V posledním dílu seriálu Jistě, pane premiére si premiér Hacker libuje, že mohl odpovědět na interpelaci poslanců ohledně ovlivňování vládních statistik větou, že nenalezl žádné důkazy pro dané tvrzení. Osobní tajemník podotkne, že to je proto, že žádné důkazy nehledal, sir Humprey dodá, že to je proto, že mu je neposkytli. „Já vím, skvělá práce,“ odvětí pan premiér.

Heslem posledních dní je v mediálním světě věta: „Nejsou žádné důkazy o falšování voleb v USA“, což je patrně první krok komunikační strategie demokratů, který se po pár dnech pod tlakem reality posune k druhému kroku, tj. tvrzení: „Nějaké podvody se vyskytly, ale byly zanedbatelné“. Třetí krok zatím nebudeme předjímat, podíváme se na to, jaké jsou doklady o volebních podvodech již v tomto okamžiku. Užitečným vodítkem budou webové stránky státu Nevada, kde vypočítávají „8 obvyklých typů potenciálních volebních podvodů.“

Poštovní hlasování

Většina z nich je technicky možná díky korespondenčnímu hlasování, protože korespondenční hlasování k podvodům přímo vybízí. Stát je schopen ověřit pouze vydání hlasovacích lístků a obálky a následně ověřit jejich přijetí. Základní vadou korespondenčního hlasování je velmi omezená schopnost státu ověřit, kdo skutečně volí, tj. kdo vkládá volební lístek do obálky, zda jde o oprávněného voliče a zda nevolí dvakrát.

V letošních prezidentských volbách v USA okopíroval přinejmenším jeden aktivista evropský model. Sociální pracovníci či zaměstnanci domovů důchodců a jiných sociálních zařízení si vyzvednou volební lístky a obálky pro své svěřence. V Texasu již došlo k prvnímu obvinění takto aktivního sociálního pracovníka kanceláří vrchního návladního. Sociální pracovník požádal o registraci voličů bez jejich podpisu a souhlasu. Oficiální vyjádření je dosti lakonické, takže se můžeme jen spekulovat, jestli došlo odeslání volebních lístků. Také se můžeme dohadovat, jak se na podvod přišlo. Zatím lze jen předpokládat, zda by se na vše přišlo, kdyby někteří z nich nebyli soudem označeni za duševně nezpůsobilé a tedy vyloučené z hlasovacího procesu. Možná, že kdyby dotyčný pracovník požádal o souhlas jen pro způsobilé, patrně by i v Texasu mohli hrdě hlásit, že o volebních podvodech nemají žádné důkazy.

Další typ podvodů podle seznamu státu Nevada je hlasování s hlasovacími lístky zemřelých. Jeden příklad mrtvého voliče popisují stránky Conservative review. Když se stane, že na starou adresu dojde hlasovací lístek pro člověka již tři roky mrtvého, může se i stát, že dotyčný nebožtík odvolí. Tento konkrétní příklad volby mrtvého zatím čeká na potvrzení, avšak podezření o hlasujících mrtvých v Nevadě vyslovil bývalý hlavní návladní státu Nevada Adam Laxalt a lze tedy předpokládat další prověřování. (Jedna z žalob Trumpova týmu míří na Pensylvánii, kde hovoří o 21 000 zemřelých, vedených na seznamech voličů, přičemž zatím nelze říci, jestli a kolik z nich šlo k volbám). Pokušení hlasovat za mrtvé je dokonce natolik velké, že některé zvláště aktivní voliče to vede k pokusům o aktivní získání volebních lístků. Zcela jistě proběhl neúspěšný pokus o získání hlasovacích lístků pro mrtvé na Floridě, což se dostalo i do oficiálního zpravodajství NBC. V okrese Broward se k volbám chtělo zaregistrovat 51 osob z Jižní Karolíny. Podezřelé registrace byly prozkoumány a po zjištění, že 31 osob je mrtvých a zbytek nelze určit, byl případ předán státnímu zástupci.

Dvojí hlasování

Dalším volebním podvodem podle nevadského seznamu je dvojí hlasování. V červnu ve státních primárkách, tedy v nepříliš exponovaných volbách, kterých se zúčastnilo necelých 400 000 voličů, volilo v Georgii přibližně 1 000 osob dvakrát, jednou osobně a jednou korespondenčně. Přišlo se na to až v září, kdy bylo veřejně ohlášeno zahájení vyšetřování. U prezidentských voleb lze zřejmě očekávat podobné zpoždění. (Vzhledem k tomu, že v tuto chvíli vede Biden o 7 000 hlasů, a celková účast je cca 5 milionů voličů, může existence teoretických cca 12 000 dvojnásobných voličů zcela zpochybnit výsledek voleb ve státě Georgia)

Uvidíme, jestli tyto případy jsou ojedinělé či se v dalších dnech roztrhne s příklady volebních podvodů pytel. Již nyní však můžeme říci, že v prezidentských volbách v USA se podvádělo; v jaké míře se tak dělo, se bude zjišťovat v následných soudních sporech. Druhým poučením z amerických voleb je, že korespondenční hlasování oslabuje důvěru v regulérnost voleb a otevírá prostor podvodům.

Převzato z webu Konzervativní noviny se souhlasem redakce.