Vláda Joea Bidena přijala historicky první národní strategii boje proti antisemitismu a delegitimizaci Izraele. Má „zvyšovat povědomí o antisemitismu a pochopení antisemitismu i jeho hrozby pro Ameriku, posilovat uznání židovského dědictví, zlepšovat bezpečnost židovských komunit, zvrátit to, že se antisemitismus stal normálním, bojovat proti antisemitské diskriminaci, budovat solidaritu mezi jednotlivými komunitami a podporovat společné kroky v boji proti nenávisti“. Strategie vzešla z konzultací vlády s více než tisícovkou židovských představitelů. Podpořila definici antisemitismu ve formulaci Mezinárodní aliance pro připomínání holokaustu: „Antisemitismus je určité vnímání Židů, které se může projevovat jako nenávist vůči nim. Rétorické a fyzické projevy antisemitismu jsou namířeny proti Židům i nežidům a/nebo jejich majetku a proti židovským institucím i náboženským zařízením.“ Aliance později připojila i příklady projevů antisemitismu, například upírání práva Židů na sebeurčení, tvrzení, že Stát Izrael je rasistický, nebo přirovnávání izraelské politiky k nacistické. Americká vláda však tuto definici neoznačila za závaznou a ponechala prostor i pro další.

Vládní úřady budou v rámci boje podnikat řadu kroků, včetně akcí s cílem potlačit všeobecně rozšířený antisemitismus v univerzitních kampusech. Americké muzeum památky holokaustu ve Washingtonu zřídí příští rok první výzkumné centrum pro vzdělávání o holokaustu ve Spojených státech a vládní Národní nadace pro humanitní vědy zvýší investice do vzdělávání dětí a mládeže o dějinách Židů.

Po veřejné kritice Izraele z úst jedné studentky v New Yorku, kterou univerzita označila za „nenávistný projev“, se nedávno rozproudila debata o rozdílu mezi kritikou Izraele a antisemitismem. Podle Izraele je to totéž, podle jeho odpůrců nikoli. Republikáni pak předložili Kongresu návrh zákona, který má odebrat federální finanční prostředky akademickým institucím, které „povolují antisemitské akce“. Návrh obsahuje definici antisemitismu, kterou už mnoho let prosazuje Izrael a která spojuje předsudky vůči Židům s kritikou sionismu i Izraele jako takového.

Hned po přijetí americké národní strategie proti antisemitismu se ozvalo mnoho jejích kritiků s tvrzením, že porušuje právo na svobodu projevu a shromažďování a snaží se potlačit veřejnou kritiku Izraele. Evropská unie tento spor vyřešila po svém – přijala definici antisemitismu podle Mezinárodní aliance pro připomínku holokaustu, ale jako „nezávaznou“ s tím, že tak svobodu projevu neporušuje. Přesto byla tato definice v letech 2017–2022 uvedena třiapadesátkrát v Německu, Rakousku a Británii jako důvod propuštění ze zaměstnání, odmítnutí žadatele o místo, zrušení veřejných akcí nebo disciplinárních řízení.

Bidenova vláda má i zmocněnkyni pro antisemitismus, historičku Deboru Lipstadt, a před pěti lety jmenovalo vládního zmocněnce pro život Židů a boj proti antisemitismu také Německo. Felix Klein tento týden uvedl, že za nejvážnější problém považuje „trivializaci antisemitismu v běžném životě“, která vedla i k teroristickému útoku na synagogu v Halle v roce 2019. Jeho neonacistický pachatel byl odsouzen k doživotnímu trestu. Klein poukazuje i na lhostejnost vůči antisemitismu v uměleckém světě a jako příklad uvádí třeba koncerty notorického antisemity Rogera Waterse ze skupiny Pink Floyd, při nichž se ve vzduchu vznáší obří nafukovací prase s židovskou hvězdou anebo si Waters obléká uniformu nápadně připomínající nacistickou. Podle Kleina představuje antisemitismus pro Židy fyzické nebezpečí – v Německu dochází k průměrně pěti oznámeným incidentům denně, ale ve skutečnosti je jich nejméně 25, protože většina napadených útok neohlásí.

Antisemitismus povážlivě sílí i ve Spojených státech, zejména mezi univerzitními studenty. FBI zjistila, že Židé jsou nejčastějším terčem zločinů z nenávisti ze všech náboženských menšin. Podle průzkumu americké Ligy proti hanobení došlo vloni ke skoro 3700 antisemitských incidentů, tedy fyzických útoků a případů vandalismu a slovního obtěžování. Je to historický rekord a nárůst o 36% oproti roku 2021. Jen v New Yorku tvoří letos útoky na Židy 45% všech incidentů. Zároveň roste solidarita s Palestinci – podle Gallupova průzkumu ze začátku roku s nimi dnes demokraté poprvé v historii sympatizují víc než s Izraelci a obecně klesá americká podpora Izraele.

Liga proti hanobení provedla na přelomu roku průzkum antisemitismu i v deseti evropských zemích; Česko mezi nimi nebylo. Ptala se respondentů, zda si myslí, že Židé mají příliš velkou moc, jestli jsou loajálnější Izraeli než své zemi, zda je holokaust pravda či mýtus anebo jestli respondenti věří počtu obětí holokaustu. Zjistila, že na Ukrajině, v Polsku, Maďarsku a Rusku počet antisemitů klesl ze skoro 50% na průměrných 34% a v Západní Evropě je jich jen 24%. Nejvíc antisemitské je Maďarsko s 37% a nejméně Británie s 10%. Pozoruhodné je i zjištění, že 27% dotázaných Rusů nikdy v životě neslyšelo o holokaustu. V západoevropských zemích je nejvíc antisemitů ve Španělsku (26%). Na Ukrajině však antisemitismus klesl z 46% v roce 2019 na současných 29%; liga to přičítá obrovské popularitě židovského prezidenta Volodymyra Zelenského.

Psáno pro ČRo Plus