22.10.2020 | Svátek má Sabina


USA: Indiana

17.9.2020

Abeceda amerických voleb

Nejčervenější stát na Středozápadě, rodiště viceprezidenta Mike Penceho, bývalého guvernéra Indiany a člověka, který má vyloženě blahodárný vliv na jinak myšlenkově rozevlátého prezidenta Donalda Trumpa. Původně byl marketingový úkol pro Penceho jasný – měl před prezidentskými volbami v roce 2016 přilákat Trumpovi především bílé konzervativce, kteří konzervatismus dvakrát rozvedenému a bývalému členu Demokratické strany USA tehdy příliš nevěřili. Podle mého mínění je spojení právě těchto dvou figur přímo americky ideální a nic na tom nemění skutečnost, že šlo původně jen o chytrý politický tah, neboť tito dva pánové se předtím znali velmi letmo.

V současné době Pence zastává post covidového ambasadora Bílého domu, k čemuž má úplně všechny předpoklady : Problematice nerozumí, od počátku jí dává důraz jako jakékoliv jiné chřipkové epidemii a kritizuje demokratické guvernéry za to, že své státy uzavřeli a způsobili tím svým státům astronomické ekonomické škody.

Covid-19 jako bitevní pole

Jak vyplývá ze „spontánních“ vyjádření modrých guvernérů, otevření svých států plánují na 4. listopadu, což je den po prezidentských volbách, ale jde prý jen o shodu okolností.

Boj s onemocněním covid-19 je v USA veden mnohem silněji než v Evropě v politické rovině, ale stejně jako u nás hrají svou důležitou úlohu konspirační fantasmagorie. Prezident Trump nechává jím nikdy nevyslovenou tezi o úmyslném čínském útoku plynout vlastním životem, čímž se snaží z čínské otázky učinit hlavní téma voleb (ochráním vás i před miliardou Číňanů). To se mu zatím příliš nedaří, silnější témata, jako jsou černošské nepokoje a ekonomické následky nové chřipky, tuto zprvu nadějnou marketingovou osnovu dost hatí.

Covid-19 měl Trumpovi pomoci k ozřejmění povahy čínského komunistického režimu (to se mu ještě na jaře vedlo). Jeho ostré výpady vůči všem nepřátelům Ameriky (především vůči Číně a Íránu) se sice hrdým Američanům dobře poslouchají, ale přeci jenom epidemiologická opatření a jejich následky jsou jim momentálně tématicky bližší.

Rétoriku Bílého domu střídá kritika demokratické anti-covidové politiky a úspěchy v hlavních ekonomických ukazatelích federace. Prvním hlášením prezidenta z tohoto týdne je návrat 10,6 milionů pracujících do práce, což za pouhé čtyři měsíce snížilo letos vzniklou nezaměstnanost o polovinu.

Všechny pozitivní zprávy jsou teď vyhrazeny pouze prezidentovi, mluvčí a ministři mohou s optimistickým tónem komentovat vše ostatní.

Co průzkumy?

Podivuhodný a pro nás málo pochopitelný flám nazývaný „Prezidentské volby v USA“ běží na plné obrátky. Zástupy volebních manažerů po celých Spojených státech toho do listopadu naspí už velmi málo. Za vším hledej všechno a každé zaváhání tvrdě potrestej, tak by se dalo označit úsilí dvou starších pánů, Bidena (77) a Trumpa (74), v jejich bez nadsázky krvavém boji o Bílý dům.

Biden stále drží nadějnou pozici protikandidáta, který zastaví Trumpovu chaotickou vládu ovládanou cynickou silou peněz, a Trump je stále symbolem zachování amerického rázu Ameriky.

Podle dnešních federálních průzkumů se náskok Bidena od průměrných srpnových výsledků zvýšil o 2 % na poměr 52:40 % – Trump tak ztrácí v průměru už 12 %.

Ve hře je aktuálně 5-8 % nerozhodnutých voličů. To znamená, že je stále oč bojovat. S přihlédnutím na chybovost průzkumů a na volební systém je sice situace pro Bidena momentálně samozřejmě příznivější, ale oba kandidáti dobře vědí, že to v první polovině září neznamená ještě nic podstatného. Převaha jednoho kandidáta často vybičuje váhající k rozhodnutí, a také, co si budeme vyprávět, liberální média a jejich průzkumy jsou v USA v převaze. I celá řada univerzit volby hodnotí a vydává své predikce, čímž znatelně zasahují do předvolebního boje. Jen od loňského podzimu byly nabídnuty více než tři tisícovky federálních průzkumů (a jistě i velké množství státních). V této spleti výsledků žel nestačí škrtnout jen republikánský FOX a demokratickou CNN – to bychom se k objektivitě nepřiblížili ani o píď.

