Bidenova kandidátka na viceprezidentku má pouze jednu výhodu. A tou je její věk
Demokratický nominační sjezd skončil a nepřekvapivě nominoval na prezidenta Josepha Bidena a na viceprezidentku Kamalu Harrisovou.
Joe Biden byl do Senátu poprvé zvolen v roce 1972, pak opakovaně znovuzvolen, senátorem byl šestatřicet let. V roce 2008 byl zvolen viceprezidentem; byl jím osm let.
Celý svůj politický život měl jednu zásadu: být vždy uprostřed Demokratické strany, v jejím politickém středu, ať už se nacházel kdekoli.
V 70. letech někteří demokratičtí senátoři byli segregacionisté a Biden se s nimi přátelil, i když byl proti segragaci, ale taky i proti nucené integraci na školách (rozvážení dětí autobusy do škol, aby třídy byly rasově integrovány...). Považuje se za katolíka, ale tuto víru nechce nikomu vnucovat, proto je za právo na potrat (jako kdyby to byla otázka víry, a nikoli lidského práva na život). Zároveň byl proti tomu, aby z peněz daňových poplatníků byly potraty financovány – centrista. Až do loňského roku, kdy se Demokratická strana v této otázce zradikalizovala, a ejhle, i Biden se posunul, teď už za financování potratů státem je.
Jak se strana posouvala doleva, posouval se i on. Ale v každém momentu byl v jejím politickém středu. Nyní se prezentuje jako dědic Baracka Obamy a svou kandidaturu pojímá coby návrat do „starých dobrých“ obamovských vod.
Dokáže přitáhnout voliče?
Málokdy kandidát na viceprezidenta volby rozhodne; naposledy se tak stalo v roce 1960, kdy Lyndon Johnson zajistil Johnu Kennedymu Texas a tím i těsné vítězství ve volbách. Od té doby kandidát na viceprezidenta volby nerozhodoval.
Kamala Harrisová volební dynamiku rovněž nezmění. Důvody pro její nominaci byly dva. Biden už slíbil, že jeho kandidátkou na viceprezidentku bude žena, a po násilných protestech po zabití George Floyda bylo téměř jisté, že to bude černošská žena. A když se podíváte na to, kolik žen černošek je v nejvyšším podprezidentském patře americké politiky, tj. na úrovni guvernérek či senátorek, nyní je jen jediná: Kamala Harrisová. Je nejvýše postavenou černošskou ženou v americké politice.
Její původ není čistě černošský, a už vůbec ne černošský americký. Její matka je imigrantka z jižní Indie (správná výslovnost jejího jména je Kóma-la), otec černošský imigrant z Jamajky. Kamala Harrisová v demokratických primárkách u amerických černochů propadla, ti volili Bidena a zajistili mu nominaci. Takže Biden nominací Harrisové žádné další černošské voliče nezíská, už je má.
Koho tedy její nominací získat může? Hlasy umírněných, bílých, vzdělaných a bohatších žen z předměstí amerických velkoměst, které popuzuje Trumpův styl a volbou Harrisové mohou prokázat svou ženskou solidaritu (kterou v roce 2016 neprokázaly, většina bílých žen volila nikoli Clintonovou, nýbrž Trumpa) i svůj „antirasismus“.
Největší význam Kamaly Harrisové najdeme vůči Bidenově věku. V listopadu mu bude osmasedmdesát let. Bude-li zvolen, v první den v prezidentském úřadu bude starším člověkem, než byl Ronald Reagan ve svůj poslední den v prezidentském úřadu; a Reagan byl považován za starého prezidenta. Jsou velké pochybnosti o Bidenově mentálním zdraví a jestli bude úřad zvládat.
Nebezpečná nástupkyně
Bude-li Biden zvolen a vydrží-li v úřadu celé čtyři roky, v roce 2024 už opět kandidovat nebude. Jeho dědičkou a kandidátkou demokratů na prezidentku přirozeně bude Kamala Harrisová. Rezignuje-li Biden ze zdravotních důvodů během mandátu, Harrisová se stane prezidentkou okamžitě.
USA měly 45 prezidentů (vlastně 44, neboť Cleveland se počítá dvakrát, jeho dvě období nenásledovala po sobě). Z nich 9 – tj. 20 % – bylo v momentu nástupu do prezidentské funkce viceprezidenty (čtyři prezidenti zemřeli, čtyři byli zastřeleni, jeden rezignoval). Kamala Harrisová, bude-li zvolena viceprezidentkou, má nadprůměrnou šanci stát se prezidentkou.
Jaké jsou její názory? Patří ke čtyřem nejlevicovějším senátorům ze sta. Kdysi jako státní zástupkyně a poté ministryně spravedlnosti v Kalifornii měla selektivní přístup k právu: velice přísná na drobnou kriminalitu týkající se marihuany, neochotna vynucovat zákony proti ilegálním imigrantům a ilegální imigraci. V demokratických primárkách řekla, že jako prezidentka by dekretem zkonfiskovala „útočné zbraně“ (obyčejné pušky, které vypadají jako armádní), na což ji dokonce i Joe Biden musel odpovědět, že to je protiústavní. Ona se jen smála.
Podporuje reparace americkým černochům za otroctví jejich předků, tj. zdanění všech, včetně chudých bělochů, jejichž předkové nikdy otroky nevlastnili, neboť do USA přijeli před sto lety, ve prospěch černošské komunity. To je i v dnešní Americe považováno za radikální pozici, ale po vítězství demokratů se může stát novým „středem“.
Zatím není nutné odepisovat Trumpa, stále může vyhrát, ale vyhraje-li Biden, ať má co nejdéle pevné zdraví.
LN, 22.8.2020
Autor je ředitel Občanského institutu