USA: Bushovo dědictví
Právě hospodářské a s nimi spojené problémy, jako jsou zaměstnanost a energetika, jsou stále v čele žebříčku všedních starostí amerických voličů. Proto tak nedočkavě očekávali programovou reakci obou uchazečů na poslední ekonomické otřesy.
Barack Obama nabídl voličům dvouminutové televizní prohlášení, v němž zopakoval staré programové položky. Vypadají zhruba takto: ekonomická opatření mají směřovat zezdola nahoru, nikoli obráceně, proto daně z příjmu je třeba snižovat především pro nižší příjmové třídy. Stát by měl více investovat do oprav silnic a mostů, jakož i do výstavby nové infrastruktury - to umožní vytvořit nové pracovní příležitosti. Státní podpora by měla směřovat především do drobného podnikání a do obzvlášť inovativních, zejména energetických, projektů. Dodatečné výdaje budou vyžadovat dodatečné peníze, které je třeba někomu vzít. Proto Obama navrhuje zrušit daňové úlevy pro osoby, jejichž roční příjem překračuje 250 tisíc dolarů, a co nejdříve ukončit válku v Iráku. V televizním šotu říká doslova: "Proč máme utrácet za obnovu jejich státu, když potřebujeme obnovovat vlastní zemi?"
Na pozadí nedávných ekonomických dějů Obamův program, dle názorů expertů, hodně pozbyl na přitažlivosti. Nová vláda bude ještě delší dobu zaměstnána odstraňováním důsledků současné krize a každá další výdajová položka bude zvyšovat celková rizika. Nový pán Bílého domu bude muset hodně šetřit a Obama by měl velké problémy s naplňováním svých rozmáchlých, ale finančně náročných slibů.
John McCain má v tomto ohledu jiný problém: musí se zbavit image "typického republikána" a pouhého Bushova nohsleda. I když v minulosti se s Bushem v mnoha otázkách nesmlouvavě rozcházel, jen třetina Američanů si myslí, že bude dělat zásadně jinou politiku. První McCainovou reakcí na krizi likvidity se stal reklamní šot se slibem "provést na Wall Street velký úklid". Ke svému dobru si může připsat nepopíratelnou skutečnost, že již od roku 2002 neustále žádal o zpřísnění kontroly ve finanční sféře a o zřízení státního regulačního orgánu. Současná souhlas vlády s tímto opatřením může McCain uvádět jako vlastní úspěch. Senátor jde však ještě dál: 18. září prohlásil, že kdyby již nyní byl prezidentem Spojených států, okamžitě by propustil pro ztrátu důvěru předsedu Komise pro cenné papíry Christophera Coxe. Právě nevhodné počínání Komise, podle Mccaina, "udělalo z Wall Street kasino".
Barack Obama na tento nápad reagoval výsměšně: vykopnutí úředníka, který vzhledem k nadcházející změně vlády je stejně na odchodu, problém nevyřeší. McCain se však domnívá, že podstatu problému ztělesňují právě Obama a jeho parťák Joe Biden, jakožto praví odchovanci washingtonského establishmentu. Demokratický kandidát na viceprezidenta totiž nedávno apeloval na americké boháče, aby ochotně platili vyšší daně, neboť v tom je projev jejich vlastenectví. McCain je toho názoru, že nyní je nejméně vhodný okamžik pro zvýšení daňové zátěže, které by ještě více prohloubilo problémy na pracovním trhu. Stratég Demokratické strany Michael Berman tvrdí, že ještě nikdy v moderních dějinách prezidentští kandidáti nestáli tváří v tvář tak vážnému problému v době, kdy do voleb zbývá jen o trochu víc než měsíc. Polemika obou kandidátů zůstává v rámci tradičních programových rozdílů mezi jejich stranami, avšak na pozadí překotných událostí získává na břitkosti.
Příští prezident Spojených států, ať už jím bude demokrat nebo republikán, vstoupí do úřadu za čtyři měsíce. Ale už dnes oba dva kandidáti denně dostávají na stůl monitoring burzovních zpráv nejen od vlastních poradců, ale také od analytického oddělení Bílého domu. Nadchází nejnapínavější úsek předvolebního klání. 26. září se bude konat první televizní duel, během něhož kandidáti budou odpovídat na otázky o vnitřní politice. A již nyní je jasné, že nejvíce vysílacího času připadne na ekonomiku. Za zbylých pár dnů demokraté musí přizpůsobit své plány velkorysých "změn" nové realitě a republikáni musí dokázat, že umějí nejen hledat viníky, ale také napravovat cizí chyby.
V situaci, kdy kandidáti v popularitě střídavě vedou o 2-3 procenta, jejich schopnost nabídnout srozumitelné východisko z krize likvidity může rozhodnout o výsledku voleb.
Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6