interpretace je v rozporu s hlavní myšlenkou zákona o tom, že tajné služby si smějí vyžádat jen takovou informaci, která je potřební pro vyšetřování konkrétních kauz. "Jak mohou plošné údaje o telefonátech obrovského množství naprosto nevinných lidí mít něco společného s vyšetřování jakékoli konkrétní kauzy?" – ptá se zákonodárce ministra. Není vyloučeno, že výklad Vlasteneckého zákona se stane důvodem pro mnoho soudních žalob.

Odhalení mohou mít nepříjemné dopady pro prezidenta Obamu. Až doteď neochvějně proobamovský deník New York Times oznámil, že už nemůže důvěřovat prezidentovi, který tak okatě v této otázce lže. Deník uznává, že tajné služby mají právo odposlouchávat rozhovory a nahlížet do elektronické pošty jen v těch případech, kdy existuje podezření z terorismu a táže se, co je účelem plošného monitorování desítek milionů Američanů. Tuto otázku nedokázala zodpovědět ani šéfka senátního Výboru pro zpravodajství Dianne Feinsteinová, která přiznala, že nemá ani tušení o tom, jak je vytěžená informace využívána. Na pomoci jí přispěchal šéf americké rozvědky James Clapper. Ten odmítl jakékoli spekulace o tom, že by se soudní sankce na plošné odposlechy Američanů neopíraly o důvodná podezření, sepsul novináře za odhalení utajovaných skutečností a prohlásil, že samotný únik informace o plošných odposleších do tisku už ohrozil tajné operace zajišťující bezpečnost Spojených států.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus