25.4.2024 | Svátek má Marek


USA: Audit bez auditoria

9.8.2021

Hned několik amerických států, vesměs řízených republikány, hodlá následovat příkladu státu Arizona a uskutečnit forenzní audit výsledků prezidentských voleb z listopadu 2020. Přitom audit arizonského obvodu Maricopa v těchto dnech skončil a co nevidět bychom měli znát jeho závěry. Tento čistě technický problém se ovšem může stát prubířským kamenem americké demokracie.

Leckterý konzument českých médií nad touto zprávou možná nevěřícně poklepe dlaní na čelo: jakýpak audit? Vždyť už se hlasy nejednou přepočítávaly a výsledek vždy sedl na halíř. Všechny Trumpovy stížnosti na volební nepravosti byly soudy zamítnuty jako bezdůkazné. Nebo snad ne?

I to víte, že ne. Nic z těchto tvrzení není pravda, zbla nic. Žádný americký soud, včetně toho Nejvyššího, se stížnostmi věcně nezabýval a řízení ani nezahájil – tudíž je nemohl vyvrátit. Potíž je v tom, že americký soud nesmí přijmout k posouzení trestněprávní věc bez předběžného policejního vyšetřování. Takové vyšetřování může být zahájeno třeba v důsledku dokončeného auditu, možná, že i bude, ale zatím nebylo.

Přepočet hlasů v žádném případě není totéž, co forenzní audit. Když vám u pokladny vrátí drobné za dvacku, určitě se ujistíte, že součet sedí: jedna pětka, jeden bůr a pět jednotlivých kaček. To je přepočítání. Jiná věc je, když nestydaté pokladní musíte říct: „Promiňte, paní, ale ta pětka je falešná, bůr je v maďarských forintech a kačky jsou taky okopírované na xeroxu. Volám policii!“ Tak to je audit.
A že nejsou žádné důkazy? Představte si poručíka Colomba, jak si bezradně prohrabává vlasy: mrtvola je na místě, kudla ještě trčí v zádech, motiv je zřejmý, bezpočet svědků vypovídalo pod přísahou a bezpečně poznalo pachatele – leč kde jsou důkazy?

Celý pokrokový tisk a demokraty ovládaná státní mašinérie vede zuřivou štvavou kampaň proti vzpurným státům a samotnému principu auditu. Logika štvaní je mnohým z nás povědomá – audit podkopává demokratický řád, neboť je projevem nedůvěry, rozeštvává společnost a zasévá do ní símě nenávisti a ve svých nejzazších důsledcích vede k válce, přinejmenším občanské, ale možná i k atomové. To mohou chtít jen váleční štváči, kterým jsou lhostejné smutné oči vdov a slzy sirotků. Tak nějak se odůvodňuje neznámo kým vydaný rozkaz neinformovat o zjištěních auditu veřejnost – až tak, že účty oficiálních auditních komisí na pokrokových sociálních sítích byly smazány a zakázány.

Co tak světoborného a nepřijatelného bylo zjištěno během auditu, že s jeho výsledky je zacházeno jako s válečným zločinem? Dost na to, aby arizonští senátoři mohli zažádat o zrušení certifikace voleb a odvolání volitelů. Aniž by uváděla čísla, předsedkyně Senátu Karen Fann prozradila, že počet volebních lístků zjištěných auditory vůbec neodpovídá číslům uvedeným volební komisí.

Kromě obecního konstatování bylo zjištěno množství zcela konkrétních podezřelých skutečností.

Třeba tato: pro zpracování výsledků byly použity počítačové systémy. Majitel firmy, která dodala tyto systémy, ještě před volbami ujistil novináře, že udělal všechno nutné pro to, aby nezvítězil Donald Trump. Nedosti na tom: v březnu, čili půl roku po volbách, někdo neznámý 37tisíckrát použil pro vstup do systému stejné heslo. Počítače totiž měly kapacitu 20 megabitů – přesně pro 37 tisíc záznamů. Jakmile je tento objem vyčerpán, operační systém začíná mazat záznamy, od nejstaršího k novějším. Tím pádem neznámý hacker prakticky vymazal veškerou paměť počítačů a dnes již není možné zjistit, kdo a kdy zaváděl údaje do systému. Data jsou ztracena jednou provždy. Hádejte, můžete třikrát, kdo by mohl mít zájem na zničení této informace?

74 tisíc volebních lístků poslaných poštou je podezřelých tím, že nenesou žádné ověřovací údaje. Volební lístek by měl totiž obsahovat dvě potvrzení: jedno poštovní razítko o odeslání prázdného lístku voliči a druhé potvrzující obdržení vyplněného lístku volební komisí. Jenže obrovské hafo uznaných lístků nemělo žádné razítko. Stojí za to si připomenout, že Biden prý vyhrál volby v Arizoně tím, že dostal o pouhých 10,5 tisíce hlasů více než Trump. Jinými slovy, nalezení 74 tisíc hlasů žádným způsobem nepotvrzených fakticky znamená, že aspoň v tomto státě Biden volby rozhodně prohrál. Jakmile to vyšlo na povrch, pokrokový tisk změnil tón a začal tvrdit, že nesrovnalosti vůbec nesvědčí o podvodu, nýbrž o tom, že došlo k administrativnímu omylu, který v budoucnu bude určitě vysvětlen.

