Minulý týden došlo v massachussettském městě Cambridge, sídle Harvardské university, k incidentu. Pozdě večer vykoukla paní z okna a uviděla dva černochy, jak se snaží vyrazit dveře u sousedního domu. Zavolala policii. V několika minutách tam byl patrolman seržant James Crowley a vyzval oba muže, aby odstoupili od dveří a legitimovali se. Oba vyzvaní odmítli, začali Crowleyemu nadávat do rasistů a chovat se podle seržantovy výpovědi výhružně. Crowley, který je veteránem policie v Cambridge, zakročil a muže zatkl.

Teprve pak se ukázalo, že se jedná o majitele domu a jeho řidiče. Majitel domu, profesor Henry Louis Gates Jr., vyučuje na harvardské universitě černošská studia a Crowley, paradoxně, školí cambridgské policisty rasovou snášenlivost. Kdyby Gates držel hubu, nikdo by se o incidentu nic nedozvěděl a aféra by skončila dříve, než vznikla. Jenže Gates, velkohubý halama a v podstatě rasista, roztroubil své ublíženectví po levicových mediích.

Barack Obama, který se s Gatesem zná, nelenil a - neznaje fakt - na jedné z přečetných tiskových konferencí prohlásil, že policie jednala stupidně a celá aféra je jen důkazem, že rasová diskriminace menšin existuje. A to neměl dělat, neboť se zachoval jako domovník a ne jako politik. Za Crowleye se postavila nejen cambridgská, policie, ale i policejní odbory v Massachussettes, které od Obamy požadují omluvu. Na podporu Crowleye přicházejí do Cambridge desetitisíce e-mailů a dopisů.

V pátek v podvečer, po celonárodně přenášené tiskové konferenci šéfů cambridgské policie, v níž vyslovili stoprocentní podporu Crowleyemu, Obama začal ustupovat. Nejdříve prohlásil, že svým výrokem asi problém zveličil, a o hodinu později zavolal seržantu Crowleyemu domů, lehce poklábosil a pozval ho i s Henry Gatesem do Bílého domu na pivo. Telefonát interpretoval Obama opět na další tiskovce.

Prezidentova reakce - mající daleko do policejními sbory požadované omluvy - snížila nepříznivý vývoj jeho popularity, ale skvrna na vyleštěné představě "nad-rasového" presidenta už zůstala a bude dlouho trvat, než se ji podaří odstranit.

Konzervativním mediím se totiž dostalo možnosti rozšířit kritiku presidenta Obamy o sféru rasové problematiky, v níž měl zatím neposkvrněnou reputaci. Barack Obama se svou neústupností v prosazování zdravotní reformy, rozdáváním miliardových nefunkčních stimulačních balíčků, astronomicky rostoucím deficitem (svádění veškeré viny na Bushe už přestává pomáhat) a nesplněnými sliby zahnal do kouta.

Sotva se Obama trochu oklepal z cambridgské aféry, sesypala se na něj další kritika za vystoupení Hillary Clintonové v Indii, kde se omlouvala za americký podíl na globální klimatické změně. Paradoxně v Indii, která s Čínou odmítá nejen snížení produkce skleníkových plynů, ale i kontrolu skutečných průmyslových znečišťovatelů ovzduší. Stále ostřejší kritika Obamovy administrativy zcela nahlas prohlašuje, že jím prosazovaný zákon o prodeji uhlíkových odpustků je pouze skrytým zdaněním, které americkou ekonomiku trvale poškodí. Číňané s Indy se jen mnou nad utopickými návrhy na snížení globální teploty ruce. Bezbolestně jim to odstraní konkurenci doposud vedoucích průmyslových gigantů (USA s 5% světové populace stále představují 25% světové ekonomiky).

Obamova osobní popularita, která je na rozdíl od důvěry v jeho ekonomická řešení stále vysoká, těmito událostmi ztrácí dalších pár bodů. Komentátor Dick Morris - bývalý poradce Billa Clintona - tvrdí, že Obama vlastním přičiněním směřuje k osobnímu Waterloo.