Neviditelný pes

USA: Americké ozvěny ruských voleb

1.10.2016

I když postoj vůči Rusku hraje neobvykle důležitou roli v letošním americkém volebním klání, volby do Státní dumy nebyly natolik osudovou událostí, aby přitáhly pozornost většiny amerických komentátorů zaujatých spíše domácími peripetiemi.

Navíc ruským volbám scházela zápletka – pozorovatelé nepochybovali o tom, že Jednotné Rusko v nich zvítězí a Duma zůstane věrným služebníkem Kremlu. Ti, kteří přece jen o volbách referovali, zdůrazňovali jejich hlavní zvláštnost: snahu mocenských orgánů v Moskvě dodat volbám zdání legitimity.

Jak napsal časopis Economist, Kreml zvolil jako svoji strategii naprostou sterilitu. Volby budou pokládány za úspěšné, pokud budou chudé na události. Na výsledcích nezáleží, ty jsou dány předem. Tato kampaň slouží jako zkušební cvičiště pro mnohem důležitější klání, a to prezidentské volby v roce 2018.

Informační servis Bloomberg zdůrazňuje, že průběhem a dopadem těchto voleb si Putin mohl být jist: „Putinova kontrola je tak pevná, že si může dovolit i účast Chodorkovského ve volbách.“

Toto konstatování je poněkud zavádějící. Autoři určitě měli na mysli skutečnost, že vyhnanec Chodorkovskij několik nezávislých kandidátů deklarativně podpořil.

Myšlenka totální kontroly

Jeffrey Mankoff, profesor Bezpečnostních studií Georgetownské univerzity, se přesto domnívá, že i v tak okleštěné podobě určitý význam volby mají. Pro Kreml je to jediný způsob, jak zjistit lidové nálady.

V situaci, kdy nejváženější sociologická instituce země Levada Center byla fakticky vyřazena z provozu a po prohlášení za agenta cizí mocnosti zastavila činnost, neexistuje více možnost nezávislého zjištění skutečných nálad obyvatelstva. I přes rozsáhlé falzifikace přece jen poskytují volby určitý obrázek, který reflektuje realitu.

Pro nestranné pozorovatele otázka pravdivosti výsledku nikdy nebude uspokojivě zodpovězena, leda že bychom byli svědky rozsáhlých protestů proti nim. Co se týče legitimity takto řízeného volebního procesu, té za stávajících podmínek nikdy nemůže být dosaženo.

Kreml čestné hlasování v žádném případě nepřipustí, protože při něm vždy zůstává prostor pro neurčitost. A to je nepřijatelné pro Vladimíra Putina, který od začátku své vlády je doslova posedlý myšlenkou totální kontroly nad vývojem událostí.

Je to vlastní všem autoritářským režimům: jakmile vám kontrolní páky vyklouznou z rukou, události se začínají vyvíjet nevyzpytatelným směrem – domnívá se profesor Jeffrey Mankoff z Georgetownské univerzity ve Washingtonu.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus



zpět na článek