USA: Arizona

Abeceda amerických voleb

Vítěz v Arizoně získá 11 z 538 volitelů. Předvolební průzkumy lehce favorizují Bidena (46,8 : 43,6 %), Arizona je však republikánský stát a vyjma Billa Clintona v roce 1996 zde demokraté nevyhráli od roku 1952. V roce 2012 zde nad Barackem Obamou zvítězil Mitt Romney a čtyři roky před ním i John McCain – oba shodou okolností o devět procent. Donald Trump zde sice v roce 2016 porazil Hillary Clintonovou, ale jen o 3,5 %.

Arizona je přibližně čtyřikrát větší než Česká republika a je o kousek menší než Itálie. Žije zde sice jen kolem 7 milionů obyvatel, ale přírůstek je trvalý – již sedm desetiletí po sobě získává stát po sčítání lidu jednoho volitele navíc.

Členem Unie se Arizona stala až v roce 1912. V Senátu Kongresu USA zastupuje Arizonu jeden demokrat a jeden republikán. Ve Sněmovně reprezentantů arizonské demokraty zastupuje pět demokratů a čtyři republikáni. Sněmovní poměr pak republikánům dorovnává guvernér Doug Ducey. Arizonský parlament je oproti tomu jasně republikánský, když ve Sněmovně je poměr sil 29:31 a v Senátu 13:17.

Sinemaová přísahá na Bibli

Z výčtu demokratických politických extremistů jsem si vybral senátorku Kyrsten Sinemaovou (*1976), která se v zákonodárných sborech pohybuje už od svých 29 let, tedy 15 roků. Jde o první ženu zvolenou za Arizonu do Senátu USA.

Pochází z rozvrácené rodiny. Když se její rodiče rozvedli, žila se svou matkou, otčímem a dvěma sourozenci tři roky v polorozbořené čerpací stanici bez elektřiny a vody. Tento smutný příběh její voliče sice chytil za srdíčko, ale jen do té doby, dokud její matka nepředložila soudu – když chtěla zvýšit alimenty – účty za elektřinu, vodu, plyn a telefon z té doby. Srdceryvná pohádka o bezdomovectví tak měla pro paní senátorku poněkud trapný konec.

Kyrsten Sinemaová nenávidí kapitalismus a když zjistila, že trpí bisexualitou, rozvedla se. Válku v Iráku a Afghánistánu označovala za americký teror, ale nehlasovala pro Obamovu smlouvu s Íránem o jaderné kontrole. Pochází z anarchistických poměrů, které si nerada připomíná, v posledních letech je už usedlejší a je jí dokonce vyčítáno, že hlasuje příliš často s republikány. Byla také členkou extremistické formace Arizonská zelená strana, přesto hlasovala jako jedna ze tří demokratů proti Green New Deal. Co se týče potratů, je rozhodně pro, aby si každá žena sama rozhodla, zda své embryo zabije, či porodí. Podporuje manželství osob stejného pohlaví a je proti všeobecné svobodě držení zbraní.

V Arizoně je dost pošuků, kteří si rádi vyslechnou extremistické postoje, ale především jde o stát s nádhernou přírodou a 450 kilometrů dlouhým Grand Canyonem. Žije zde 73 % bělochů, 4 % Afroameričanů a přibližně stejný počet indiánů. Indiánské rezervace zaujímají skoro čtvrtinu území. Co se týče náboženství, římských katolíků zde žije asi 30 %, zbytek jsou víceméně protestanti.

Březnové demokratické primárky v Arizoně proběhly pro Bidena příznivě, zvítězil v nich pohodlně nad Berniem Sandersem, když získal kolem 51 % (Sanders necelých 30 %). To je způsobeno jakousi umírněností arizonských demokratů, kteří se, stejně jako většina demokratů v USA, komunismu v podání Sanderse zalekli.

Arizona typicky patří do velké skupiny republikánských států, pro které je nepředstavitelné volit socialistického kandidáta, ale Donalda Trumpa volit také moc nechtějí – ti znechucení nejspíš volit nepůjdou. Těm ostatním by mohlo pomoci, že si Biden vybral jako kandidáta na viceprezidenta progresivistku tmavé pleti Kamalu Harrisovou.

Ve sboru volitelů je ve většinovém systému lhostejné, zda Trump získá 51 % nebo 75 % – vítěz totiž bere všechny volitele. O to zajímavější bude sledovat, jak těsná výhra to bude. Pro Arizoňany jsou důležitější ekonomická témata, v těch se lépe orientuje jistě Trump. Demokratické řešení ekonomických problémů země tomuto konzervativnímu státu rozhodně nepřejeme.

Převzato z webu Konzervativní noviny se souhlasem redakce.