Výrazná kandidátka na příští prezidentku USA Hillary Clintonová je pod palbou kritiky kvůli nadaci své rodiny. K jejím sponzorům patřily vlády zemí, jimž USA poskytovaly výhodné zbrojní kontrakty

Zatímco jména republikánských kandidátů na příštího šéfa Bílého domu se úctyhodně množí – teď jich je oficiálně sedm –, demokratičtí politici s přihláškou k prezidentským volbám zatím váhají. I proto, že demokratická strana už má svou jasnou favoritku: Hillary Clintonovou.

Mimořádná pozice ve vlastním táboře by pro bývalou šéfku diplomacie mohla být výhodou. Jenže taky nemusí. K osamocené Clintonové se snáze soustřeďuje veškerá pozornost v začínajícím předvolebním boji, který vyvrcholí příští rok v listopadu. A Clintonová má svým kritikům co vysvětlovat.

Zbraně na Blízký východ

Nejnověji například obrovské zbrojní kontrakty, jež získaly arabské státy, které patřily k štědrým přispěvatelům neziskové nadace manželů Clintonových, Clinton Foundation, založené v roce 2001 bývalým prezidentem Billem Clintonem.

Zpravodajský portál International Business Times tento týden informoval, že nadace dostala peníze od dvaceti zahraničních vlád, které hojně nakupovaly v USA zbraně. A to v době, kdy Clintonová vedla resort zahraničí, a byla tedy garantem exportu zbrojní techniky za hranice. Podle amerického federálního zákona je za „souvislý dohled a kontrolu vývozu“ zbraní, vojenské techniky a služeb do zahraničí zodpovědný právě šéf diplomacie.

Z dokumentů, které portál prostudoval,vyplývá, že během úřadování Clintonové (přesněji od října 2010 do září 2012) ministerstvo schválilo kontrakty za 165 miliard dolarů zemím, které přispívaly nadaci Clinton Foundation – například Kataru, Ománu, Kuvajtu, Alžírsku nebo třeba Saúdské Arábii. Tak Rijád v roce 2011 podepsal smlouvu na koupi bojových letounů F-15 od společnosti Boeing za 29 miliard dolarů. Stvrzení této dohody přitom nějaký čas vázlo. Ministerstvo mělo údajně podklady, na jejichž základě s prodejem váhalo, a proti prodeji se ozýval i Izrael. Židovská země se obávala, že výrazné posílení saúdského letectva by mohlo ohrozit křehkou rovnováhu moci v regionu. Prodej nakonec dostal zelenou, protože to bylo v „národním zájmu“.

Resort zahraničí také autorizoval řadu separátních smluv Pentagonu na 151 miliard dolarů. Američané zmíněným státům samozřejmě prodávali zbraně i v minulosti, podle dokumentů se však prodej těmto zemím během úřadování Clintonové bezmála zdvojnásobil v poměru s druhým volebním období prezidenta George W. Bushe, republikánského předchůdce nynějšího prezidenta Baracka Obamy.

Clintonová přitom kritizovala některé z těchto blízkovýchodních obchodních partnerů, jak odhalily úniky informací z americké diplomacie v roce 2009, v tzv. aféře WikiLeaks. Na veřejnost se dostaly zprávy, v nichž si politička stěžuje, že je „nekončící výzvou přesvědčovat saúdské úředníky, že potlačení financování teroristů by se mělo stát strategickou prioritou“ nebo že „spolupráce Kataru s USA v boji proti terorismu je nejhorší v regionu“.

O nadaci Clinton Foundation se psalo už dříve, především v souvislosti s vysokými honoráři, které dostával bývalý prezident Bill Clinton za své přednášky. Některé platili američtí zbrojaři. Podle kritiků Clintonové jde o jasný případ střetu zájmů. „Zaráží mě, že vedení Clinton Foundation nebylo úzkostlivější při rozhodování, od koho si peníze vezme a od koho ne,“ řekl portálu Stephen Walt, profesor mezinárodních vztahů Harvardské univerzity.

Někteří také připomněli, že to byl Bill Clinton, kdo v roce 1995 podepsal direktivu, aby ministerstvo zahraničí při rozhodování o prodeji zbraní bralo v potaz otázku dodržování lidských práv v zemích zájemců. A i toto téma je v řadě zmíněných zemí více než sporné.

Do prezidentských voleb zbývá hodně času

Clintonová ani nadace zprávu nekomentovaly. Teprve se ukáže, zda ji věc může v boji o Bílý dům nějak zásadněji poškodit. Přece jen do prezidentského klání zbývá ještě půldruhého roku.

Až dosud bývalá ministryně v Obamově první vládě čelila kritice především kvůli tzv. Benghází, tedy případu, kdy v roce 2012 na americkém velvyslanectví v libyjském hlavním městě při útoku islámských bojovníků zemřeli čtyři Američané včetně velvyslance. Administrativa je neinformovala, aby přijali silnější bezpečnostní opatření. Zkraje roku také vyšlo najevo, že Clintonová mnohdy používala soukromou e-mailovou adresu místo té služební. Jde zhruba o 55 tisíc dokumentů, které budou zveřejněny. Nicméně v případě štědrých sponzorských darů Clintonová není sama, kdo využil blízkovýchodní peníze. Třeba knihovna George W. Bushe je částečně hrazená z peněz Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů a Kuvajtu (každý dal po milionu dolarů). A na centrum bývalého prezidenta Jimmyho Cartera přispěli Saúdové a také Omán.

LN, 30.5.2015