USA: Jeden rok pro Trumpa – velký krok pro svět
Jeho první rok ve funkci ukazuje, že se výjimečně objevil člověk, který plní sliby. Zároveň svitla naděje, že Západ ještě není ztracen.
Nikdo mu nedával šance; mnoho lidí popudil tím, že říkal pravdu, ale získal mnoho lidí se selským rozumem. Jeho postup na politické scéně byl rychlý a nečekaný: v létě 2015 oznámil účast v presidentských volbách, za rok se stal kandidátem za Republikánskou stranu a brzy nato byl zvolen. Nastoupil do funkce 20. ledna 2017 jako 45. president USA. Poprvé byl v USA zvolen člověk, který předtím nikdy nezastával žádnou významnou veřejnou funkci.
Hned v lednu 2017 odstoupil od transpacifické dohody a navrhl omezení imigrace z extrémních islámských zemí, v únoru omezil finanční regulace, navrhl zvýšit náklady na zbrojení a omezit přebujelou agenturu pro ochranu životního prostředí (EPA), v březnu schválil rozpočet NASA včetně letu s lidskou posádkou na Mars a omezil programy spojené se změnami klimatu, v dubnu nařídil raketový útok na Asadovu základnu v Sýrii odvetou za podezření z použití chemických zbraní, v květnu byl přijat v Rijádu s nejvyššími poctami v přítomnosti představitelů 50 islámských států, které vyzval k boji proti terorismu, v červnu odstoupil od pařížské klimatické dohody, v srpnu odsoudil násilí všech stran a ne jen pravice v Charlottesville, kde levice začala bourat sochy, v září rozšířil sankce proti Koreji a zvýšil finanční podporu pro studia exaktních věd, v říjnu vyhlásil vystoupení USA z UNESCO a upozornil na nebezpečí růstu spotřeby drog včetně kanabisu, a v prosinci uznal Jeruzalém jako hlavní město Izraele. Jedině zrušení Obamova systému zdravotního pojištění Trumpovi nevyšlo, jak plánoval. V lednu tohoto roku se mohl v Davosu pochlubit radikálním snížením daní, zvýšením investic světových firem v USA, zrušením 22 směrnic na každou jednu novou, vytvořením 2,4 miliónu nových pracovních míst, nejnižší nezaměstnaností za poslední půlstoletí, a vůbec nejnižší nezaměstnaností barevných v celé americké historii. Mnoho z předchozích 44 presidentů se nemohlo vykázat za celé své presidentování ani desetinou toho, čím Trump za první rok své vlády.
Během celé jeho předvolební kampaně a i dlouho po ní se mnozí komentátoři ve všech zemích shodovali, že vedle populismu je na Trumpovi nejnebezpečnější to, že není jasné, kdo je, co chce a jaký má program. Samozřejmě šlo o fake news, jako ve většině zpráv o Trumpovi. V Americe byl Trump znám léta, jako úspěšný podnikatel, jako veřejný činitel a jako autor úspěšných televizních reality show, v nichž vystupoval. O jeho životních postojích, včetně jeho společenské vstřícnosti a organizátorských kvalitách se dalo číst například v jeho bestselerové knize „The Art of the Deal“* z roku 1987. Z jeho krátké autobiografie vyzařuje pozitivita a schopnost vycházet s lidmi. Pro nás je zajímavé, jak oceňuje organizační schopnosti své první manželky Ivany. O Trumpově předvolebním programu, který byl všeobecně znám, píše zajímavě jeden z Trumpových mentorů, Michael Savage, v knize „Trump´s War“**.
V předvolební kampani mluvil Trump otevřeně o svých plánech postavit zeď proti ilegálním imigrantům z Latinské Ameriky, kteří evidentně zvyšují zločinnost a ireverzibilně mění složeni voličstva doleva. Dále se jasně vyjadřoval o plánu „vysušit ten močál byrokracie ve Washingtonu“, potlačit nadměrnou regulaci, zprůhlednit změť mezinárodních dohod, jako byly NAFTA a TPP. Trump řekl, že skutečně volný obchod se dá popsat několika slovy, zatímco zmíněné dohody mají tisíce stránek; dohody umožní globalistickým podnikatelům vyrábět v zaostalých zemích, bez nadměrné kontroly, ale řadovým lidem v USA či v Mexiku to nepomůže. Jak poznamenává Savage, existence obřích komplexů, jakými jsou NAFTA, TPP a EU, umožňuje nadnárodním korporacím lobbovat jen u tří orgánů místo u 190 vlád.
