Dvě stě pět let uplynulo od slavného dne porážky Napoleona nepřátelskými armádami. K americkému Waterloo nebylo nepřátelských armád třeba. Datum, které bude jako významné a velmi smutné zapsáno do amerických dějin, je 3. listopad 2020. Spojené státy americké v ten den nebyly napadeny žádnou nepřátelskou armádou. Ale demokracie a všechny základní svobody byly v ten den poraženy. Demokracie a to, co dosud činilo Spojené státy americké po zásluze velkými a světovou velmocí, to vše bylo vybudováno na základech respektu k nejzákladnějším svododám, bez nichž demokracie existovat nemůže. Svoboda slova a názoru, úcta a respekt ke konstituci. Necenzurovaný tisk, sdělování pravdivých informací.

Ten den nepadl jediný výstřel. Padaly ale volební lístky do uren, do digitálních sčítacích zařízení v padesáti amerických státech. Byl to den dlouho očekávaných a v historii Spojených států snad nejdůležitějších voleb. Opodstatněnost té důležitosti se ukázala v následujících dnech. Neboť volby neskončily v zákonem určený čas toho 3. listopadu, ale v samé podstatě teprve 6. ledna roku následujícího, tedy 2021!

Jako voda uplynuly čtyři roky, kdy prezidentem USA byl legálně zvolený nikoli senátor, guvernér, významný spisovatel, proslavený generál, ale úspěšný podnikatel, businessman. Do boje se vydal pod heslem Učiňme Ameriku opět velikou! Heslo, kterým by se dle mého mínění měl vzhledem ke své zemi řídit každý významný státník, předseda vlády, prezident. Tento muž, robustní, energií oplývající, oproti orátoru Obamovi průměrný řečník, který ale řekl, co učiní, bude-li zvolen. A přesně to udělal.

Nemyslím, že jeho program lahodil sluchu univerzitních profesorů, intelektuálů levicové orientace (což je dnes většina, obávám se), nejméně pak významným osobám Demokratické strany v čele s odstupujícím prezidentem Barackem Obamou. V tom předvolebním období, ani při inauguraci nového, pětačtyřicátého US prezidenta sotva kdo (snad kromě nejvýznamnějších a funkčně nejmocnějších demokratů) zapochyboval o tom, že přání zdaru Obamy svému následovníku není míněno upřímně. Omyl takové důvěry se ukázal, když v roce 2020, kdy vrcholil předvolební boj, se místo slíbené podpory Barack Obama zachoval ke svému následovníkovi tak bídně, nepřátelsky a urážlivě, jak to americká historie nepamatuje. Ten projev jsem viděl, slyšel a žasnul, v tom nejnegativnějším smyslu slova!

Nerad bych uváděl skutečnosti dobře známé každému, kdo sledoval ony čtyři roky nenávistných aktivit demokratů, soudní slyšení připomínající pamětníkům, jako jsem já, padesátá léta, procesy s Miladou Horákovou a Rudolfem Slánským. Jediný, byť důležitý rozdíl... nepadaly hlavy ani tresty uvěznění. Ale vládla lež, neprokazatelná obvinění prezidenta vrcholící dokonalým fiaskem pokusu o jeho impeachment!

Čas plynul a Donald Trump proměňoval své předvolební sliby ku blahu občanů a bezpečnosti země, středních vrstev stejně jako minorit. Ekonomie vzkvétala, ilegální imigrace do USA poklesla a každý mohl vidět, že tento muž je jediným státníkem, který se postavil zhoubné vlně politické korektnosti a multikulturalismu.

Jeho předpokládané a snadné vítězství ve volbách 2020 mocně narušila pandemie čínského viru. Vcelku očekávaných problémů s řešením pandemie využili demokraté a naposledy v prezidentských debatách Joe Biden. A tak se absurdita stala skutkem! Čínský virus, nazvaný covid-19, se stal nejhlavnějším volebním argumentem - navzdory prokazatelné nevěrohodnosti počtu nakažených obyvatel a obětí!

Co bylo dál, dnes už snad každý ví. Došlo k problematickým volbám, řadě neregulárností. Vyhrál Joe Biden a následovala řada stížností a evidencí, místopřísežných prohlášení lidí, kteří byli u voleb a ve funkci působili, a nakonec k žalobám podaným Rudym Giulianim a Sidneym Powellem, právníky, všechny ty žádosti o slyšení byly odmítnuty, včetně podání u Nejvyššího soudu. O jejich obsahu se veřejnost nedozvěděla, stejně tak o detailních důvodech zamítnutí.

A pak už to šlo, jako když praskne přehrada! Výtržnosti menší části demonstrantů na podporu Trumpa, jejich vniknutí do Kapitolu, obvinění prezidenta z podpory těch akcí, jeho první impeachment potvrzený kongresem, příprava na konečné rozhodnutí v Senátu, jednání stanoveno na 8. února. Došlo k censuře, zrušení několika sdělovacích prostředků nepoplatných levici, prezident zbaven možnosti komunikace... Neuvěřitelnost nemající obdoby.

Na inauguraci Bidena a Harrisové povoláno 25 000 vojáků v plné zbroji včetně automatů. Jak měly být použity? Proti demonstrantům, pokud by k demonstraci došlo?. Jaké to smutné prvenství! Na inauguraci prezidenta povoláno 25 000 vojáků v plné polní! S ohromnými batohy na zádech. A ve Washingtonu mají údajně zůstat až do března. Ubytováni jsou v podzemních garážích, o problémy nemají nouzi!

Heslem prezidenta je sjednotit zemi! Ano? Kdo ji ale rozkládal po čtyři roky? Ne-li demokraté a s jeho účastí!?

Závěrem. Už první den v úřadě neměl prezident Biden nic lepšího na práci než podepsat 17 exekutivních rozkazů rušících dílo Trumpovo. Desítky a snad i stovky podobných zákroků budou následovat. Censura se stala samozřejmostí. Mladík miliardář Zuckerberg (Facebook) může řádit, jak jej napadne, rozhodovat o tom, co se veřejnost dozví a nebo nedozví. Už nezbývá mnoho zdrojů pravdivých informací. Návrat k politické korektnosti slavnostně vyhlášen. Udavačství dána zelená, příznivci Donalda Trumpa ostře sledováni.

Jediná záchrana (pominu-li případné konspirační teorie, Ilumináty a pod.) je v tom, že se Joe Biden ve svém pomstou vedeném počínání ztrapní natolik, že vzbudí odpor nejširších vrstev. Bude to ale stačit? Nemyslím. A nám v Kanadě zbývá jen doufat, že Justin Trudeau, premiér, se zachová jako státník a ne loutka v rukou amerického prezidenta...