Po přemnoho roků mi The New York Times v rozsahu aspoň 700 stran pozřelo každou neděli. Již je tomu ale konec - "stokrát nic umořilo osla", jeden ze zákonů nejen marxistické dialektiky. Výsledek to zaujatosti, tendenční neobjektivnosti oficiálních zdrojů nynějšího amerického establishmentu - jak tiskovin (NYT, Washington Post, Los Angeles Times, Newsweek atd.), tak televize (zejména, ale ne výlučně společnosti NBC).

Politická orientace publicistů se odhaduje v poměru deseti ku jedné, ve prospěch levice ovládající redakce, nadace, univerzitní křesla - zejména příslušníci generace divokých let šedesátých, jinak ale pamatovaných v našem rodném prostředí. Víc než jejich úchylné preference (včetně nikde neuskutečnitelných socialistických vizí) mi vadí neochota, ba i rozhořčené protesty proti zmínkám o jejich očividné zaujatosti, kterou oni ale považují za zcela normální, objektivní hodnocení reality. Takové je však jejich měření politicky korektním metrem:

Media úspěšně přispěla ke kolapsu nadějí někdejšího viceprezidentského kandidáta, když Dan Quayle byl přistižen při omylném napsání plurálu slova POTATO.

Tatáž media ale pominula několikrát opakované bizarní tvrzení kandidáta Obamy, že během své kampaně navštíví všech 57 (padesát sedm) států.

Nikdo se nepodivil Obamově tvrzení, že jeho otec, ročník 1936, se účastnil bojů za druhé světové války, kolik těch nacistů jako domorodý keňský chlapeček v britské kolonii asi zlikvidoval.

Žádné námitky proti jeho tvrzení, že Američané vynalezli automobil.

Že Kennedy jednal s Chruščovem během kubánské krize, jež hrozila nukleárním infernem. Ve skutečnosti k jednání došlo jinde a dřív - ve Vídni v roce 1961 (kdy se Obama - buď v Honolulu, nebo v Mombase - narodil).

Nikdo nezareagoval na Obamovo posměšné přirovnání Republikánů k Rutherfordu B. Hayesovi, prezidentu v 19. století, údajnému staromilci, který prý pohrdal telefonem, ačkoliv to byl on, kdo se zasloužil o jeho zavedení v Bílém domě.

Od takové epizůdky k záležitosti daleko důležitější, aktuálnější: cituji významného vědce, ekonoma Thomase Sowella (Hoover Institution, univerzita Stanford), nefalšovaného černocha, jenž svůj text s názvem "Political Word Games" (Townhall.com, 4.4. 2012) začíná hodnocením Obamovy schopnosti říkat věci zřetelně nepravdivé, které ale zní nejen jako něco přijatelného, ale přímo inspirujícího, povznášejícího (demonstratively false and make them sound not only plausible but inspiring). Tento talent před pár dny znovu prokázal svým varováním adresovaným Nejvyššímu soudu, aby neučinil krok bez precedentu a jako protiústavní prohlásil jeho zákon o zdravotním zabezpečení, který byl přijat velkou většinou demokraticky zvoleného Kongresu. Toť slova někdejšího údajného profesora ústavního práva, jímž nikdy nebyl - ale vědět snad mohl, že za dobu 209 roků Nejvyšší soud vynesl nejedno takové precedentní rozhodnutí.

A zase téměř nikdo z medií nezareagoval a rovněž nepokládal za důležité komentovat onu velikou převahu hlasů (jichž bylo míň než prstů na jedné ruce) demokraticky zvolených senátorů (z nichž aspoň pět bylo do funkce jmenováno).

- - -

Pokroková, tolik příznivě nakloněná media se též tuze vyznamenávají svou absolutní mlčenlivostí o Obamově minulosti a snahách se o ní něčeho kloudného dopátrat. Když šerif Joe Arpaio oznámil svolání tiskové konference, na níž dojde ke zveřejnění výsledků šest měsíců trvajícího pátrání o Obamově identidě, zástupci pozvaných sdělovacích prostředků, pokud se vůbec dostavili, tak věru nesdělovali.

Když se občas někdo přece jen ozval, kádrově si ve správných kruzích značně ublížil. V podrobném pojednání, které napsal Monte Kuligowski, právník ze státu Virginia (The American Thinker, 7.4.2012), se dočítám o reakci, jakou vyvolal Roger Kimball, respektovaný autor řady knih, redaktor časopisu The New Criterion, svou opovážlivostí se o Obamově již obtížně udržovaném tajemství zmínit. John Hawkins, hlas establishmentu, ho zatratil, že žije na nesprávné planetě, že autor Jerome Corsi (Ph.D., Harvard) je podvodník ("professional con man"), že pochyby o Obamově narození byly stoprocentně vyvráceny ("questions on the birth narrative have been disproven beyond a shadow of a doubt"). Kde, kdy, kým vyvráceno? Na takové otázky se neodpovídá, ty se in principio vůbec nekladou. A máme to.

