Hillbilly je možno překládat jako kdosi z Horákova, ale přikláním se spíše k nikoli tak spisovnému výrazu, totiž buran. Jenže v angličtině nemusí mít hillbilly nutně tak pejorativní význam. Neb vyznačuje hlavně určitý životní styl, dejme tomu i jen bukolický.

Nu, tak před třiceti a plus léty jsem v americkém tisku narazil na příběh spojující slovo hillbilly s upřesněním Bohemians. Což jinak platí jen pro Bohemian Brethens čili poněkud nesmyslně Moravské bratry, ačkoli jinak i v angličtině to adjektivum zase značí hlavně osoby vedoucí nekonvenční život, ve smyslu českého bohém.

Na hřbitůvku u nejstaršího katolického kostela na území USA v Santa Fé v Novém Mexiku pak zjistíte pohřbené jesuity, většinou geografy, pracující tam v XVIII. století pro Španělsko, jejichž náhrobky po sáhodlouhém pohispánštěném jménu nesou poznámku „y Bohemia“. Pocházeli tedy z Čech, čili Bohemie, tito řádoví bratři, tak jako jejich častěji vzpomínaná a svrchu uvedená protestantská oposice. Na učinění Ameriky Amerikou se zajisté podíleli ti i oni. Například pan Augustin Heřman, nejprve jeden ze správců přístavu New Amsterodam (dnešní N.Y), později mapující pro Brity Maryland a odměněný pozemky na nichž založil Bohemeae Manner, čili České panství. Ten muž slul svou vzdělaností, píše se o něm. V záznamech holandských i britských. Tedy žádný buran.

Tudíž, pokud jde o Bohemians, je tu jisté zmatení. Asi jako pro překladatele filmu Nejdelší den (míněn 6. červen 1944 v Normandii) kde je v českém překladu Hitlerova přezdívka “Český frajtr“ v ústech maršála Rundstedta, přeložena jako „bohémský desátník“.

Tudíž, kde se vzali v USA čeští či „bohémští“ burani? (Pokud jde o ty domácí, víme o nich. Po roce 1948 se o jejich zdárný vývoj staralo naše školství.)

Vzali se i v Americe, a to takto: Na počátku sedmdesátých let XX. století dosud existovali. V deltě řeky Mississippi v Louisianě, tedy v oblasti nedávno zasažené živlem. Třeba přestáli i ten a jsou tam dosud. Obstát totiž musili už dlouho. Pokud si vzpomínám, pojí se k tomu tato historie.

Kdysi v XIX. století, snad v roce 1842, byli z českého (opět snad benediktinského) kláštera kdesi v Iowě vyhnáni pravidel řádových se nedržící mniši. Údajně jich mělo být 22.

Hledal jsem teď v Dějinách Čechů amerických od pana Habenichta jakousi přesnější zmínku o tomto klášteře, ale nenalezl. Jen poznámku o prvém známém Čechovi v Iowě z roku 1823 a časopise Slovan americký, který vycházel v Cedar Rapids (i dnes dosti českém) od roku 1869. Teritoriem byla Iowa od roku 1838 a státem Unie je od roku 1845.

Ale to už nemá návaznost na ony „české burany“, kteří skončili podle onoho článku v deltě Mississippi.

Dostali se tam právě po této řece, kterou tedy putovali, dokud se k putování nabízela. Což je v Louisianě, nesoucí jméno krále Ludvíka XIV. Původně (1682) podobně jako ostatně i Iowa, území kolonisované Francouzi; 1699 předané Španělsku a 1762 zase nazpět Francii. Roku 1803 ji za patnáct milionů dolarů od Napoleona koupily Spojené státy. Tak jako Aljašku od Rusů a Galskenovou koupí od Mexika, respektive místního diktátora Santa Anny, dnešní americký jihozápad.

Když klášterní vyhnanci dorazili tam, kam až po řece dorazit šlo, byli na území, kde žili jednak indiáni Chitimasha a pak uprchlí otroci. Ta delta je totiž dost nehostinná, tropická. Většinou bažiny, případně slatiny a lužní lesy plné nejrůznějších potvor. Bohatý výběr jedovatých hadů, případně aligátorů čili kajmanů. Taktéž samozřejmě moskytů. Což odrazuje podnes a zajisté i tehdy odrazovalo autority pídící se například po uprchlých otrocích.

Nu a odrazovalo to i autority pídící se po blahu (a daních) v létech sedmdesátých věku dvacátého. I když tedy daní se od populace, jež získala jméno Bohemians Hillbillies, počítám, asi příliš nadít nemohli. Vadilo jim (autoritám) ale například také to, že svá dítka neposílají do školy. Při pokusech o kontakt zjištěno, že část této populace, dnes rasově bez vyjimky černé, dost nevládne ani jinak v těchto kruzích rozšířenou kreolskou francouzštinou, ale hovoří jazykem pro autority naprosto nesrozumitelným. Ten posléze analyzován jako doslova jen „jakási“ čeština. Navíc také jen jakési křesťanství, neb za nástupce Kristova uznáván chřestýš. Těch 22 mnichů tam prostě zanechalo svou lingvistickou stopu, ačkoli se mezi lidem obecným krve indiánsko africké jinak geneticky rozplynuli.

Takže mezi ně, za účelem zcivilisování (čili zobčanštění) vypraven český katolický kněz (snad opět z Iowy). Jenže Bohemian Hillbilies se jejich způsob života natolik líbil a měli ho za svůj, že kněze (asi jim ho rozmlouval) zabili. Čímž se dostali na stránky onoho časopisu zakoupeného u pokladny supermarketu First National v Ciceru. Kde mne upoutal právě ten titulek zmiňující Bohemians co burany.

Nějak jsem měl tehdy (asi tak 1971) i jiné starosti a nevím tudíž, jak to s nimi pak dopadlo. Asi se ani nedozvím a nedozvíme, jak to s nimi dopadlo tentokrát. Ale pokládám to za docela zajímavý příběh. Nejspíše přežili, neb rozhodně nepočítali s tím, že pro ně přijedou jakési autobusy.