Důležitou okolností jsou průzkumy v minulých volbách. Ty jednak zaznamenávaly v podobné době nižší Trumpovu ztrátu (průměrně o 3 %) a jednak byla podle nich dvakrát větší skupina nerozhodnutých. Podstatně se tedy především zvýšila vyhraněnost voličů. Biden dnes vede s přesvědčivějším náskokem než Clintonová před čtyřmi roky.

Clintonová v roce 2016 získala 65.853.516 hlasů se ziskem 227 volitelů a Trump 62.984.825 hlasů, ale se ziskem 304 volitelů. Clintonová tedy získala o 2.868.691 hlasů Američanů více, přesto volby prohrála. Rozebereme-li tyto volby ještě dál, zjistíme, že důvodem byla nejen prohra na Floridě, ale především v dalších desítkách států. Mapa získaného území byla zřetelně více červená, nejednalo se tedy o nespravedlivé vítězství.

Připomínka voleb 2016

Jen pro zajímavost uveďme plejádu výroků známých osobností k výhře Donalda Trumpa v roce 2016:

„Jsme nadšení a plni nadějí,“ komentovala výsledky šéfka Trumpova volebního štábu Kellyanne Conwayová.
„Svět, jak ho známe, skončil,“ napsal smutně na svůj Twitter 9. listopadu Michael Žantovský.
„Zdá se, že rok 2016 bude rokem dvou velkých politických revolucí,“ řekl Nigel Farage.
„Nevíme, kde je,“ řekl šéf kampaně Hillary Clintonové John Podesta po zjištění, že Clintonová prohrála.
„Je to historická noc. Američané promluvili a zvolili si svého nového šampiona. Amerika si zvolila svého nového prezidenta,“ řekl Mike Pence.
„Volbu Donalda Trumpa respektuji a vnímám ji jako výraz hlubokých ekonomických a sociálních změn v americké společnosti,“ prohlásil předseda ODS Petr Fiala.
„Nejtěžší teď bude překonat vzniklé rozdělení americké společnosti,“ uvedl na svém Twitteru Bohuslav Sobotka.
„Vítězstvím Donalda Trumpa začíná období nejistoty. Francie bude při jednáních se Spojenými státy o mezinárodních otázkách obezřetná a upřímná.“ Prezident François Holland.
„Trump je opravdový přítel izraelského státu a já se těším na spolupráci s ním při posilování bezpečnosti, stability a míru v našem regionu,“ řekl izraelský premiér Benjmanin Netanjahu.
„Vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách je vzpourou chudých Američanů proti bílým elitám, které obrazně řečeno ‚žraly a ještě u toho mlaskaly‘, a to i myšlenkově. Na rozdíl od jiných politiků si ale nemyslím, že je Trump řešením,“ zívl si prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý.
„Jak víte, vyjádřil jsem 28. září veřejnou podporu Trumpovi. Byl jsem jeden z mále evropských politiků,“ připomněl se prezident Miloš Zeman, ale pozvánku do Bílého domu dosud nezískal.
„Americké prezidentské volby vyhráli normální, obyčejní, zdravý rozum používající lidé.“ Prezident Václav Klaus.
„Jsem přesvědčen, že vláda nového prezidenta si dokonale uvědomuje, že jisté věci jsou i pro Ameriku klíčové a jsou prioritní ve vztazích USA s Evropou, s evropskými spojenci v NATO. Jsem hluboce přesvědčen, že tady nenastanou žádné otřesy a nebudou žádná nepříjemná překvapení,“ řekl polský prezident Andrzej Duda.
„Není možné z rozčilení měnit vztahy se Spojenými státy,“ řekl půl desáté večer šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker, aby pak druhý den odpoledne řekl, že „tenhle miliardář by měl brzy vyjasnit své názory na obchod, vztah k NATO či boj proti klimatickým změnám,“ aby znovu pozdě večer v debatě se studenty v Lucemburku dodal, že „Budeme muset zvoleného prezidenta naučit, co to Evropa je a jak funguje.“
Tenistka Martina Navrátilová : „Amerika je rasistická.“
„Konec světa (jak ho známe),“ obálka německého týdeníku Der Spiegel.
„Nic si nenamlouvejme, pravicoví demagogové, ti už jsou i u nás v Evropě,“ řekl šéf německých Zelených Cem Özdemir.

