Úvodem co nejstručnější rekapitulace:

Na vševědoucím internetu jsem si namátkou vyhledal výsledky (elektorální hlasy i hlasy lidu) pro následující volební roky v USA: 1960, 1968, 1972, 1976, 1980, 1984, 1988, 1972 a 2016. Z těchto devíti volebních výsledků se Donald Trump co do rozdílu získaných elektrorálních hlasů oproti těm získaných protikandidátem umístil na osmém místě s rozdílem 74 hlasů, daleko za figurami R. Reagana nebo R. Nixona, ale víc než J. Cartera (57) a jen o 10 hlasů za JFK (84).

Jak jeho předchůdci v Bílém domě plnili své předvolební sliby a jaké sliby to byly, si už nemohu pamatovat. Trump, na rozdíl od svých konkurentů, byl velmi konkrétní. Pokud by se tento jeho program voličům nezdál, volby nemohl vyhrát. Bylo to vítězství nečekané, doslova neuvěřitelné a zcela legální. Považován za fenoména, čaroděje. To snad je logické a pochopitelné, nebo by to mělo takovým být.

Na rozdíl od většiny předchozích voleb, až na několik výjimek (kupř. R.Reagan), nový president nijak výrazně ve svém počínání nevybočoval z trvajícího trendu. Tím dramatičtější pak bylo předvolební osmnáctiměsíční zápolení o Bílý dům v roce 2016. O to drama se zasloužil jediný z mnoha kandidátů, Donald Trump, znevažující neblahou existenci a působení politické korektnosti a multi-kulturalismu. Jeho volební heslo Udělat Ameriku opět velikou se znelíbilo demokratům, levicovým liberálům a většině stejně orientovaných medií v čele se stanicí CNN, dosud pohodlně plujících na letité vlně proměny bývalých hodnot svodoby slova a demokracie za nemalé podpory osm let trvající vlády Baracka Obamy.

V čase doslova rekordním, už krátce po usednutí v Bílém domě, jal se Donald Trump své předvolební sliby realizovat. Mám stále na paměti hlavní důvod, proč jsem si přál jeho vítězství, jím vyhlášený program pokusu zastavit osm let trvající pokles respektu USA ve světě, stejně jako úpadek respektu k zákonům země, k policii a valem narůstající reverzní diskriminaci bílých občanů spoluobčany afro-americkými, těm trendům, které výrazně za vlády Obamy zesílily. O tom existuje dost existuje konkrétních informací a statistik.

Jak ale probíhají první týdny prezidenta Trumpa? Dopouští se neuvážených výroků, kterými si komplikuje život, zbytečně, a do jisté miry je to nebezpečné počínání. Ale američtí demokraté, neschopni přijmout volební prohru, a levicoví liberálové včetně některých medií Trumpa obviňují z toho či onoho, není snad týdne, ba dne, aby nepřicházeli s novými obviněními, protesty. A vše se zamotává tak, že se falešnost informací (fake news) na mnoha úrovních stala v poslední době nejen módou, ale smutnou a nebezpečnou součástí dnešního politického dění, a to nejen v USA.

V čase doslova rekordním, už krátce po usednutí na stolici v Bílém domě, jak už shora zmíněno, se Trump jal své předvolební programy a sliby realizovat. (Zde musím poznamenat, že kromě počínání jeho předchůdce Obamy a snad G. Bushe mladšího dostatečných informací o počínání páně Trumpových předchůdců se mi nedostává. Být vševědoucí, počínal bych si jinak. To by se mi teď hodilo, když se pokouším sledovat průběh prvních týdnů jeho počínání.)

Mám občas dojem, že vše, co sděluje tisk a co se děje na obrazovkách televizorů, po čase otráví občana tak, že o dění ztratí zájem, začne tím být znechucen a znuděn (začínám patřit k takovým...) a to je možná to nejlepší, co si mohou zmínění anti-trumpovci na nejvyších pozicích přát!

A to se děje v době, kdy se jaksi přestává věnovat pozornost řádění ISIL. Do Evropy i ostatních demokratických zemí nadále přicházejí migranti, za imigranty se vydávající. Putinovi nelze věřit, ale považovat jej za absolutnhío nepřítele na úrovni Stalina je, dle mého názoru, ignorace jisté proměny v čase.

Shrnuto: president Trump je od vykonávání své funkce den co den odváděn aktivitou jeho odpůrců, kteří si od jeho vytouženého impeachmentu slibují ... co? Návrat k bědným časům dnes prosperující nové ideologie a pokračování v marastu?

Zmínil jsem se o jednostranně zaměřené televizní stanici CNN. Dosud ale tady v Kanadě existuje i jiná, Fox News, s poněkud opačným laděním. Mně z ní z duše hovoří Sean Hannity. Nedávno sdělil: Snaha o destrukci prezidenta demokraty, a to všemi možnými způsoby, je dnes zcela zřejmá.

Malá odbočka: V Holandsku ve volbách znovu vyhrál Rutte, politik dle mého názoru ignorující nebezpečí islamizace nejen své země, ale I Evropy. Ovlivní to nadcházející volby ve Francii? Najde si levicový liberál i tam čaroděje nebo čarodějku jako terč své nelibosti v případě, že volby dopadnou, jak by dle mého názoru dopadnout měly?

Douška: existují i názory, že D.Trump inteligence přliš nepobral. Ze zdroje, jehož absolutní věrohodnost, stejně jako nepřesnost nemohl jsem posoudit, dozvěděl jsem se, že Trumpovo IQ je 156, vice než u několika jeho předchůdců v Bílém domě. Sděleno, že IQ Leonarda de Vinciho je 220. Nepídil jsem se o způsobu takového zjištění. (Sám jsem ještě tento test neabsolvoval.) Je to dobře, nebo špatně? Dobrá otázka...

Vancouver, březen 2017