O kauze Hany a Antonie unesených v pákistánském Balúčistánu jsem na Neviditelném psu už psal. Teď se objevilo video dokazující, že jsem se nemýlil – dívky jsou naživu a v pořádku.

Hned po únosu vyšel v Reflexu neuvěřitelný článek Jiřího Doležala, jehož bizarní smyšlenky jsem podrobně analyzoval zde. Ukázal jsem, že Doležal "zasvěceně" psal o zemi, kde prokazatelně nikdy nebyl, což je z hlediska novinářského řemesla zásadní podvod na čtenářích. Později navíc prohlašoval, že se v Balúčistánu mluví arabsky, čímž své zásadní neznalosti tématu jen potvrdil. Když se na základce v zeměpisu probírala Asie, Doležal chyběl. Od nejbližších území obývaných Araby totiž Balúčistán dělí asi 1500 kilometrů pouště a Ománský záliv. Etnicky Balúčové s Araby nemají vůbec nic společného a arabsky tam nikdo nemluví.

Na svém Facebooku pak Doležal přiznal, že v pozadí jeho nenávisti k muslimům je čistě osobní: "V Pakisránu jsem nebyl, nejsem blázen... Velmi hostilní reakci jsem zažil v Egyptě s tím, že tam nebylo důvodem, že jsem bílej, ale že jsem Žid. Pokud v současnosti jedu do muslimské země či jiné zaostalé prdele, čeká mne tam místní prověřený průvodce a okamžitě mne odváží na poušť či do pralesa, kde je na rozdíl od míst, kde se vyskytují domorodci, bezpečno."

V pouhých několika větách tak Doležal shrnul snad všechny fatální předsudky a chyby, kterých by se novinář nikdy neměl dopustit. Veřejná urážka 160 milionů obyvatel "Pakisránu" (pozor, to má být zřejmě vtipné!), implicitní negativní hodnocení muslimů jen podle vyznání, evropská přezíravost, primitivní etnocentrická představa o apriorně "nebezpečných" domorodcích... Od antisemitských výroků o "zlodějských Židech" se Doležalova fašistoidní slova liší jen znaménkem.

Tehdejšího šéfredaktora Reflexu Ivana Hamšíka jsem se zeptal, jestli se tohle ve vydavatelství Axel Springer Ringier smí. "Naši zaměstnanci jsou vázáni etickým kodexem a kodexem chování na sociálních sítích," odepsal mi. Hamšík už ale neuvedl, proč se tedy ty kodexy netýkají Doležala. Žádná slušná redakce by přitom neměla připustit, aby se do článků promítaly náboženské předsudky dané etnicitou autorů. Pokud je Doležal skutečně Žid (a nevymyslel si to jen proto, že je to teď zrovna v módě), pak by o muslimech neměl psát asi stejně jako zarytý misogyn obvykle nevede kurzy pro hospodyňky a bývalý politruk obvykle kriticky neřeční o zločinech komunismu.

Nově objevené video s Hanou a Antonií ale především dokazuje, jak fatálně se Doležal mýlil, pokud jde o motiv únosu. Spekuloval, že v Pákistánu (v němž, znovu to připomeňme, sám nikdy nebyl) se západní ženy unášejí proto, "aby je únosci prodali do harémů místních (či saúdskoarabských) satrapů, nebo je znásilnili, nebo za ně dostali výkupné" (viz). Je to romantický nesmysl, který autor převzal z filmu Angelika a sultán, z Mozartovy opery Únos ze serailu nebo z dobrodružných knih Karla Maye. Teď je potvrzeno, že Hana a Antonie nebyly nikam prodány, znásilněny, ani že za ně nikdo nechce výkupné. Motiv únosu je čistě politický. Jak ale dívky samy sdělily, únosci s nimi zacházející slušně a pokud můžeme usuzovat z vývoje obou dalších případů (zde a zde) v oblasti, existuje vysoká šance na jejich propuštění. Jsou totiž příliš cennou "kořistí" na to, aby jim někdo ubližoval.

Především je už ale jasné, že Hana a Antonie nebyly v rozporu s předsudkem "Žida" Doležala uneseny kvůli islámu. Byly uneseny kvůli islamismu, což je rozdíl natolik zásadní, až je mi trapno ho tu školácky vysvětlovat. Islám je náboženství stejně mírumilovné jako obě další velká "abrahámovská" náboženství, zatímco islamismus je nenávistně militantní politická ideologie. Každý muslim není islamista, podobně jako každý křesťan není Torquemada, Tiso nebo Breivik (a stejně jako každý Žid není militantní sionista). Většina muslimů islamismus odsuzuje. V reflexovsko–bleskovém vidění světa bohužel tahle významová distinkce mizí. Doležal své představy o "zlém" islámu odvozuje z mýtických dob osmanských nájezdů a "války s Turkem". Měl by méně číst Karla Maye, který mezi muslimy sám nikdy nebyl úplně stejně, jako Doležal nikdy nebyl v Pákistánu. Doporučuji se více zaměřit na seriózní odborné zdroje. Třeba na Mirceu Eliadeho nebo na Luboše Kropáčka.