Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Čína ví, že levné energie jsou u základem všeho. Naproti tomu EU si myslí, že drahé energie zachrání planetu.

Už jsme to tu "řešili" několikrát. Ano Čiíňané pořàd stavějí nové uhelné elektrárny, ale je nutné doplnit kontext: Oni budují komplexní energetické uzly, v nichž tvoří uhelné elektrárny nezbytnou zálohu těch občasných zdrojů.

A myslím, že ještě dlouho budou od Australanů odebírat jejich černé uhlí (těžené povrchově!!!)... Ostatně nebudou jediní.

Čína se poučila na případu Ruska, že se v dlouhodobém horizontu nevyplatí spoléhat se na obchod se západními státy, což by vytvořilo závislost ekonomiky na avanturistických rozhodnutích západních politiků, zejména USA. Naopak je potřeba se soustředit na diverzifikaci ekonomiky, na vojenskou, energetickou, potravinovou a zdravotní bezpečnost tak, aby případné sankce neměly zhoubný dopad na stát a jeho obyvatele.

Jo, tyhle kecy jsem zamlada slýchával dost často. A občas se rozhlédl po okolí, kam nás tehdy dovedly.

Ještě naučit AI, aby ten článek trochu zkondenzovala. Myšlenka je v něm na dvě věty.

A i u těch dvou vět je otázka správnosti. Jen je na to více vidět, když je to bez omáčky.

Všechno je krásné. Ještě by bylo třeba přesvědčit vrcholné politiky na všech stranách, že cílem politiky je příprava na válku.

Cílem politiky by mělo být zajištění bezpečí a svobody.

Někdy i přípravou na válku. Občas to může i válku odvrátit, agresora (dnes hlavně Rusko) odradit.

Nějaké rácio se v článku dá najít, ovšem dávat do souvislostí americké embarga na Čínu s rozvojem elektromobility, je nesmysl. Uvedu dôvody:

Číňané nepřemýšlejí v horizontu jednoho roku nebo jednoho funkčního období. Jejich plány a vize jsou na celá desetiletí. Současný rozmach elektromobilů byl založen někdy před 25 lety. Číňany se nejdřív zaměřili na školství, zejména vysoké a upravili jeho osnovy tak, aby dovedlo produkovat statisíce strojírenských inženýrů. K tomu si najaly špičkové západní profesory.

Pak začali pomalu stavět své vlastní vozy, na začátku výhradně se spalovacím motorem. Byly nevalné kvality a uvnitř to smrdělo různými chemikáliemi. Několikrát se pokusili uchytit se na trhu Evropské unii, ovšem bez úspěchu. Čínské vozy byly tehdy leda ke smíchu. Měl jsem příležitost si do nich sednout. Jedním slovem hrůza.

Další etapou u čínských automobilek byly kopie západních, zejména evropských vozů. Ta podobnost byla neuvěřitelná. Kopírovaly se BMW, Mini, Smart, Toyoty - prakticky každý úspěšný model se dočkal i čínské více či méně zdařilé kopie. Často to ovšem byla prapodivná směs designu různých výrobcu na tom samém voze. Předek od jedné značky, zadní část od zcela jiné a interiér od třetí.

Poté, co Tesla začala ve velkých sériích vyrábět model 3 a pak Y, Číňane zacítili příležitost dostat se na vrchol automobilového průmyslu. Velice dobře věděli, že se spalováky západní firmy, co se týče kvality a imidže, nikdy nedosáhnou. Proto začali koncentrovat svou pozornost na nově se rodící technologie elektrovozů a obnovitelných zdrojů energie. Výrazně jim v tom pomohlo i to, že Tesla všechny své patenty ohledně výroby baterií a elektrovozů dala zdarma k dispozici komukoli, kdo o ně měl zájem. Důvod tohoto kroku není těžko pochopit - nad cílem vytvořit ziskovou firmu vyrábějící elektrovozy Elon Musk měl a pořád má ještě vyšší cíl - co nejvíce přispět k elektrifikaci silniční dopravy a rozvoji OZE.

Číňané se poučili z neúspěšné expanze na západní trhy a udělali to stejně j

... stejně jako u modernizace školství. Najali špičkové západní manažery, designéry a inženýry. Stačilo několik málo let a výsledky se dostavily. Čínský design se stal osobitým a kvalita šla prudce nahoru.

Číňané rychle pochopili obrovský potenciál elektrovozů a obnovitelných zdrojů energie. Zvláště když zjistili, že západní firmy (s výjimkou Tesly) těmto nových technologiím nevěří a věnují jim jenom minimální pozornost, jenom tolik, aby se neřeklo, že nedělají vůbec nic.

Číňané si vytyčili za cíl stát se technologickou velmocí nejen v mikroelektronice a čipech, ale také v elektrovozech a obnovitelných zdrojích energie. Investice do této oblasti měly ovšem i další, stejně důležité důvody: snižování závislosti na fosilních palivech a zlepšení ovzduší v multimilionových aglomeracích. Často se dočtu, že čínským komunistům houby záleželo na zdraví svých občanů, že je to nesmysl. Logika ale říká něco jiného: pokud se chcete stát velmocí - politickou, vojenskou, průmyslovou, tak tohoto cíle stěží dosáhnete s nemocnou populací. Zaměstnanec, do kterého se několik desetiletí investovalo a který předčasně umře nebo musí práci opustit, je obrovskou ztrátou pro každou společnost.

V souvislosti se snižováním podílu fosilních paliv na výrobě energie v Číně se pořád mluví o tom, kolik uhelných elektráren Čína provozuje a jakým tempem staví nové. Pokud se z celkových souvislostí vybere tahle jedna, tak to tak vypadá. Důležité je ale vzít v potaz i jiné důležité aspekty: Čína již přes 40 let roste tempem 6 až 10 % ročně. Nutnou podmínkou pro růst ekonomiky je ovšem růst produkce elektřiny. Zvláště pokud západní svět do Číny stěhoval výrobu ekologicky a energeticky náročných oborů. Při takovém růstu výroby elektřiny to bez nových uhelných elektráren zkrátka nešlo. Čína taky ve velkém přesouvala tepelné elektrárny z měst do oblastí s nižší koncentrací obyvatel. Ovšem takovou elektrárnu nelze naložit na kamion a převézt, na jednom místě se musí zbourat a na jiném postavit. Je samozřejmé, že p