Pesimisté, mezi něž rovněž patřím, jsou postiženi sklony k permanentnímu sýčkování. Ve vědátorských výzkumech o fenoménu štěstí na evropském kontinentu, nejznačnějšími chmurami jsou postiženi Portugalci, tam v jejich slunných končinách. To v kontrastu se studenou sychravou Skandinávií, se zřetelně úspěšnější správou státu a společnosti, s optimističtějším názorem na svět, na smysl života. Teď poslední dobou na nejnižší příčce smysluplné výkonnosti se ocitli Řekové, dědicové znamenité antické civilizace.

Na které příčce se nacházejí pravidelně si stěžující, až lamentující Češi?

Po přednesu několika kritických povzdychů z opačného břehu Atlantiku, od Američanů, vesměs vybavených pozitivnější letorou, než je ta česká, pokusím se poněkud vyjádřit.

Napřed tedy přednes důvodů, proč Amerika jako společnost a stát nepříliš znamenitě funguje. Publicista John Hawkins, v pojednání s názvem "20 Reasons America Is Becoming An Increasingly Nonfunctional Society" (Townhall.com, 9.února 2013) jako primární příčinu uvádí ztrátu důvěry ve vlastní instituce, ony někdejší pilíře národního sebevědomí - ve volbách zvítězivší politiky, fungující justici, big business, jeho nezřídka hanebné počínání, taktéž tomu v případě mediálních kolosů. Ve školách místo priority pořádně naučit číst a psát, seznamovat se s vlastní historií, hodnotami etickými, s patriotismem, došlo k posunu směrem k politicky korektnímu uvažování, s příslušně destruktivním dopadem.

Federální vláda nehorázně kypí, tak si ji její otcové zakladatelé nikdy nepředstavovali, stále přibývá snaha proniknout do všech sfér života jednotlivce.

Poněvadž v porovnání s privátním sektorem všechny aktivity vládních institucí jsou pomalejší, méně výkonné, souhrnným výsledkem je všeobecný úpadek všeho výkonu.

Snad všude ve světě dochází k úpadku prestiže právníků a nikde to nemůže být oprávněnější než v USA, zemi s oprávněnou pověstí tzv. litigatious society - nation of victims, kde téměř každý se soudí s každým, saturace advokáty nabývá groteskních dimenzí (v jednom z mrakodrapů v San Francisku údajně funguje víc advokátů než v celém Japonsku dohromady), učtují si horentní sumy za své služby. Jakákoliv záminka k soudnímu klání vítána, pověst této profese je oprávněně nižší než u čističů kanálů, nicméně nával dalších dychtivých zájemců o studium práv (ve školách, jichž je víc než 200) neutuchá.

Nehorázné příjmové rozpětí v nejednom povolání: bankéři, burzovní makléři, všemožné sportovní a hollywoodské celebrity, co si za jednu minutu vydělají víc, než průměrný smrtelník za celý svůj život. (Obama se snaží některé z nich postihnout pořádným zdaněním. Obtížně se asi vyrovná výkonu ve Švédsku, kde vynálezkyně Astrid Lindgren byla donucena k víc než stoprocentnímu zdanění - tak tvrdí vážený zdroj The Economist, 2.2.2013).

Zcela jiný povzdech marnosti míří k rostoucí závislosti jedince na státu, ten ať se postará. Kariéra parazita přestala být hanbou. Tak se zbavovat břemena odpovědnosti za vlastní osud, a to i za cenu pozvolné ztráty svobody, nedostatečně nebo vůbec nijak nepostrádané. Proč střádat na vlastní důchod, proč kupovat pilulky proti nežádoucímu početí, ať stát je dodá. V zemi s tak pionýrskou tradicí soběstatečnosti přestalo být hanbou stát se "sociálním případem", příjemcem poukázek na potraviny, na všelijaké gratis poskytované služby, které ovšem někdo jinačí svými daněmi bude muset platit.

Političtí předáci svou volební strategii zakládají na rozdělování peněz a dalších požitků a různými metodami se pokoušejí o dosažení trvanlivosti vlastní kariéry. Většině se to vskutku daří, že první zvolení do Kongresu se stává zárukou pohodlné celoživotní existence. Úspěšně se uplatňuje tzv. gerrymandering - přetváření volebních obvodů k výlučné výhodě dosavadních držitelů moci, tak dosahujících rekordně vysoké znovuzvolitelnosti.

Spolupráce Demokratů s Republikány je mizivá, jejich principy a záměry se podstatně liší a nezřídka se zcela vylučují.

V této souvislosti nelze podceňovat vliv medií, metamorfozu jejich vlastní role: nikoliv již objektivní informátoři o stavu věcí, o nichž si konzument udělá vlastní úsudek. Naopak, on se stává příjemcem již příslušně ideologicky zpracovaného materiálu, předžvýkaného k věření.

Změnilo se nejen demografické složení společnosti. Definitivním pozitivem se stala vzdělanost žen, v nejednom oboru již mají nadpoloviční většinu. S rostoucí emancipací ale dochází ve zvyšujícímu se průměrnému věku ve vstupu do manželství, k rostoucímu ohrožení jeho stability, značně se rozmáhající rozvodovosti.

Notně se rozmohlo pomíjení manželství jako již nepotřebného přežitku. Od šedesátých let minulého století začalo přibývat dětí narozených mimo manželství. V případě černošského etnika to již dosáhlo a přesáhlo 70% většiny. S devastujícím dopadem vyrůstat v prostředí bez otcovské autority. Tu do nemalé míry nahrazují množící se mladistvé gangy, s rostoucí ovšem kriminalitou, drogovou závislostí, těhotenství v nedospělém věku (teenage pregnancies), sebevražedností a houmlesáctvím, náramným to českým novotvarem.

V Americe, s její někdejší ambicí stát se barvoslepým národem, se ale spěje opačným směrem, kde se daří zkázonosné ideologii důrazu na rasové sounáležitosti, jakémusi novodobém tribalism. S uplatňováním rozlišných standardů, morálních kódů, typů chování podle té které kmenové příslušnosti.

Ledacos z těchto destruktivních nešvarů českému kmeni naštěstí - aspoň dosud - nehrozí. .

Neradostnou tématiku příště uzavřu názory některých černošských myslitelů, s nimiž značně souhlasím.

DOKONČENÍ PŘÍŠTĚ