28.3.2024 | Svátek má Soňa


USA: Dva dny po volbách

6.11.2020

Vyhráli jsme! Já vím, já vím. Pořád se ještě počítají hlasy a Trump asi z Bílého domu odejde. Přesto jsme vyhráli! Udrželi jsme senát. Polepšili jsme si v kongresu. Ptáte se asi, kdo je to MY. Republikáni! Až do nedávna jsme si všichni, kteří jsme chtěli vyrovnaný rozpočet, silnou armádu, zajištěné hranice a slušné školy, museli říkat republikáni. Nebylo na výběr. 

Výše zmíněné, pro nás důležité problémy však nebyly problémy našich zvolených vůdců. Ti byli zabydlení ve Washingtonu a jednáním bys je od od přátel obrovské vládní byrokracie, demokratů, nerozeznal. Sem tam z tribuny pár dní před volbami vykřikovali, jak byl Reagan jejich hrdinou a že všecko bude podle jeho starého vzoru. Den po volbách už zase seděli ve svém country klubu nad sklínkou martini a chystali se na golfové hřiště. Rostoucí národní dluh jim chuť na dalšího panáka neubral. My všichni, kdo jsme nechtěli volit socialisty, jsme museli volit „pravičáky“, republikány. Drželi jsme si při volbách nos, ale volili jsme je.

Pak přišel nějaký chlap se srandovním účesem a nevymáchanou hubou a začal mluvit o hospodářství, které šlo zu grunt. Začal prstem ukazovat nejen na socialisty, ale taky na ty, kteří s nimi hráli betla. Na republikány. Tedy, na některé z nich. Z těch se stali po jeho zázračném zvolení presidentem jedni z jeho úhlavních nepřátel. Nikoho z nás nemrzí, že ve své nenávisti k Trumpovi naskočili na loď socialistů. Ti pak, kteří najednou začali být pod lupou, začali v kongresu dělat to, co by se nejen Reaganovi, ale ani nám, kteří jsme je zvolili, nezamlouvalo. Partaj se vyčistila. Najednou se ani my, voliči, díky presidentu Trumpovi za jméno republikán nemusíme stydět.

Agónie těchto voleb vytáhla na světlo boží kdeco. Výsledky předpovědi profesionálů ve volbách. Všichni ti, kteří dávali až dvojčíselné předpovědi o Trumpově porážce a chtěli tím manipulovat a odradit lidí, aby šli volit, jsou dnes za dobytek. Ti reportéři, kteří stále chtějí, aby jejich řemeslo bylo čestným, o těch dříve zmíněných mluví jako o podvodnících a nechtějí s nimi být v jednom pytli. 

Řeknu zde příklad: Washington Post mluvil o nějakém specifickém okrese někde v Pensylvánii. Žijí tam hlavně ti, kteří pracují v hutích. Takoví bývají tradičně demokraty, organizováni v odborech. Přesně ten americký pracující lid, jak ho levičáci, kteří předstírají právě o tento lid svou péči, berou za svůj kanonenfutr. Washington Post jeden den před volbami označil s fanfárou právě tento, předtím málokomu známý okres za příklad jejich socialistického hnutí a s jistotou předpověděl, že tam vyhrají o sedmnáct bodů. Příští den nebyla v těchto věhlasných novinách o zmiňovaném okrese ani zmínka. Místní oceláři totiž volili Trumpa. Chcete další příklad? Nejchudší okres Arizony, úplně dole na jihu, je z devadesáti procent hispánský. Lidé tam jsou nejchudší z chudých, průměrný výdělek je deset dolarů za rok. Ano, deset. A znovu: proti všem předpovědím levičáků volili Trumpa, protože poznali, že když on mluví o slušné práci a o naději na slušný život, že mluví o konkrétních věcech a jeho slova nejsou prázdná jako slova věcných slibovačů a dobroserů zleva. Takových příkladů volby odhalily mnoho.

Čtyři roky s Joem Bidenem v Bílém domě vydržíme. Mezitím musí přijít někdo, kdo možná nemá Trumpův účes a nepere se s kdejakým chudáčkem na potkání. Musí však zvednout transparent s Trumpovým jménem a pokračovat v programu, který president Trump začal. My, republikáni, k zvolení nového presidenta svým hlasem přispějeme do jednoho. Nebudeme sami. Těch, kteří nemohli vystát Trumpuv účes a někdy zrovna ne uctivé vyjadřování, se v houfech přidají podpořit Trumpovu agendu. Taky se mnohému z nich nebude líbit, že jméno jeho staré Demokratické strany se změnilo na stranu Socialistickou. Čtyři roky uběhnou jako voda