Před Trumpem měly USA jedny z nejvyšších daní na světě a daňový zákon měl proporcionálně k tomu 70 000 stránek. Jeden z důvodů, proč zdravotnictví bylo v Americe tak drahé, bylo byrokratické schvalování léků v USA; americká Asociace pro potraviny a léky (FDA) měla v roce 2016 rozpočet 4,9 miliardy dolarů, což bylo 14krát více než rozpočet odpovídající evropské agentury, která však byla mnohem efektivnější. Levice Trumpovi počítá, kolik benzinu proletí na zahraničních návštěvách, ale nepropaguje, že to byl on, kdo donutil firmu Boeing snížit cenu předraženého vládního letadla, ještě než nastoupil do úřadu, a to navzdory faktu, že Boeing přispěl k jeho volební kampani. Ukázal, že chce zvýšit náklady na zbrojení, ale racionálně a aniž by šel na ruku vojenským korporacím. Clintonová a tisk absurdně rozdmychali kampaň a vyšetřovací akce ohledně Trumpových sympatií k Putinovi, přestože sama Hillary Clintonová jako ministryně zahraničí pomohla získat Rusku kontrolu nad velkým producentem uranu, firmou Uranium One, čímž Rusko získalo vládu nad 20 % amerického uranu. Putin jim osobně poděkoval; Clintonovi skončili presidentování s 250 milióny dolarů na kontě.
Trump není typickým demokratem, který potlačuje byznys ve jménu ochrany prostředí, ani republikánem, který maximalizuje zisky nadnárodním společnostem; zdánlivě jde napříč tradičního stranického rozdělení americké politiky. Dříve se identifikoval spíše s Demokratickou stranu, ale po zaplevelení společnosti politickou korektností a po Obamově ničivé vládě byla jeho plánům blíže Republikánská strana. Trump umisťuje do důležitých pozic mnoho generálů, protože chápe, že hrozí válka, v níž civilizovaní lidé budou stát proti extremistům z řad levice a islámu. Trump chce Ameriku především a na prvním místě. Být vlastencem není u něj ostuda. Fakt je, že vlastenci všech zemí se snadněji domluví než levicoví liberálové jedné země. Trumpův zápal pro deregulaci a patriotismus jej jasně staví na pravici.
Trumpův nedogmatický přístup vedl k tomu, že se proti němu postavila i část Republikánské strany, včetně Bushovy rodiny, známé svými vazbami na naftové mexické špičky pojené s narkomafií. Jdou proti němu elity, trajné služby a levicoví boháči jako Soros. I politici v mnoha zemích se Trumpovi vysmívají, což by bylo v dřívějších dobách před fake news vyloučeno. Merkelová (z rodiny spolupracovníků Stasi) se vyjádřila, že svět bude teď bláznivější (ne kvůli muslimům v Německu, ale kvůli Trumpovi v USA). Nikdo nebyl tak sám proti téměř neporazitelnému protivníku, jako Trump. Savage ho trefně přirovnává k šerifovi ve filmu „V pravé poledne“. On jde dál za svým cílem postavit stěnu, opravit ekonomiku, posílit armády a obnovit pořádek na ulicích. Nebál se veřejně projevit zdvořilost presidentce Tchaj-wanu a poděkovat jí za blahopřání ke zvolení. Tím rozladil dokonce i svého podporovatele Michaela Savage. Trump je zcela netypický, a i netypicky zdvořilý, a je zcela sám. Ano, politikové všech barev se shodnou, že rozzlobit obří Čínu jen kvůli malému Tchaj-wanu je špatné, protože nevýhodné, ale Trump to považoval za zdvořilost.
Národ je definován svou hranicí, jazykem a kulturou, říká Savage; bez hranice zmizí jazyk a kultura. Bez stěny přestane být Amerika Amerikou a americký národ stojí za to, aby zůstal zachován – svět ho potřebuje. Kulturu ohrožuje i zdrogovaná levice; v kultuře (v uvozovkách) si Savage všímá rapperů tahajících se při poskakování na podiu za přirození a brojících proti kapitalismu, zákonům a morálce. Liberálové se tváří jako pacifisté, ale jsou žhaví na válku – na válku proti systému a na vytváření konfliktů, nejen mezi lidmi různých barev, ale i mezi lidmi různých pohlaví. Uctívají násilníky, jako byli Stalin, Mao, Castro a Che Guevarra. Jak Savage připomíná, dav podporovatelů nekřičel během kampaně na Trumpa „zlepši obchodní bilanci“, ale křičel „postav tu stěnu“. Fyzikální chemik chápe, že mícháním různých materiálů roste entropie, což je míra neuspořádanosti. Stěna bránící míchání barbarů a civilizovaných lidí má zabránit dovozu chaosu. Levicoví liberálové takovou větu postaví mimo zákon; sice bojují za svobodu slova – ale ne pro lidi s opačným názorem.
Podaří-li se Trumpovi postavit stěnu proti jižním barbarům, bude to příklad pro Evropu. To, spolu s odmítnutím pařížské klimatické dohody, posílením americké bojové připravenosti, uznáním Jeruzaléma a omezením byrokracie, z něho učiní jednoho z největších presidentů, i když nebude znovuzvolen.
* Donald J. Trump with Tony Schwartz (1987), Trump, The Art of the Deal, Reedited 2015, Ballantine Books
** Michael Savage, Trump´s War, His Battle for America, 2017, Utopia Productions