Republikánská dominance

Ale zpět k úspěšnému státu Indiana. Od roku 1940 zde vyhrál demokrat jen dvakrát, a to Lyndon Johnson nad Barrym Goldwaterem v roce 1964 a Barack Obama nad Johnem McCainem v roce 2008. V roce 2012 svůj mandát Obama v Indianě už neobhájil. Donald Trump v roce 2016 získal zhruba 57 % a Hillary Clintonová 38 %. Jedenáct volitelů státu Indiana tak složí své hlasy s největší pravděpodobností k nohám Donalda Trumpa.

Ve federálních zákonodárných sborech zastupují Indianu dva republikánští senátoři a ve Sněmovně reprezentantů USA je jejich poměr 7:2 ve prospěch republikánů. Senát státu Indiana ovládají republikáni v poměru 40:10 a Sněmovnu 67:33. Guvernérem je republikán Eric Holcomb.

Demokratické primárky vyhrál s přehledem Biden se ziskem 76,4 %, Sanders získal 13,6 %.

V průzkumech z Indiany vede Trump s 55 %, Biden drží asi 38 %.

Indiana má pověst sociálně-konzervativního státu. Městské aglomerace jsou obyčejně více demokratické, např. v Indianapolis bydlí 24 % všech hlasujících pro demokraty. Předměstí a venkov je republikánský, kromě okrsků podél hranice s Kentucky.

Potraty jsou v Indianě legální do 22. týdne těhotenství. V roce 2018 proběhlo několik ataků postavit je mimo zákon, což se nepodařilo.

V Indianě se uchazečka o potrat musí setkat s lékařem, který má za povinnost pokusit se jí potrat rozmluvit. Potrat pak může být proveden nejdříve 18 hodin po tomto rozhovoru. Před provedením potratu musí matka ještě podstoupit ultrazvuk, kde je jí její dítě ukázáno.

Potrat není hrazen z pojištění, lze se jen draze připojistit, a to jen na eventualitu ohrožení jejího života nebo vážného narušení matčina fyzického zdraví a v případě těhotenství vzniklého ze znásilnění nebo incestu.

Specialitou Indiany je nutný souhlas obou rodičů se zabitím dítěte a u nezletilé matky musí její rodiče s potratem souhlasit.

Indiana patřící do skupiny s nejmenším počtem potratů v USA. (V roce 2017 zde bylo provedeno 7.710 potratů, což činí 0,9 % z celkového počtu v rámci USA.)

Nejlepší rating….

Indiana je o kousek větší než Česká republika a žije v ní asi 7 milionů obyvatel. Populaci tvoří cca 78 % bělochů, 10 % Afroameričanů a asi 6 % osob latinskoamerického původu. Zbytek jsou Asiaté, indiáni a různé rasové křižovatky. Protestantů zde žije přibližně 60 %, římských katolíků asi 20 %.

HDP státu Indiana činí přibližně 400 mld. USD, což ho řadí na 16. místo v rámci USA. Severozápadní Indiana je největším výrobcem oceli, vyrobí se jí zde 27 % z celkové federální produkce.

V Indianě je rovná daň z příjmů, ta činí 3,23 %. Daň z prodeje činí 7 % s tím, že potraviny a všechny léky jsou od ní osvobozeny.

Dluhopisy státu Indiana drží, jako jeden ze šesti amerických států, rating AAA, což je nejvyšší možné hodnocení značící minimální, prakticky nulové riziko.

Stát má bohatá ložiska uhlí, asi 57 miliard tun (ročně vytěží asi 35 milionů tun) a ropy, asi 900 milionů barelů zásob. Je to bohatý a úspěšný republikánský stát.

Na obrázku vidíme oblíbeného guvernéra Indiany, Mika Pence. Dnes je viceprezidentem Donalda Trumpa. Indiana vyprodukovala už šest viceprezidentů.

Mike Pence

Převzato z webu Konzervativní noviny se souhlasem redakce.








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.