Kamala Harrisová je na své první zahraniční cestě ve funkci americké viceprezidentky. Pro tuto političku tím končí období covidové virtuální diplomacie a začíná velmi nepříjemná část její politické kariéry. První destinací americké viceprezidentky Kamaly Harrisové nebyla Kanada, Japonsko, Evropa nebo Čína. A dokonce ani Indie, rodná země jejích předků a stále významnější americký partner v Asii. Kamala Harrisová se vydala do Guatemaly a posléze do Mexika.

Téma cesty je jasné: migrace, a to zejména nelegální, ze zemí, které leží na jih od americko-mexické hranice.

Amerika se stále pyšní tím, že je zemí přistěhovalců, ale část americké společnosti začala mít pocit, že už vlnu imigrace, legální i nelegální, nestačí absorbovat. V některých místech podíl v cizině narozených obyvatel v posledním desetiletí vzrostl o tisíce procent.

Výsledkem bylo mimo jiné zvolení Donalda Trumpa.

Symbolem Trumpova slibu omezit imigraci byla zeď na hranici s Mexikem. Stejně tak se zeď stala symbolem boje proti Trumpovi a Joe Biden zastavil její stavbu hned po nástupu. A přišel s návrhy na odbourání i pomyslných zdí, tedy zpětnou legalizací až jedenácti milionů nelegálních příchozích nebo programem na slučování rodin. Rozhodl se ukončit praxi, podle které žadatelé o azyl měli na konečné rozhodnutí čekat na mexické straně hranice.

Jedním z nezamýšlených – i když očekávatelných – důsledků byl opětovný nárůst počtu příchozích do Ameriky. Jen za letošní duben to bylo skoro 180 tisíc, což je více než kdykoli v posledních dvaceti letech.

Joe Biden začal rychle couvat a omezovat například počty azylantů, které je ochoten přijmout. Ale opět narazil na odpor ze strany levice své strany a zase změnil názor.

Prezident je tak trochu v pasti, levicové demokraty potřebuje pro hlasování v Kongresu. Na druhé straně na něj útočí republikáni, kteří mu připomínají, za co kritizoval Trumpa. A situaci na hranici prostě stejně řešit musí.

Mezitím Joe Biden našel alespoň dočasné řešení. Nevděčnou agendu svěřil své viceprezidentce Harrisové, té, která mu ještě v době demokratických primárek vmetla do tváře, že nemá dostatečné ohledy k údělu snědých lidí, jakou je ona.

Teď se tedy musí snažit viceprezidentka – a i ona se pokouší si svou úlohu ulehčit. Například se zatím nevypravila k americko-mexické hranici, aby například nemusela čelit nářkům místních, nebo navštívit detenční centra pro dětské migranty bez doprovodu, kteří tvoří asi desetinu příchozích.

Místo toho Harrisová odjela do zmíněné Guatemaly a Mexika s tím, že prý hodlá studovat situaci v místech, kde problém vzniká. I zde si ulehčuje úlohu, protože jde o jediné dvě země v oblasti, s nimiž mají Spojené státy jakž takž dobré vztahy. Se státy, jako je Nikaragua, by to měla těžší.

Sama nazvala svou cestu „sbíráním informací“, asi aby zatím nemusela přicházet s žádnými odpověďmi. Nakonec se do titulků dostala hlavně její výzva potenciálním nelegálům: nechoďte, budete vráceni zpátky. To jí u levicových demokratů moc dobré jméno neudělá.

Je zřejmé, že úkol snížit počet pokusů o nelegální přechod hranic bude velmi těžký a bude muset zahrnovat dlouhodobé úsilí a náročné postupy. Na jedné straně ekonomickou podporu zemím, odkud migranti přicházejí – prozatím Američané slíbili vakcíny proti koronaviru a jistou finanční pomoc.

Budou ale muset také začít lépe bojovat s vysoce profesionalizovanými pašeráckými mafiemi a případně usnadnit legální cesty pro imigraci.

Nakonec ale bude muset Bidenova a Harrisové administrativa začít dělat věci, které budou nepříjemně připomínat politiku Donalda Trumpa, i když beze zdi. Tedy vyztužit ochranu hranic, investovat do lidí i zařízení a vytvořit stav, v němž pokusy o ilegální přechod do USA nebudou vypadat jako akce s malou mírou rizika a vysokou šancí na úspěch.

Pokud to neudělá tato vláda, rád se toho ujme nějaký příští Trump, který slíbí, že Ameriku ochrání. Jeden dárek ale Biden tomuto příštímu Trumpovi dal už teď. Své potenciální pokračovatelce v prezidentské funkci svěřil politicky sebevražednou misi.