23.9.2019 | Svátek má Berta


USA: Divadélko v Kongresu

9.2.2019

Trump v projevu o stavu Unie mluvil o svých úspěších. Ví, že zbylé dva roky budou těžší

Dlouho nebylo zřejmé, zda se letošní prezidentský projev o stavu unie uskuteční ve Sněmovně reprezentantů. Dokud trval tzv. shutdown, částečné uzavření federální vlády kvůli rozpočtové nedohodě mezi prezidentem Trumpem a demokratickou většinou ve Sněmovně reprezentantů, její předsedkyně Nancy Pelosiová odmítala, aby tam Trump vystoupil. Chtěla, aby svůj projev zaslal písemně. Ústava USA vyžaduje, aby prezident informoval Kongres o stavu unie jednou ročně, ale přesnou formu už nespecifikuje. Většina prezidentů v 19. století svůj projev zasílala písemně, a zřízenec sněmovny jej přečetl.

Až nástup televize ve 20. století vedl k tomu, že prezidenti si uvědomili, jakou reklamou zdarma je pro ně televizemi vysílaný projev v Kongresu. Nemluví v něm ani tak ke kongresmanům a senátorům, ale přes obrazovky přímo k voličům. Prezident Reagan v 80. letech 20. století, onen „velký komunikátor“, zavedl další modifikaci: speciálně zvané hosty na galerii, které a jejich příběhy prezident postupně představuje, aby lépe zdůraznil nějaký bod svého projevu či obhajoval svou politiku. Z prezidentského projevu o stavu unie se tak postupně stávala show, která měla posloužit prezidentovi a jeho straně.

Rýpnutí do socialismu

Letošní projev byl Trumpův dosud nejteatrálnější. Na tom se úspěšně podíleli i demokraté; dámy kongresmanky a senátorky se oblékly do bílého na znamení solidarity se sufražetkami před sto lety, které prosadily všeobecné volební právo žen (zakotveno v 19. dodatku ústavy ratifikovaném v roce 1920).

Trump začal svůj projev smířlivě, voláním po nadstranické jednotě a spolupráci. Naznačil, že vyšetřování jeho kampaně z roku 2016 takové spolupráci nepomáhá. Pochlubil se ekonomickou prosperitou, vysokou zaměstnaností, včetně menšin a žen, i snížením daní. Zmínil, jak nově vyjednal dohodu o volném obchodu mezi Amerikou, Kanadou i Mexikem a jak přinutil evropské členské země NATO vydávat více prostředků na obranu. Ze zahraniční politiky akcentoval své plánované setkání se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem (koncem února), odstoupení od smlouvy o raketách středního doletu podepsané v roce 1987 Ronaldem Reaganem a Michailem Gorbačovem (kterou podle americké vlády Rusko porušuje a která nezavazuje Čínu; Trump naznačil ochotu jednat o nové smlouvě, která by zavazovala idalší země). A postupné stahování amerických jednotek ze Sýrie a Afghánistánu.

V pasáži věnované Venezuele si Trump rýpnul do socialismu. Kdysi slovo „socialistický“ bylo v americké politice toxické, ani lidé z levého křídla Demokratické strany se k němu nehlásili, jen senátor Bernie Sanders měl tu odvahu. To se změnilo za posledních deset let a loni bylo do Sněmovny zvoleno několik mladých demokratických dam, které se za socialistky označují. Slovo „socialismus“ mělo v USA špatný zvuk za studené války, ale sovětský blok už neexistuje téměř třicet let a mnozí mladí Američané nebyli na světě, když ještě existoval. Navíc tvrdí, že jim jde o socialismus nikoli sovětského typu, nýbrž skandinávského.

Trump na to reagoval slovy: „Amerika nikdy nebude socialistickou zemí, narodili jsme se svobodní a zůstaneme svobodní“, za což si vysloužil nejsilnější aplaus od republikánů. Pokud jde o demokraty, ti jsou už prakticky neodlišitelní od evropských sociálních demokratů. Po těchto Trumpových slovech byl divák odměněn záběrem kamer na chladný, kamenný obličej Bernieho Sanderse.

Trumpovo značkové téma

Nejvíce stranickou byla pasáž věnovaná Trumpově značkovému tématu, ilegální migraci. Popisoval násilnou kriminalitu ilegálních imigrantů, zopakoval potřebu zdi či plotu na hranici s Mexikem a dodal, že on jako prezident tu zeď postaví. Neřekl však už jak; zda dohodou s demokraty v Kongresu, anebo zda to přikáže armádě. V ad hoc poznámce, již neměl v napsaném projevu, Trump prohlásil, že je za co největší legální imigraci; není zřejmé, zda šlo o přeřeknutí, neboť loni na podzim ještě říkal, že je kromě zastavení nelegální imigrace i za snížení počtů legálních imigrantů.

Celkově Trump mluvil o svých úspěších za poslední dva roky; ví, že nyní, když demokraté mají většinu v jedné komoře Kongresu, bude pro něj prosadit cokoli velice těžké.

Závěr projevu? Silné lidské příběhy. Voják, který osvobozoval vězně koncentračního tábora, a jeden z vězňů. Pán, který přežil masakr v pittsburské synagoze loni na podzim a jako mladík byl s rodinou taky v koncentračním táboře. V den projevu měl jednaosmdesát let, tak mu kongresmani a senátoři zazpívali přání k narozeninám… Ti, kdo vyznávají ideál či iluzi nadstranické spolupráce, mohli být dojati.

Z pochopitelných důvodů prezidenti obou stran budou v tradici takto teatrálních projevů pokračovat. Ale ozývají se i hlasy těch, kteří už toho mají dost a požadují návrat k projevům zaslaným písemně a přečteným úředníkem. V televizním věku je však nepravděpodobné, že k tomu dojde.

LN, 7.2.2019

Autor je ředitel Občanského institutu









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.