Mediálního zatracení formou totálního embarga, bez jediného slova, se dostalo lordu Christopheru Moncktonovi, aristokratu, významné britské osobnosti. Byl jeden z pozvaných na šerifovu tiskovou konferenci, dostavil se a předložené důkazy ho přesvědčily, že Obamou poskytnutý dokument je falzifikát. Americká media ani Bilý dům ale prozatím neuspěly kurážného šlechtice zastrašit.

Jinak tomu na domácí frontě, kde mnohé náhle zmlkne, stáhne, z internetu zmizí. Předem inzerovaný host v televizním pořadu se nedostaví, vysvětlení divákům nesděleno. Zapůsobí hrozby právním postihem, též jinačími nepříjemnostmi. Jeden příklad za mnohé, kdy slíbená novinka najednou zmizí: Tak se přizpůsobil i Forbes likvidací svého textu "Investigating Our President's Past".

- - -

Leitmotivem vítězné volební kampaně v roce 2008 byla ona dvě slova NADĚJE a ZMĚNA, se slibem MY TO DOKÁŽEME.

Inu, nedokázalo se, jak dosud nedostatečně nezotavená ekonomika a katastrofálně dál rostoucí národní dluh potvrzují.

Došlo tedy ke změně refrénu, se důrazňováním významu TŘÍDA, RASA, ZÁVIST.

Sdělovací prostředky přispěchaly posloužit novým požadavkům. Výtečně posloužil únorový incident na Floridě v městě Sanford, kde došlo k usmrcení sedmnáctiletého černocha Martina nečernochem Zimmermanem, on zásluhou své matky poloviční Hispanic, zásluhou medií stoprocentní běloch. Okolnosti smrti prezentovány jako typický příklad mírumilovného mladíka, jehož bez provokace zavraždil rasistický surovec.

Incidentu byl přítomen pouze jeden svědek, který u policie vypovídal, že černoch značně mohutnější postavy, na zemi povaleného Zimmermana mlátil, ten opakovaně volal o pomoc. S přeraženým nosem, s krví na obličeji a hlavě, s košilí na zádech se stopami trávy, policii řekl, že byl mladíkem přepaden a násilí končilo osudným výstřelem.

Telefonní záznam z tísňové linky 911:

Zimmerman: "Tady je chlapík a nezdá se mi mít dobré úmysly. Nebo je na drogách, něco takového."

Ústředna: "OK, ten chlapík - je to černoch, běloch nebo Hispanic?"

Zimmerman: " Vypadá jako černoch."

Sdělovací prostředek - kolos NBC ve svém programu "Today" si to politicky korektně editoval takto:

Zimmerman: "Tady je chlapík a nezdá se mi mít dobré úmysly... vypadá jako černoch."

Takto ideologicky přizpůsobenou verzi převzala britská tisková agentura Reuters. Oprávněně pak protestovala a prezident NBC Steve Capus musel odpovědět, což učinil způsobem, že jaksi došlo k omylu, ovšem v žádném případě to nebyl záměr, že by z toho mohlo vzejít podezření o nějaké předpojatosti.

Nevím, jak a zda vůbec zareagoval konkurenční kolos ABC poté, co se zjistilo, že ten ve svém vysílání vyretušoval známky zranění na Zimmermanově hlavě.

Podle tvrzení dr. Miltona R. Wolfa, lékaře, radiologa (dokonce s Obamou spřízněného - etnický propletenec evropský, americký indiánský, černošský, čínský, korejský, hispánský, asijský indický), autora textu "First post-racial president or race hustler in chief?" (The Washington Times, 9.4.2012), všechna media se provinila manipulací fotografií, udělat z Zimmermana kriminálníka a z mrtvého černocha nevinného usměvavého chlapečka, ač ve skutečnosti to byl tetovaný hromotluk se zlatým chrupem, s rasistickým vyjadřováním, vychloubáním se svými zálibami v násilnostech, prostituci a drogách..

Pokrokoví publicisté rovněž podporují Obamovu předvolební kampaň, namířenou proti onomu jednomu procentu těch nejbohatších, kteří ale platí 40 procent všech daní. Kdosi spočítal, že i kdyby došlo k totální konfiskaci všech jejich příjmů, celková suma by se rovnala necelému jedné jednomu procentu národního dluhu, ročně přibývajícího za tohoto prezidenta, o jehož zvolení naprostá většina mediálních sdělovatelů usiluje, s výtečnou pravděpodobností, že se jim to podaří.

KONEC