Obdobný problém souvisí se sériovým číslem volebních lístků. Zákon žádá, aby každý náhradní lístek místo poškozeného byl opatřen stejným sériovým číslem tak, aby nedocházelo k dvojitému zápočtu stejných hlasů. Jenže v Arizoně mnoho tisíc náhradních lístků vůbec nemá sériové číslo, tudíž je nelze srovnat s originálem. Řečeno polopatisticky, volební hlasy v Arizoně se mohly libovolně rozmnožovat. A opět: je to úmysl, anebo administrativní chyba? Pokud platí to druhé, proč byly takové „chybné“ lístky započítány jako platné?

Čtyři tisíce voličů se nechaly registrovat méně než dva týdny před volbami. Týden po volbách bylo 18 tisíc volebních lístků sešrotováno coby neplatné (z důvodu úmrtí, opuštění státu aj.). 11 tisíc hlasů ještě 7. listopadu, to jest čtyři dny po volbách, nefigurovalo v žádných seznamech a objevilo se s použitím „černé magie“ ve sjetině řádně registrovaných až 4. prosince 2020. Podpisy voličů nikdy nebyly ověřeny, ačkoli zákon vyžaduje jejich kontrolu podle 20 grafických bodů, jak se to dělá v kriminalistice. Obálky poslané poštou odmítly úřady maricopského okresu předat auditní komisi. Ačkoli tiskárny vyrobily volební lístky na stejném papíře, audit zjistil, že 168 tisíc lístků má jinou gramáž a tloušťku než ostatní. Navzdory předpisům krabice s odevzdanými volebními lístky nikdy nebyly zapečetěny, také hlasovací urny namísto plomb, jejichž odstranění se kontroluje, byly zajištěny obyčejnou lepicí páskou.

Tyto údaje unikly do tisku přímo od členů auditní komise, i když zatím nebyly formálně oznámeny jako výsledek auditu. Je jasné, že zpochybnění desítek tisíců lístků připouští jediný možný závěr – Joe Biden nemohl vyhrát volby ve státě Arizona a vítězství by mělo patřit Trumpovi. Proto se mocenské orgány dopouští regulérního záškodnictví, aby práci auditorů diskreditovaly. Nelze vyloučit, že závěrečné prohlášení komise také bude označeno za neplatné.

Dopady arizonského auditu nelze v tuto chvíli předpovědět. Neexistuje mechanismus zrušení voleb poté, co sbor volitelů odhlasoval vítězství jedné strany a Kongres toto rozhodnutí certifikoval – ať již nesrovnalostí či podvodů při volbách bylo sebevíc. Americká ústava neposkytuje odpověď na otázku, co s prezidentem, který se k moci dostal podvodem. Desátý dodatek Ústavy dává jednotlivým státům pravomoc rozhodovat o sporných volebních otázkách. I když vysídlit prezidenta z Bílého domu prakticky nelze, je jasné, že i tak veřejná demonstrace spáchaných podvodů by mohla poškodit Demokratickou stranu na léta dopředu.

Jak by se měl zachovat prezident, pokud je si svým vítězstvím na sto procent jist? Měl by nejspíš podpořit audity v jednotlivých státech. Tak se zachovala řada předchozích prezidentů, George Bush Jr. v roce 2000, nebo Donald Trump po posledních volbách. Stát Texas chce totiž provést audit na arizonský způsob a bývalý prezident tento nápad vehementně podporuje. Je jasné, že počítá s dalším navýšením své převahy, ale i tak! Vzdorování řádnému kontrolnímu procesu prozrazuje jakési málo gentlemanské rysy státníkovy povahy.

Neuvěřitelná hysterie dvorního tisku svědčí o tom, že americká levice čuje v auditu politické nebezpečí. Demokraté v Kongresu již navrhli zákon o „znárodnění“ volebního procesu tak, aby rozhodnutí federálních zákonodárců již nemohlo být zpochybněno na úrovni jednotlivých států. Podvraťácký Twitter už preventivně zablokoval účty státních auditních komisí nejen v Arizoně, ale také v Pensylvánii, Wisconsinu a Georgii.

Očekávat zrušení výsledků voleb a zahájení soudního vyšetřování volebních podvodů by bylo bláhové. Avšak pokud arizonský audit bude účinně zneplatněn a zjištěná fakta zadupána do země, bude možné konstatovat, že do země byla zadupána také americká demokracie.