Věřit americkým médiím v současné situaci je obtížné. Pokud před volbami uzavřou pakt proti stávajícímu prezidentovi Donaldu Trumpovi, je jejich zaklínání se demokracií naprosto nedůvěryhodné.

Důvěra v americká média dramaticky poklesla před volbami roku 2016 a snad ještě více před volbami roku 2020. Co vše se jen v těchto médiích popsalo o morálce Donalda Trumpa, o jeho rasismu, xenofobii, vztahu k ženám apod. Svět se podle levicového (v USA se místo toho používá eufemistický termín „liberální“) vidění dělí na lidi špatné, kteří volí Trumpa, a lidi pokrokové, kteří Trumpa nevolí. Liberální média měla pouze jeden „drobný“ problém. Musela vzít zavděk člověkem, který není vůbec žádným vzorem ctnosti a morálky dle nejnovějších měřítek. Musela hrát hru o tom, že Joe Biden je opakem „neseriózního“ Trumpa, i když se během dlouhé politické kariéry Biden dopustil mnoha hříchů vůči současnému liberálnímu nazírání světa. Radikální levičáci proto Bidena skousli jenom proto, že mu jako viceprezidentku vybrali nejlevicovější senátorku Kamalu Harrisovou. Ta by měla být zárukou, že Biden „nesejde“ z cesty, a že mu vždy připomene, co musí udělat.

Poslední mediální bouře vznikla kolem telefonátu Trumpa se státním tajemníkem státu Georgia.

Nahrávku s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jehož cílem bylo zvrátit nedávnou volební porážku ve státě Georgie, pravděpodobně zveřejnil úřad státního tajemníka Brada Raffenspergera. Pravda vyjde najevo, napsal v neděli na Twitteru nejvyšší volební činitel státu Georgia.

Že se média v USA chovají jako „stát ve státě“, bylo během volební kampaně mnohokrát prokázáno. Jakmile Trump tvrdil něco, co odporovalo jejich názoru, byly jeho projevy přerušovány s tím, že Trump má „chybné názory“. V USA se tedy média dopracovala do cenzury prezidenta pod záminkou „nesprávných informací“, které prezident údajně používá. Co je v politice „správné“ a co „nesprávné“, pak rozhodují média, jejich majitelé.

Šéf republikánů v Georgii prohlásil, že vypuštění nahrávky s Trumpem bylo protiprávní. To zcela jistě bylo. Ve státě, kde o tom, co je právní a co protiprávní, rozhodují média, se ale není co divit. Jen v „kolébce moderní západní demokracie“ – jak o sobě liberální média USA ráda hovoří – je totiž možné, aby vítěze prezidentských voleb vyhlásila média.

Zastavme se ještě na chvilku u paktu médií proti Trumpovi. U nás byl tento pakt vzat na vědomí jako něco naprosto normálního i veřejnoprávní televizí. Přitom naše ČT má plná ústa toho, že v Česku média ovládá Andrej Babiš – premiér České republiky. Řekl bych, že v Česku je situace mnohem férovější než v USA. Všichni vědí, že Babiš vlastní významná média, a názory jím vlastněných novin tak „odrážejí“ názory samotného premiéra. Tak se to alespoň v opozičních kruzích tvrdí prostřednictvím jiných majitelů jiných médií. V USA média nevlastní Joe Biden, ale naprostá většina majitelů médií podporuje právě Bidena. Bylo by naprosto iluzorní očekávat, že tito novináři napíší i jen slabý odvar kritiky na nově zvoleného prezidenta. A takto má tedy vypadat svobodný tisk a média obecně?

Republikáni v Senátu i Sněmovně reprezentantů chystají na dnešní zahájení jednání Kongresu protest proti tomu, že volby vyhrál Joe Biden. Připomínám například mapu výsledků voleb v okrscích , kde Trump vyhrál v 84 % okrsků a Biden jenom v 16 %, a přesto údajně získal o 7 milionů hlasů více než Trump. Nebo citace z dalšího článku, který ukazuje na „podivnost“ amerického volebního systému: .... v USA můžete hlasovat, pouze pokud jste zaregistrováni. Ti, kteří jsou zaregistrováni a hlasují, jsou zaznamenáni. Je tedy možné vypočítat podíl registrovaných voličů, kteří také hlasovali. Washington Post to udělal pro celé USA a přišel na 66,2 %: to znamená, že také hlasovalo 66,2 % registrovaných voličů. V USA se před volbami zaregistrovalo cca 212 milionů voličů, hlasovalo 66,2 %, to jest 141,5 milionů voličů. Každý volič má jeden hlas. A teď počítejme: dle Karla Hvížďaly vítězný Biden získal „oficiálně“ 81 268 751 hlasů a Trump „pouze“ 74 213 312 hlasů, což dělá 155 482 063 hlasů – o 14 milionů hlasů více, než skutečných voličů...

Pokud tedy Trump hovoří o tom, že miliony hlasů byly odevzdány podvodem, argumentuje právě na základě čísel, která zná nejen on, ale i republikáni v Senátu a Sněmovně reprezentantů. Jediným způsobem, jak se s tímto faktem „svobodná média“ vypořádala, je to, že tyto „maličkosti“ zamlčují. A právě to je závažný důvod k tomu, že jsem americká liberální média zařadil mezi absolutně nedůvěryhodná. Čtu je, ale nevěřím jim. Jako kdysi Rudému právu – bylo dobré vědět, co se píše na první straně, a srovnat to s realitou. A se spřízněnými dušemi pak jen stačilo na sebe „mrknout“.

Jak se říkávalo v jednom přirovnání: komunisté předstírali, že to mají pevně v rukách a československý lid předstíral, že tomu věří. Není ale současná propaganda amerických médií krizí skutečné svobody? A jak je vůbec možné, že se americká média dopracovala k současnému marasmu (ne)důvěryhodnosti?

Převzato se svolením autora z JanBarton.blog.idnes.cz